Obrněnec poháněný vrtulí? Snaha překonávat pouště skončila vojenským fiaskem

První světová válka znamenala smrt pro miliony lidí, přinesla bídu a někde jsou její následky pozorovatelné až dodnes - francouzští farmáři, kteří se propadají do tunelů plných výbušnin, by vám k tomu jistě řekli své. Zároveň však první světová válka znamenala obrovský posun co se průmyslu a použití techniky týče. Ne každý nápad ale skončil úspěchem, což krásně demonstruje obrněný automobil Sizaire-Berwick.

Historie této společnosti začala slibně, ovšem první světová válka s ní pořádně zamávala. Na začátku však byli francouzští bratři Maurice a George Siazire, kteří si postavili vlastní šasi. Karoserii pak v roce 1912 dodala britská karosárna F. W. Berwick & Company sídlící v Londýně.

Automobil už od začátku nabízel poměrně vysokou rychlost a schopnost překonávat spolehlivě velké vzdálenosti, za což vděčil celé paletě nově vzniklých a patentovaných technologií. Následující rok se vůz začal prodávat a společnost si rychle získala velice dobré renomé pro kvalitu.

Krátce na to však vypukla první světová válka, která dost výrazným způsobem narušila plány na rozvoj společnosti a výstavbu tradičního civilního vozu. Řízení podniku tak v podstatě převzala vláda, která se okamžitě zaměřila na válečnou produkci.

Potřeba po motorových vozidlech začala růst a technici vymýšleli, čím by mohli nové modely ozvláštnit a třeba zlepšit jejich jízdní vlastnosti. Někoho pak napadlo, že by vlastně docela dobře šlo umístit na automobil vrtuli z letadla, která by ho mohla pohánět. Kdo nebo jak na to přišel nevíme, ovšem web Jalopnik tuhle myšlenku trefně přirovnal k Frankensteinovu monstru. Něco z auta, něco z letadla a ono to nějak dopadne.

Celou podstatou této unikátní stavby měla být vyšší schopnost vozidla snadněji překonávat písčitý terén, na kterém automobilu ze začátku 20. století příliš nevynikaly. Během vývoje se však ukázalo, že tohle nebyl zrovna dobrý nápad.

Ve válečné době totiž nebylo příliš mnoho času na poctivý vývoj, který by zvážil každou možnost. Na zadní část šasi tak byl umístěn letecký motor o výkonu 110 koní, který měl zřejmě vyvinout dostatečnou rychlost, aby se obrněný vůz "nějak" dostal přes písek. Upřímně řečeno vlastně ani nevíme, co konstruktéři s tímto strojem zamýšleli.

Na jediné fotografii kterou se nám podařilo nalézt je vůz v plné kráse. Jak můžete vidět, s ochranou pohonné jednotky se nikdo příliš nenamáhal. Díky absenci jakéhokoliv krytu byl vystaven nepřátelské palbě jak samotný motor, tak přední chladič. Motor navíc postrádal jakoukoliv ochranu proti písku. A jakmile se vrtule roztočila, písku létalo všude kolem více než dost.

Výroba tak nakonec skončila u jediného prototypu a společnost Sizaire-Berwick byla přeorientována na zcela jinou výrobu. Místo vlastních šasi vyráběla nástavby pro šasi ostatních automobilek, zejména pak pro Leyland. Podle Motorsport Magazine vznikaly ve fabrice nástavby pro přepravu kulometů či pátracích světlometů, pojízdné tmavé komory pro vyvolávání fotografií, telefonní místnosti, obytné kabiny pro obsluhu protiletadlových zbraní a karavany, který údajně připomínaly miniaturní hotel na kolečkách.

Jedinečné obrněné vozidlo určené k překonávání pouští a poháněné vrtulí však zapomenuto nebylo. Ke smůle jeho konstruktérů se totiž dostalo do knihy dokumentující nejhorší zbraně historie „The World’s Worst Weapons," jejímž autorem je Martin J. Dougherty.

I díky němu víme, že vůz byl koncipován pro dvoučlennou posádku a jeho hlavní zbraní byl kulomet Vickers 7.71 mm. Rozměry vozu by měly být cca 4318 mm na délku, 1702 mm na šířku a 1981 mm na výšku. Váha vozu se měla pohybovat okolo necelých čtyř tun.