Jeep Willys byl sestrojen jako velice jednoduchý ale spolehlivý stroj, na kterém mělo všechno svůj účel. Řadu otázek však vyvolávala zvláštní tyč, která byla umístěna na předním nárazníku některých modelů. Její účel byl však ryze praktický a patřičně jednoduchý.
Němečtí vojáci totiž během druhé světové války přišli s velice jednoduchým ale nebezpečným způsobem kladení pastí, ke kterému stačila klavírní struna a dva stromy. Pokud se totiž pevná a silná klavírní struna dostatečně napnula mezi dvěma pevnými body (například stromy) a umístila se do správné výšky, fungovala téměř jako gilotina.
Němečtí vojáci tuto past vcelku hojně využívali, přičemž strunu umisťovali zhruba do výšky krku a hlavy. Pokud se američtí vojáci do takové pasti chytli, mělo to pro ně velice vážné následky - někdy i fatální. Američané proto museli rychle přijít se způsobem, jak na Němce vyzrát.
Odpovědí se stala právě tato "zvláštní tyč" umístěná na předním nárazníku, která strunu zachytila a většinou i přetrhla. Pokud by ale struna nechtěla povolit, byla tyč ve vyšší části vybavena nabroušenou čepelí, která strunu spolehlivě zachytila a přesekla.
První Jeepy s touto úpravou se začaly objevovat v Tunisku okolo roku 1943 a následně se úprava rozšířila na bojiště celé Evropy, od Itálie po Francii. Instalace byla velice jednoduchá a zvládli ji i vojáci v poli. Ruční vrtačkou stačilo připravit montážní otvory pro tyč a její výztuhu v nárazníku a masce.
Poté jen stačilo vše uchytit pomocí pár šroubů, pilníkem bylo možné nabrousit "čelist" pro přesekávání strun a vojáci mohli znovu bezpečně vyrazit na silnice. Jednalo se o velice jednoduché ale účinné řešení, které nejspíš zachránilo stovky životů.