Lidstvo už si díky své vynalézavosti dokázalo usnadnit řadu věcí, včetně cestování. Kromě technologického pokroku, který nám dal parní a spalovací motory, jsme dokázali rozvinout naše schopnosti přizpůsobovat si krajinu a vytvářet tak nové koridory mezi místy, kde by jinak cesta trvala dlouhé dny. Některé z našich staveb se však dokáží stát z dobrého služebníka i naprosto hrozivým pánem. Třeba jako tunel Salang v roce 1982
Když se řekne požár v tunelu, většina evropanů si vybaví tragické požáry na Kaprunu nebo pod Mount Blankem. Málokdo však ví, že pravděpodobně nejtragičtější požár v tunelu se odehrál tisíce kilometrů východním směrem, ve válce zmítaném Afghanistánu.
Zdejší krajina není příliš pohostinná a na mnoha místech ji lemují vysoké hory, jimiž se táhnou obtížně schůdné průsmyky. Jedním z nich je i průsmyk Salang, který leží na spojnici mezi severními regiony země a hlavním městem Kábulem. Jeho zdolávání bylo náročné a mnohdy vydalo na několikadenní cestu. V roce 1954 se tak tehdejší vedení země domluvilo se Sovětským svazem na společném vybudování cesty, včetně tunelu, přes průsmyk Salang.
Tunel dlouhý 2.6 kilometru, široký a vysoký 7 metrů byl dokončen v roce 1964 a stal se hlavní spojnicí mezi severními částmi země a hlavním městem. Díky němu se cesta zkrátila o 300 kilometrů a místo 72 hodin trvala jen hodin 10. Navíc se až do roku 1973 jednalo o nejvýše zbudovaný tunel. Umístěn je totiž ve výšce cca 3400 metrů nad mořem.
Ačkoliv byl tunel původně zbudován ku prospěchu obyvatel Afghánistánu, po Sovětské invazi se stal klíčovým bodem pro rychlý transport jednotek a zásob mezi severem a jihem země. Toho si byli dobře vědomi i povstalci, kteří zda často útočili na vojáky i zásobovací konvoje. Víc škody než povstalci však údajně zavinila prostá nehoda.
3. listopadu roku 1982 totiž došlo v tunelu k požáru, který se řadí k jedněm z nejtragičtějších katastrof v dějinách motorismu. Vzhledem k povaze sovětských sdělovacích prostředků se názory na příčiny i počty obětí liší, ovšem i v tom nejmírnějším (propagandistickém) scénáři mohl počet obětí sahat k dvěma stovkám. Mnohem reálnější jsou však zvěsti o smrti až 2700 vojáků a civilistů.
Podle oficiálních zpráv sovětské armády mělo toho dne dojít ke srážce dvou konvojů, při které však nedošlo k žádné explozi. Kvůli nehodě a následnému nahromadění výfukových plynů ve špatně odvětrávaném prostoru však mělo dojít ke smrti cca 64 vojáků a cca 112 civilistů. Věřte ale podobným zprávám.
Mnohem důvěryhodnější se tak zdá výpověď blíže nejmenovaného diplomatického pracovníka, který tou dobou působil v Kábulu a o své zážitky se podělil s redaktory novin New York Times. Tento rozhovor byl následně otištěn 10. listopadu 1982.
Podle různých svědectví údajně došlo k explozi cisterny převážející palivo, která následně vyvolala řetězovou reakci. Oheň se s ničivou silou řítil 7 metrů širokým tunelem a zapaloval co mohl, což mělo vést k dalším explozím vybavení a materiálu. Navíc byly v tunelu tou dobou kromě vojenských vozidel i vozidla civilistů, včetně autobusů.
Když se ozvala exploze, vojáci hlídkující po obou stranách tunelů se lekli útoku povstalců a vjezdy do tunely zablokovaly tanky. Uvnitř tak zůstalo uvězněno několik tisíc lidí, kteří nevěděli co se děje, kolem se šířil požár, všude vládl zmatek a docházel kyslík. Odhady tak hovoří o smrti cca 700 sovětských vojáků a 2000 afghánských vojáků a civilistů.
Dalším zdrojem informací byl jistý Mohammad Yaqub Sharafat, mluvčí povstalecké skupiny Hezb-e-Islami, který měl prý důvěryhodné informace z místa od některých přeživších. Podle těch exploze zabila minimálně 450 sovětských vojáků, ovšem číslo mělo ještě růst. Mrtví civilisté se měli počítat na několik stovek. Ku prospěchu tohoto informátora hrál fakt, že jeho dřívější zprávy byly téměř vždy pravdivé.
