V dnešní době si pod pojmem alternativní pohon vybavíme například elektromobily, hybridy nebo auta vybavená palivovými články. V meziválečném období však tohle označení mohlo znamenat i automobil, jehož zadní část byla vyplněna raketovými motory. Stejně jako experimentální automobily Opel, z nichž jeden dosáhl před 90 lety rychlosti 238 km/h.
Dnes je to přesně 90 let od chvíle, kdy automobilka Opel veřejně prezentovala schopnosti experimentálního futuristického závodního vozu RAK2, který se mohl pochlubit kombinací drátěných kol, aerodynamické karoserie, drobných křídel a hlavně 24 raketových motorů na pevné palivo.
Takto sepsané to může znít jako geniální dopravní prostředek k cestě bez návratu, ovšem devětadvacetiletý Fritz von Opel s ním dokázal 23. května 1928 pokořit na okruhu AVUS rychlost 238 km/h, což bylo na tu dobu něco úchvatného.
Příběh vozidla RAK2 však začal o několik měsíců dříve, kdy se Fritz von Opel setkal s astronomem Maxem Valierem. Tohle setkání u něj totiž odstartovalo zájem o raketové motory, který se brzy střetly s jeho druhým koníčkem - automobily. Zanedlouho tak vznikl prototyp RAK1, který kombinoval základy Opelu 4/12 s 12 raketovými motory. Cílem prototypu bylo dosáhnout rychlosti 100 km/h, což se bez problému podařilo.
Po úspěšném testu tak následovaly práce na podstatně výkonnějším automobilu poháněném raketovými motory, jehož základem se měl stát Opel 10/40. Výsledkem byl RAK 2, který se mohl pochlubit výrazně aerodynamičtější karoserií, většími křídly po stranách a také 24 raketovými motory o tahu 6 tun.
Původním plánem bylo vyzkoušet vůz na testovací trati Rüsselsheim, ovšem ta byla moc krátká. Opel se proto rozhodl využít jeden z prvních automobilových závodních okruhů AVUS (Automobil-Verkehrs- und Übungs-Straße / Automobilová dopravní a zkušební dráha). Na zkoušku vozidla se přišlo podívat několik tisíc lidí, což mělo podle Opela zajistit automobilce pověst inovativních a progresivních automobilů.
S jídlem však roste chuť a tak následovaly plány ještě na experimentální raketový motocykl a experimentální RAK3. O motocyklu jsme se sice nic nedozvěděli, ovšem RAK 3 dosáhl v roce 1928 světového rekordu pro nejrychlejší stroj na kolejích. Raketové motory ho totiž dokázaly rozpohybovat až k rychlosti 256 km/h.
Paleta raketovými motory poháněných strojů se rozrostla ještě i malé letadlo Opel-Sander RAK 1, které dosáhlo rychlosti 100 km/h. Kdo ví, kam by experimenty s raketovými motory Opel dovedly, kdyby na svět neudeřila hospodářská krize. Kvůli té totiž Opel od dalších experimentů upustil a zaměřil se na tradiční automobily.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?