Velorex, mezi lidmi také známý jako hadrák nebo prchající stan, vstoupil do historie domácího i světového motorismu svou jedinečnou karoserií. Na světě nenajdete žádné jiné vozidlo, které by bylo homologované s koženkovou karoserií.
Během let však vzniklo i několik kapotovaných Velorexů. Většina z nich byla dílem kutilů, kteří v garáži nahradili část koženkové karoserie plechovými či laminátovými panely, čímž vůz historicky znehodnotili. Najdou se však i světlé výjimky, jako vozy s označením Hoba, které dostaly kvalitní celolaminátovou karoserii, za jejímž vznikem stál František Honc.
Jméno autora se dokonce promítlo i do názvu vozu. Hoba je totiž spojením HOnc + BAkov nad Jizerou, odkud František Honc pocházel a kde své laminátové skvosty vytvářel.
Celkem vznikly pouze 3 vozidla Hoba, přičemž první dvě nesla označení Hoba I a poslední Hoba II. Během jejich výroby využil pan Honc své dlouholeté zkušenosti ze závodu AZNP (Škoda) Mladá Boleslav, kde pracoval jako maketář. Laminátová karoserie tedy vznikla olaminováním negativních otisků makety ze sádry a polystyrenu. Pohonné a nosné části Velorexu však zůstaly nezměněny.
První vozítko Hoba I vzniklo kolem roku 1970 přestavbou Velorexu 16/250. Důvodem jeho vzniku nebyly žádné karosářské experimenty, ale pouhá snaha pana Honce dostat se do zaměstnání i v nepříznivém počasí. Datum vzniku druhého vozu neznáme, víme však, že vznikl na základě Velorexu 16/350, který se od výše zmíněného odlišoval silnějším motorem. Karoserie obou vozů byla vyrobena z několika dílů laminátu, dostala dělené čelní sklo a zadní sdružené svítilny pocházely z vozu Škoda Octavia.
Jediné vozidlo Hoba II mělo vzniknout kolem roku 1979 přestavbou OSKAR 54 (původní označení Velorexu, motor Jawa 11). Tento vůz už se od Velorexu i původního vozítka Hoba I odlišoval poměrně výrazně. Jeho laminátová karoserie byla vyrobena z jednoho dílu, přední sklo bylo ploché a z jednoho kusu, zadní světla byla použita z vozu Škoda 1000MB a v masce vozu se objevily 4 světlomety.
Kromě toho, že vozítka vznikla pílí jediného člověka v domácích podmínkách je také fascinující, že se všechny tři modely dochovaly v zachovalém stavu i původním zbarvení. Obě vozítka Hoba I si zachovala svou červenou barvu a Hoba II svou zelenou. Pokud navíc budete mít štěstí, můžete se s vozítky setkat na veteránských akcích a různých setkání majitelů Velorexů. V davu prchajících stanů tyto laminátové skvosty jistě nepřehlédnete.
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?