Provozovatelem serveru autoroad.cz je
INCORP MEDIA GROUP s.r.o., IČ: 118 23 054
Pokud jste se chtěli v devadesátých letech pochlubit svými příjmy i vkusem, neexistovalo pro vás lepší auto než Ferrari Testarossa. Ovšem i za volantem této nestárnoucí klasiky jste se museli neustále bát jednoho nenápadného britského sporťáku, který dokázal nejednomu majiteli Testarossy pořádně srazit ego.
Tím nenápadným katem supersportů byl Lotus Esprit Turbo SE z roku 1989. Vůz, který se na trhu objevil již v druhé polovině sedmdesátých let, prošel v letech osmdesátých jak úpravou vzhledu, tak i techniky. A právě varianta SE byla tím nejzajímavějším, co mohl Lotus nabídnout.
Na to ostatně zavzpomínal i MotorWeek, který před časem zveřejnil "retro" video připomínající první redakční testování vozu. Vzhled sice neprošel nijak zásadními změnami, ovšem pod kapotou to byla potěcha oka i smyslů. 2.2 litrový přeplňovaný čtyřválec dostal nový intercooler nazvaný "Chargecooler" a jeho výkon se zvedl na 264 koní, při overboostu dokonce na 280 koní. Úpravy se navíc dotkly i podvozku, takže vůz nyní lépe reagoval a v zatáčkách byl stabilnější.
Díky lehké konstrukci a této zásobě koní tak dokázal sprintovat z 0 na 96 km/h za 4.7 sekundy a jeho maximální rychlost se pohybovala kolem 257 km/h. To jsou úctyhodná čísla i na dnešní poměry, ovšem tehdy bylo zajímavým faktem, že Lotus strčil do kapsy i Ferrari Testarossa s motorem V12 - a to při poloviční ceně.
Testarossa akcelerovala na 96 km/h za 5.2 sekundy, ovšem šance zvrátit závod v její prospěch tu stále byla. Tedy za předpokladu trati, kde se Tastarossa mohla rozjet ke své maximálce 290 km/h.
V čem si však byly oba vozy víc než rovny jsou náklady spojené s provozem a zvěsti o jejich (ne)spolehlivosti. To druhé tedy platí zvláště pro Lotus, který byl pověstný mnohým, jen ne spolehlivostí.
Na lyžování do Alp jezdí kde kdo. My jsme si pro zimní dovolenou vybrali český rodinný ideál v podobě nové Škody Kodiaq. Jeli jsme ve 4 lidech do přibližně 400 km vzdáleného Rakouska. Bohužel sněhu příliš nebylo, takže jsme neměli prostor otestovat pohon všech kol. S jakou spotřebou to plně naložený Kodiaq zvládl?
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.