Před 78 lety bránily Polsko, bleskový útok však tanky 7TP zadržet nedokázaly

Polský tank 7TP konstrukčně vychází z britských tanků Vickers E, které stály u zrodu polských tankových vojsk. Polská armáda s nimi však nebyla spokojena, takže zahájila vývoj tanku svého.

Hlavními úpravami na 7TP oproti Vickersu se stal nový, silnější a hlavně spolehlivější dieselový motor o výkonu 80 kw (110 k), silnější pancéřování (čelní strana 17 mm), upravená ventilace, rádio a v neposlední řadě i speciální 360° periskop, za jehož návrhem stál polský konstruktér Rudolf Gundlach.

Tank byl nejprve vyráběn, podobně jako Vickers, ve dvou variantách: dvou-věžová varianta disponovala dvojicí těžkých kulometů ráže 7,92, varianta s jednou věží dostala účinné protitankové dělo Bofors vz. 37 ráže 37 mm. Po krátkém testování se ale dvou-věžová varianta ukázala jako nedostatečně účinná a tedy zbytečná. Od její výroby bylo upuštěno a do konce války byla většina těchto tanků přestavěna na variantu s kanónem.

Od začátku výroby, která byla zahájena v roce 1935, do začátku druhé světové války, vzniklo celkem 132 tanků 7TP 7-Tonowy Polski. Tento název je ale poněkud zavádějící, neboť váha tanku dosahovala takřka deseti tun. Před vypuknutím bojů bylo 108 tanků vybaveno věží s kanonem a 24 dvěma kulomety.

Tanky dokonce vzbudily zájem i v zahraničí a v roce 1935 si je přijela prohlédnout rumunská delegace, která měla posoudit koupi tohoto tanku pro rumunskou armádu. Doporučení však nakonec dostal československý tank LT vz. 35.

Co se bojového nasazení týče, tanky 7TP měly nad svými nejčastějšími německými soupeři Panzer I a Panzer II navrch jak v pancéřování, tak ve výzbroji. Bojové zkušenosti ukázaly, že jejich kanón Bofors vz. 37 ráže 37 mm dokázal prorazit i pancíř německého tanku Panzer IV. Jejich vlastní pancéřování ale také nebylo kdovíjak účinné, zvláště pak leteckým útokům špatně odolávalo.

Nutno také dodat, že německý útok byl skutečně rychlý a bravurně provedený, takže polská tanková vojska neměla příliš výrazných možností se prosadit. Největší roli pak sehrály během obléhání Varšavy a následných ústupových bojů. Během obléhání Varšavy byly tyto tanky navíc doplněny o funkční a bojeschopné prototypy tanků 9PT, které se však oficiálně do služby nikdy nedostaly. 

Po válce padlo 20 tanků 7TP do rukou německých vojsk a minimálně jeden do rukou sovětů. Ostatní tanky byly buď zničeny v boji, nebo zničeny vlastní posádkou, aby se nedostaly do rukou nepřítele. Do dnešních dnů se bohužel nedochoval žádný původní tank 7TP, ovšem v roce 2011 byl alespoň jeden rekonstruován. Na jeho stavbu měly být využity díly ze zbytků tanků, které byly nalezeny v Polsku i jinde v Evropě.