Automobilka Tatra toho za svou historii již stihla vyrobit opravdu mnoho. Od prvního automobilu ve střední Evropě, přes prototypy revolučních tanků, hasičské speciály až po moderní obrněná a bojová vozidla. Věděli jste však, že ve svém repertoáru měla i automobily určené k jízdě po kolejích? Navíc byly tyto drezíny ve službě až do sedmdesátých let.
Prakticky po celé období 19. století a první polovinu století 20. byla železnice jediným dopravním prostředkem umožňujícím hromadnou dopravu lidí na větší vzdálenosti. K přepravě menšího počtu lidí, či obsluhy železnice, však vznikaly i menší kolejové dopravní prostředky, zvané drezíny. Ty byly dlouho poháněny pouze fyzickou silou, což se však změnilo s rozvojem automobilů.
Když tedy nadešla vhodná doba pořídit motorizované drezíny i pro železnici v Československu, vypsalo ministerstvo dopravy výběrové řízení, které vyhrála Tatrovácká motorová drezína T15, která vycházela z osobního automobilu T11.
Výroba drezín T15 byla rozdělena na dvě části. V té první byly vyráběny drezíny T15/30, které se vyznačovaly tatrováckým motorem T30 o výkonu 17.6 kW (24 koní). Tato verze byla vyráběna v letech 1932 až 1938. Poté však nastala výrobní přestávka.
Druhá varianta vznikla v roce 1944, tentokrát již s označením Tatra T15/52, které odkazovalo na použití motoru Tatra 52, který disponoval výkonem 22 kW (30 koní). Prvních 12 kusů bylo vyrobeno ještě pro protektorátní železnice a od staršího typu se vzhledově nikterak neodlišovalo.
V poválečném období, konkrétně mezi lety 1947 až 1952, nastala další vlna výroby. Tato vozidla se však již na první pohled odlišovala maskou s žebrováním, která pocházela z osobního vozu Tatra 57.
Všechny tyto vozy disponovaly čtyřmístnou (DM4), nebo šestimístnou (DM6) karoserií, plochým vzduchem chlazeným motorem, převodovkou se dvěma rychlostmi vpřed i vzad, ruční brzdou na přední kola, nožní brzdou na přední kola a speciálním únikovým oknem ve střeše pro případ nehody.
Karoserie Tatrovek byla, jak bylo na tuto dobu zvykem, vyrobena ze dřeva a pokrytá ocelovými plechy. Pokud však došlo k poškození karoserie / při opravě bylo zjištěno její poškození, byly dřevěné karoserie nahrazovány karoseriemi z vozů Wartburg 1000 nebo Škoda 1202 STW.
Minulý týden nám dělalo společnost velice příjemné SUV, které skvěle vypadá, výborně jezdí, má rozumný nájezd kilometrů a nestojí majlant. Potěší především řidiče, kteří si potrpí na špičkovou ergonomii, nízkou spotřebu a velmi dobré jízdní vlastnosti. Má to vůbec nějaký háček?
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.
Sháníte-li ojeté SUV se silným motorem, tak máte v nabídce sekundárního trhu s auty rozhodně z čeho vybírat. Mnoho lidí má rozpočet na rodinné SUV přibližně milion korun, což na nového Kodiaqa nestačí, na prémiové značky už vůbec ne. Dnešní recenze se podívá na zoubek 6 let staré Audi Q7, kterou za milion pořídíte. To je mimochodem podobná částka, za jakou koupíte modernizovaný Kodiaq RS první generace – co je lepší volba?