Automobilka Tatra toho za svou historii již stihla vyrobit opravdu mnoho. Od prvního automobilu ve střední Evropě, přes prototypy revolučních tanků, hasičské speciály až po moderní obrněná a bojová vozidla. Věděli jste však, že ve svém repertoáru měla i automobily určené k jízdě po kolejích? Navíc byly tyto drezíny ve službě až do sedmdesátých let.
Prakticky po celé období 19. století a první polovinu století 20. byla železnice jediným dopravním prostředkem umožňujícím hromadnou dopravu lidí na větší vzdálenosti. K přepravě menšího počtu lidí, či obsluhy železnice, však vznikaly i menší kolejové dopravní prostředky, zvané drezíny. Ty byly dlouho poháněny pouze fyzickou silou, což se však změnilo s rozvojem automobilů.
Když tedy nadešla vhodná doba pořídit motorizované drezíny i pro železnici v Československu, vypsalo ministerstvo dopravy výběrové řízení, které vyhrála Tatrovácká motorová drezína T15, která vycházela z osobního automobilu T11.
Výroba drezín T15 byla rozdělena na dvě části. V té první byly vyráběny drezíny T15/30, které se vyznačovaly tatrováckým motorem T30 o výkonu 17.6 kW (24 koní). Tato verze byla vyráběna v letech 1932 až 1938. Poté však nastala výrobní přestávka.
Druhá varianta vznikla v roce 1944, tentokrát již s označením Tatra T15/52, které odkazovalo na použití motoru Tatra 52, který disponoval výkonem 22 kW (30 koní). Prvních 12 kusů bylo vyrobeno ještě pro protektorátní železnice a od staršího typu se vzhledově nikterak neodlišovalo.
V poválečném období, konkrétně mezi lety 1947 až 1952, nastala další vlna výroby. Tato vozidla se však již na první pohled odlišovala maskou s žebrováním, která pocházela z osobního vozu Tatra 57.
Všechny tyto vozy disponovaly čtyřmístnou (DM4), nebo šestimístnou (DM6) karoserií, plochým vzduchem chlazeným motorem, převodovkou se dvěma rychlostmi vpřed i vzad, ruční brzdou na přední kola, nožní brzdou na přední kola a speciálním únikovým oknem ve střeše pro případ nehody.
Karoserie Tatrovek byla, jak bylo na tuto dobu zvykem, vyrobena ze dřeva a pokrytá ocelovými plechy. Pokud však došlo k poškození karoserie / při opravě bylo zjištěno její poškození, byly dřevěné karoserie nahrazovány karoseriemi z vozů Wartburg 1000 nebo Škoda 1202 STW.
Na lyžování do Alp jezdí kde kdo. My jsme si pro zimní dovolenou vybrali český rodinný ideál v podobě nové Škody Kodiaq. Jeli jsme ve 4 lidech do přibližně 400 km vzdáleného Rakouska. Bohužel sněhu příliš nebylo, takže jsme neměli prostor otestovat pohon všech kol. S jakou spotřebou to plně naložený Kodiaq zvládl?
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.