Skutečné srdcovky amerických silnic? Až sedmdesátá léta je nečekaně zastavila

Šedesátá léta se stala obdobím, kdy si automobilky mohly dovolit představovat vozy, o kterých se dodnes mnohým zdá. Klenoty jako Ford Mustang, Dodge Charger nebo Chevrolet Camaro se staly legendami, o jejichž zářivé budoucnosti nikdo nepochyboval. Všichni očekávali, že i sedmdesátá léta přinesou ty úchvatné tvary, fantastický zvuk a brutální výkon motorů V8.

A začátek sedmdesátých let se vyvíjel skutečně slibně, ovšem v roce 1973 naplno vypukla ropná krize a obrovské motory V8, které hltaly palivo po galonech, upadly v nemilost. A pokud se automobilka rozhodla ve výrobě motorů V8 pokračovat, jejich výkon byl svazován regulovanými emisemi, které přidusily každé známky radosti za volantem.  I v těchto temných hodinách amerických "Muscle cars" však vyjela na silnice monstra, která se zapsala do historie.

Jedním z nich byl například Ford Mustang Boss 302, který se objevil v roce 1970. Tenhle drobek s 5.0 litrovým motorem V8 a výkonem 290 koní rozhodně nepatřil k nejsilnějším Mustangům své doby, ovšem díky řadě úprav, které mu měly pomoci v závodech SCCA, se z tohohle vozu stala legenda. Byl to skutečný hrdina pracující třídy, který se stal jedním z nejikoničtějších a dnes i nejcennějších Mustangů.

1970 Oldsmobile 442 bude pro většinu evropských milovníků automobilů strojem naprosto neznámým, ovšem i tenhle stroj měl co nabídnout. Jeho 7.5 litrový motor V8 totiž kromě výkonu 365 koňských sil generoval tak obrovský točivý moment, že protáčel kola při každém rozjezdu. Vůz mohl být navíc vybaven čtyřrychlostní manuální převodovkou, díky které na závodech na 1/4 míle exceloval. Tedy dokud nepropálil gumy.

1970 Chevrolet Chevelle SS 454 bývá mnohými znalci považován za jedno z nejikoničtějších a nejvýkonnějších aut své doby. A vlastně se ani není čemu divit, vždyť 7.5 litrový motor V8 LS6 nabízel až 450 koňských sil. Jediným účelem tohohle auto prostě bylo být rychlé. A ještě lépe být rychlejší než cokoliv ostatního na silnicích, což se mu dařilo. Vůz byl navíc k dispozici s manuální i automatickou převodovkou a v roce 1970 se jednalo o nejrychlejší nový vůz v autosalonech.

1971 Plymouth Hemi 'Cuda Convertible - rok 1971 byl tím posledním, kdy se legendární 'Cuda se sedmilitrovým motorem 426 Hemi vyráběla. Během onoho roku bylo navíc vyrobeno pouze 11 exemplářů s plátěnou skládací střechou, což z tohoto vozu učinilo extrémní vzácnou, extrémně krásnou a extrémně rychlou raritu na silnicích. I v současnosti se jedná o jeden z nejcennějších amerických vozů 70. let, neboť v aukci byl jeden kus v perfektním stavu vydražen za 3.5 milionu dolarů, tedy cca 72.1 mil. Kč.

1974 Pontiac Firebird Trans Am SD-455 byl úchvatným vozidlem, které si však na svůj příchod vybralo špatnou dobu. Právě v roce 1973 se totiž začaly naplno projevovat důsledky ropné krize a v roce 1974 vláda zavedla přísné emisní normy. A právě kvůli emisním normám nabízel úchvatný 7.5 litrový motor V8 pouze 290 koní, přičemž ještě před pár lety by zvládl minimálně 400 koní. 

Pontiacu ale tehdy vcelku výrazně pomohl Ford, který tou dobou představil druhou generaci modelu Mustang, které v nabídce motory V8 chyběly kompletně. Firebird Trans Am SD-455 se tak tou dobou stal posledním mohykánem kategorie "muscle cars" s tradičním osmiválcem.

1977 Pontiac Firebird Trans Am SE je podle mnohých jedním z nejznámějších amerických Muscle Cars všech dob. A velký podíl na tom má i Burt Reynolds, který v roce 1977 natočil za volantem tohoto vozu známý film Smokey and the Bandit, kteří budete nejspíš znát pod názvem Polda a Bandita. Motor, 6.6 litrová V8, byl opět omezen na pouhých 200 koní, nicméně i tak dokázala tohle auto protáčet kola a vyvolávat pozdvižení. Ostatně přesně k tomu byl přizpůsoben i jeho vzhled.

Posledním a pravděpodobně nejzvláštnějším vozidlem sedmdesátých let v USA se stal Dodge Lil' Red Express z roku 1978. Tenhle červený pick-up se totiž stal vůbec prvním výkonným pick-upem, který nebyl určen k práci ale k zábavě. 5.9 litrový motor V8 pod kapotou posílal na zadní kola 225 koňských sil, což bylo zatraceně hodně. Srovnatelné motor V8 v osobních autech totiž tou dobou generoval pouze okolo 200 koní.

Lil' Red Express měl navíc hnaná pouze zadní kola, jeho světlá výška byla snížena a kola dostala sportovní ráfky. Auto navíc nebylo svazováno přísnými emisními regulacemi, neboť bylo klasifikováno jako pick-up, nikoliv jako osobák. A akcelerace z 0 na 96 km/h během 6.5 sekund patřila tou dobou k nadprůměru.