Společnost Harley-Davidson je známá hlavně svými stylovými a výkonnými motocykly, které prošly světovými bojišti, sloužily u policie a v rukou odvážných cestovatelů již projely zřejmě celý svět. Věděli jste ale, že v šedesátých letech se tato společnost zabývala i výrobou skútrů?
Naše redakce, která se většinou zabývá jen automobily, o tom ale nic nevěděla a tak nás existence stroje jménem Topper poměrně zaskočila. V šedesátých letech se však mohlo jednat o zajímavý stroj, který měl konkurovat zavedeným modelům jako byla například Vespa.
Od té se však Topper odlišoval snad ve všech ohledech. Stejně jako od tradičních výrobků s označením Harley-Davidson. Místo tradičního velkého motoru V2 tak Topper dostal pouze maličký 165cc motor, který nebyl ukryt pod sedačkou (jak bývá u skútrů zvykem), ale pod prostorem pro nohy řidiče.
Motor však nebyl vybaven větrákem a příliš chladného vzduchu k němu evidentně také nešlo, takže se motor po čase proslavil zejména svou schopností přehřát se. Velkou technickou sofistikovanost také nečekejte - brzdy byly bubnové a startér pocházel ze sekačky na trávu. Část karoserie sice tvořila lisovaná ocel, ovšem většinu tvořil laminát.
Za zmínku však bezesporu stojí, že Harley do svých skútrů namontoval zařízení, které zabraňovalo dosahování vyšších rychlostí (jako by něco takového vůbec bylo možné). Skútr měl k dispozici cca 9 koní, ovšem víc jak 74 km/h z něj vymáčknout nešlo - leda z kopce.
Na rozdíl od většiny motocyklů Harley Davidson však Topper nebyl urček n žádnému velkému cestování. Například baseballový tým Milwaukee Brewers využíval tento skútr jako Bullpen car, který využívají nadhazovači při cestě na / z Bullpen, kde se rozehřívají před samotným zápasem.
Tento konkrétní kousek se objevil na webu aukční společnosti Mecum, která chystá jeho dražbu na příští měsíc v Las Vegas. Té se sice nezúčastníme, ale alespoň teď víme, že Harley Davidson nedělal jen samé úchvatné cestovní či stylové stroje.
Minulý týden nám dělalo společnost velice příjemné SUV, které skvěle vypadá, výborně jezdí, má rozumný nájezd kilometrů a nestojí majlant. Potěší především řidiče, kteří si potrpí na špičkovou ergonomii, nízkou spotřebu a velmi dobré jízdní vlastnosti. Má to vůbec nějaký háček?
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.
Sháníte-li ojeté SUV se silným motorem, tak máte v nabídce sekundárního trhu s auty rozhodně z čeho vybírat. Mnoho lidí má rozpočet na rodinné SUV přibližně milion korun, což na nového Kodiaqa nestačí, na prémiové značky už vůbec ne. Dnešní recenze se podívá na zoubek 6 let staré Audi Q7, kterou za milion pořídíte. To je mimochodem podobná částka, za jakou koupíte modernizovaný Kodiaq RS první generace – co je lepší volba?