Provozovatelem serveru autoroad.cz je
INCORP MEDIA GROUP s.r.o., IČ: 118 23 054
Sověti vytvořili v padesátých a šedesátých letech spousty zajímavých vozů. Bohužel komunistická vláda těmto projektům příliš nepřála, možnosti konstruktérů byly často velmi omezené, stejně jako počet vyrobených kusů. Jedním z automobilů s podobně těžkou a zajímavou historií je i ZIL 112S.
ZIL-112S až nápadně připomíná Ferrari 250. Šasi bylo tvořeno klasickým trubkovým rámem se sklolaminátovou karoserií. Spolu s postranními výfuky působil vůz opravdu sportovním dojmem. Nejvíce inovativních prvků se ale ukrývalo uvnitř vozu. ZIL-112S měl jako první auto v Sovětském svazu kotoučové brzdy, diferenciál s omezenou svorností a radiální pneumatiky. Do té doby se mohlo o těchto technických vymoženostech sovětským silničním vozům pouze zdát.
Mnoho dílů bylo použito z jiných automobilů, i když nepatrně upravených. Vývoj takových strojů neměl v SSSR prioritu a nebylo na něj vynakládáno tolik peněz, kolik by bylo potřeba. Nejvíce se používaly součástky z vozů ZiS-110 a ZiL-111. Jednou z nich byla i třístupňová převodovka, ve které se dokonce dali velice jednoduše měnit stálé převody, podle trati, na které měl vůz jet. Celý vůz vážil 1330 kilogramů a z celkových dvou kusů, byl ten první vyroben v roce 1961. Ptáte se, s jakým motorem?
První kus byl osazen motorem z limuzíny ZIL 111 o obsahu 5980 ccm. Ten spolu se čtyřmi karburátory propůjčoval vozu výkon 230 koní. Zrychlení z 0-100 mělo být otázkou 9 vteřin a maximální rychlost měla být 260 km/h. I když se tato rychlost nemusí zdát v dnešní době příliš vysoká, vzhledem ke konstrukci automobilu, slabým brzdám, nepřesnému řízení a žádným bezpečnostním prvkům v Sovětském svazu v šedesátých letech se jednalo o opravdu extrémní rychlost.
První pokus o rychlostní rekord se měl uskutečnit na jezeře Baskunčak v roce 1962. Bohužel v té době silně pršelo a jezero nebylo úplně vyschlé na to, aby vůz zvládl rychlost větší než 230 km/h.
Druhý, modrý, kus byl osazen osmiválcem o objemu sedm litrů. Výkon se zvedl na 270 koní a spolu s ním i maxímální rychlost - 270 km/h. Tento model byl opatřen ochranným rámem a účastnil se několika závodů, ve kterých stanovil údajně pět rychlostní rekordů tehdejší SSSR. Pro stanovení nového rychlostního rekordu byla dokonce vystavěna nová čtrnáctikilometrová dráha na testovacím polygonu v Dmitrově. Bohužel, dříve než se stihl uskutečnit pokus o rekord, začala zima a testovací dráhu pokryl sníh. Během zimy však vedení automobilky ZIL rozhodlo, že do motorsportu investovat peníze nebude a celý projekt ZIL-112S byl ukončen.
Podle dostupných zdrojů skončili oba zrenovované kusy v dobrých rukách. Ten první v motoristickém muzeu v Rize, ten druhý v soukromé sbírce ve Švédsku.
Na lyžování do Alp jezdí kde kdo. My jsme si pro zimní dovolenou vybrali český rodinný ideál v podobě nové Škody Kodiaq. Jeli jsme ve 4 lidech do přibližně 400 km vzdáleného Rakouska. Bohužel sněhu příliš nebylo, takže jsme neměli prostor otestovat pohon všech kol. S jakou spotřebou to plně naložený Kodiaq zvládl?
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
