Pokud jste se chtěli v devadesátých letech pochlubit svými příjmy i vkusem, neexistovalo pro vás lepší auto než Ferrari Testarossa. Ovšem i za volantem této nestárnoucí klasiky jste se museli neustále bát jednoho nenápadného britského sporťáku, který dokázal nejednomu majiteli Testarossy pořádně srazit ego.
Tím nenápadným katem supersportů byl Lotus Esprit Turbo SE z roku 1989. Vůz, který se na trhu objevil již v druhé polovině sedmdesátých let, prošel v letech osmdesátých jak úpravou vzhledu, tak i techniky. A právě varianta SE byla tím nejzajímavějším, co mohl Lotus nabídnout.
Na to ostatně zavzpomínal i MotorWeek, který před časem zveřejnil "retro" video připomínající první redakční testování vozu. Vzhled sice neprošel nijak zásadními změnami, ovšem pod kapotou to byla potěcha oka i smyslů. 2.2 litrový přeplňovaný čtyřválec dostal nový intercooler nazvaný "Chargecooler" a jeho výkon se zvedl na 264 koní, při overboostu dokonce na 280 koní. Úpravy se navíc dotkly i podvozku, takže vůz nyní lépe reagoval a v zatáčkách byl stabilnější.
Díky lehké konstrukci a této zásobě koní tak dokázal sprintovat z 0 na 96 km/h za 4.7 sekundy a jeho maximální rychlost se pohybovala kolem 257 km/h. To jsou úctyhodná čísla i na dnešní poměry, ovšem tehdy bylo zajímavým faktem, že Lotus strčil do kapsy i Ferrari Testarossa s motorem V12 - a to při poloviční ceně.
Testarossa akcelerovala na 96 km/h za 5.2 sekundy, ovšem šance zvrátit závod v její prospěch tu stále byla. Tedy za předpokladu trati, kde se Tastarossa mohla rozjet ke své maximálce 290 km/h.
V čem si však byly oba vozy víc než rovny jsou náklady spojené s provozem a zvěsti o jejich (ne)spolehlivosti. To druhé tedy platí zvláště pro Lotus, který byl pověstný mnohým, jen ne spolehlivostí.
Ministerstvo dopravy oficiálně uznalo prozatímní schválení asistenčního systému Tesla FSD Supervised, které dříve dalo nizozemské schvalovací pracoviště RDW. Díky tomuto kroku mohou řidiči v České republice začít tento systém využívat za předem stanovených podmínek.
Mezi ostrými hatchbacky má toto ojeté BMW M140i zajímavou pozici - jako jediné nabízí šestiválec, což v dnešní době působí trochu jako zjevení. V rajónu sportovních aut do milionu korun však zaujímá pozici záložníka, protože pozornost všech směřuje k první generaci M2. Díky tomuto sesterskému klání tahle nenápadná jednička zůstává trochu v pozadí. Přitom právě ona je v mnoha ohledech chytřejší volbou než vyhlášená M2 s motorem N55. Proč? To se dozvíte v dnešní recenzi.