Urazit vzdálenost 35 kilometrů zřejmě není v očích žádného dobrodruha příliš velkou výzvou, zvláště když jste vybaveni dopravním prostředkem, nad kterým si lámaly hlavy nejgeniálnější mozky z celé NASA. V sedmdesátých letech, kdy se poslední výprava s Lunar Roverem konala, však nebylo nikdy nic jisté ani stoprocentní.
I proto se celá výprava, která dohromady trvala 4 hodiny a 26 minut, rozdělila do 3 jednotlivých etap. Během každé z nich nejdříve astronauti dojeli na nejvzdálenější plánovaný bod a poté se postupně vraceli. Tento postup byl zvolen kvůli možnosti návratu v případě poruchy či jakýchkoliv komplikací.
A k těm nakonec opravdu došlo, ale naštěstí ještě předtím, než se astronauti na cestu vypravili. Kladivo astronauta Cernana, které měl zavěšené na obleku, totiž zavadilo svou násadou o blatník roveru a rozbilo ho. Z našeho pohledu se jedná o maličkost, ovšem na Měsíci to znamenalo obrovské přívaly prachu na kombinéze i technice. Cernan se však nedal zahanbit a dal se do oprav za pomoci lepící pásky. Ta však kvůli prachu špatně fungovala, proto nakonec použil kus mapy a vše co bylo v modulu navíc.
S podobně upraveným Roverem pak astronauti procestovali všechny tři naplánované trasy a zpět na Zemi přivezli 90 kilogramů různých vzorků, včetně mapy plné měsíčního prachu, která posloužila jako blatník a dodnes je umístěna v muzeu.
Agentura Nasa, jak upozornil web Jalopnik, pak k výročí této události zveřejnila několik snímků a hlavně mapu, na které je celá výprava znázorněna pomocí trasy nad americkým ostrovem Manhattan. Co se týče trasy na samotném Měsíci, stopy po lunárním vozítku jsou zde údajně patrné dodnes.
Trasa tří výprav Lunar Roveru znázorněná nad Manhattanem | foto: NASA
A pokud bychom měli k dispozici snímky s ještě vyšším rozlišením, pravděpodobně bychom na Měsíci mohli spatřit i samotný lunární rover, který zde musel zůstat. Díky jeho dálkově ovládané kameře s přenosem obrazu však mohl natočit start lunárního modulu a s tím spojený začátkem úspěšné cesty astronautů domů.