Nabízí se možnost, že za útokem stála některá povstalecká skupina, nicméně řada povstaleckých skupin informovala, že se nejednalo o žádný jejich útok. Hodnověrnost těchto prohlášení se však dá přirovnat k hodnověrnosti sovětského zpravodajství. Podle některých svědků byl však počet obětí tak vysoký, že o někoho ze své rodiny či příbuzných přišel takřka každý obyvatel Kábulu.
Když jsem před pár měsíci vybíral auto, které vezmu na dovolenou do italských Alp, tak jsem zvažoval více kandidátů, ale nakonec padla volba na tento Superb. Po cca 1500 km v jednom týdnu se ukázalo, že šlo o vynikající volbu. Proč zrovna jsem si vybral tento model a kolik zvládne tento úsporný fešák ujet kilometrů na jedno natankování?
Cestování vlastním autem po Evropě má své kouzlo, ať už je to svoboda, flexibilita nebo možnost vzít s sebou bez obav i větší zavazadla. Ale co když se za hranicemi něco pokazí? Správné pojištění vám zajistí klidnou dovolenou i v nečekaných situacích. Pojďme si projít, na co byste se měli připravit, než se vydáte na silnici za hranice.
Mercedes-Benz oznámil prudký propad zisku za druhé čtvrtletí letošního roku. Automobilka přiznává, že hlavními důvody jsou dodatečná cla v USA a oslabující prodej v Číně. Kvůli tomu německý výrobce luxusních aut přehodnocuje svůj výhled tržeb na celý rok a očekává jejich výrazný pokles. Informují o tom agentury AFP a Reuters.
S bezpečností dětí na cestách není radno experimentovat. Autosedačka je jedním z nejdůležitějších vybavení pro rodiče a výběr té pravé ovlivní ochranu vašich nejmenších během jízdy. Mezi mnoha značkami, které jsou na trhu autosedaček k mání, vynikají tři z nich – RÖMER, CYBEX a RECARO. Proč jsou mezi rodiči i odborníky v oblasti bezpečnosti tak oblíbené? Čtěte dál!
Elektrifikace postupuje a do měst se kromě velkých SUV začínají tlačit i elektromobily výrazně kompaktnějších rozměrů. Hyundai Inster je jedním z nich – čistě elektrický prcek, který vsází na originální design, užitečnou výbavu a kompaktní rozměry usnadňující městské jízdy. Dokáže však obstát i mimo městské prostředí? A jaká je jeho reálná konkurenceschopnost při ceně, která v našem případě přesáhla hranici 800 tisíc korun?
Tento týden se podíváme na zoubek zánovní Toyotě ProAce. Jedná se o 7 místnou dodávku v nejvyšší výbavě, která je levnější alternativou k Multivanu či Mercedesu třídy V. Mimo bohatou výbavu nabízí také solidní dynamiku i spotřebu a pořádnou porci praktičnosti. Má smysl sáhnout po starší verzi s nízkým nájezdem nebo se vyplatí připlatit si za zcela nové auto?
Společnost Tesla je podle nově podaných regulačních dokumentů v Číně připravena uvést na trh novou verzi svého Modelu 3. Neoficiálně označovaný jako Model 3+ má elektromobil nabídnout rekordní dojezd až 800 kilometrů podle čínského cyklu CLTC, což by z něj učinilo nejdéle jedoucí vůz značky Tesla. Tento údaj výrazně překonává dosavadní verzi Modelu 3 Long Range AWD, která v Číně dosahuje maximálního dojezdu 713 km.
Plug-in hybridy jsou zajímavým kompromisem mezi elektromobily a spalovacími vozy – z obou světů si berou to dobré. Model DS 7 jsme již testovali a to jak v nejvýkonnější verzi s 360 koňmi, tak opak v podobě naftového provedení v základní výbavě Pallas. Do dnešní recenze dorazila akční zvýhodněná verze Edition France se středně silným plug-in hybridním pohonem. Vyplatí se příplatek 400 tisíc za svižný plug-in hybrid proti naftovému základu?
Trh s novými automobily prošel za poslední roky poměrně turbulentním obdobím. Mizí mnoho tradičních modelů, řeší se emise a pozornost se soustředí na vozy typu SUV či elektromobily. Negativem je všeobecný nárůst cen nových aut a proto je skvělá zpráva, že zde existuje velké množství lehce ojetých automobilů, které jsou často o více, než třetinu levnější a nabízí mnoho prostoru za přijatelnou cenu. Přesně to je případ tohoto šikovně postaveného Mercedesu.