Společnost Harley-Davidson je známá hlavně svými stylovými a výkonnými motocykly, které prošly světovými bojišti, sloužily u policie a v rukou odvážných cestovatelů již projely zřejmě celý svět. Věděli jste ale, že v šedesátých letech se tato společnost zabývala i výrobou skútrů?
Naše redakce, která se většinou zabývá jen automobily, o tom ale nic nevěděla a tak nás existence stroje jménem Topper poměrně zaskočila. V šedesátých letech se však mohlo jednat o zajímavý stroj, který měl konkurovat zavedeným modelům jako byla například Vespa.
Od té se však Topper odlišoval snad ve všech ohledech. Stejně jako od tradičních výrobků s označením Harley-Davidson. Místo tradičního velkého motoru V2 tak Topper dostal pouze maličký 165cc motor, který nebyl ukryt pod sedačkou (jak bývá u skútrů zvykem), ale pod prostorem pro nohy řidiče.
Motor však nebyl vybaven větrákem a příliš chladného vzduchu k němu evidentně také nešlo, takže se motor po čase proslavil zejména svou schopností přehřát se. Velkou technickou sofistikovanost také nečekejte - brzdy byly bubnové a startér pocházel ze sekačky na trávu. Část karoserie sice tvořila lisovaná ocel, ovšem většinu tvořil laminát.
Za zmínku však bezesporu stojí, že Harley do svých skútrů namontoval zařízení, které zabraňovalo dosahování vyšších rychlostí (jako by něco takového vůbec bylo možné). Skútr měl k dispozici cca 9 koní, ovšem víc jak 74 km/h z něj vymáčknout nešlo - leda z kopce.
Na rozdíl od většiny motocyklů Harley Davidson však Topper nebyl urček n žádnému velkému cestování. Například baseballový tým Milwaukee Brewers využíval tento skútr jako Bullpen car, který využívají nadhazovači při cestě na / z Bullpen, kde se rozehřívají před samotným zápasem.
Tento konkrétní kousek se objevil na webu aukční společnosti Mecum, která chystá jeho dražbu na příští měsíc v Las Vegas. Té se sice nezúčastníme, ale alespoň teď víme, že Harley Davidson nedělal jen samé úchvatné cestovní či stylové stroje.
Na lyžování do Alp jezdí kde kdo. My jsme si pro zimní dovolenou vybrali český rodinný ideál v podobě nové Škody Kodiaq. Jeli jsme ve 4 lidech do přibližně 400 km vzdáleného Rakouska. Bohužel sněhu příliš nebylo, takže jsme neměli prostor otestovat pohon všech kol. S jakou spotřebou to plně naložený Kodiaq zvládl?
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.