Dvoumotorová třída A to do série neměla daleko, chválil ji i Häkkinen

ar6, 8. srpna 2016, 03:15 Google+

Známí neznámí – První Mercedes-Benz třídy A se na trhu příliš neohřál a už měl za sebou skandál s neúspěšným losím testem. Ten se mu i díky standardnímu montování ESP a úpravám na podvozku povedlo úspěšně překonat a svou karosérií někde na půl cesty mezi hatchbackem a MPV dokonce zaujmout nejednu rodinu. Jediné, co s o autě nedalo říct, že bylo příliš sportovní. Změnit to měla dvoumotorová verze z konce roku 1998.

Počet komentářů:  0 komentářů Napište svůj názor
Mercedes-Benz A 190 Twin je dvoumotorovou variantou praktického hatchbacku.

Mercedes-Benz A 190 Twin je dvoumotorovou variantou praktického hatchbacku. | foto: elchfans.de

Sdílejte článek

Vyrobit dnes auto se dvěma motory není nic neobvyklého, pokud do toho tedy zapletete elektromotor. Hybridní čtyřkolky totiž velmi často fungují na principu spalovacího motoru vpředu a elektromotoru vzadu, čisté elektromobily pak mají čas od času elektromotor v každém kole. Postavit ale klasické spalovací auto se dvěma pohonnými jednotkami je i dnes záležitostí prakticky pouze tunerů. Stačí vzpomenout třeba na šílenou přestavbu Škoda Octavia RS, která ve sprintu porazila prakticky jakýkoliv supersport. Přesto historie pamatuje i pár továrních přestaveb na dvoumotorovou bestii (například Mini Twini). Tím ale asi vůbec nejméně pravděpodobným kandidátem na tuto konverzi je první generace Mercedesu třídy A. Ano, to je ten zvýšený hatchback, konkurující spíše světu kompaktních MPV. Jenomže v roce 1998 vyhrál Mika Häkkinen mistrovství světa vozů formule 1, což Mercedes jako dodavatel motorů pro McLaren musel pořádně oslavit. Proto se v listopadu 1998 na posezónní akci trojcípé hvězdy ve Stuttgartu ukázal koncept A 190 Twin (nejméně jeden kousek nese označení A 38 AMG), alias nový služební vůz pro Häkkinena a jeho týmového kolegu Davida Coultharda.

img-responsive

Dvoumotorová třída A je i dnes velkou raritou. | foto: Mercedes-Benz

Kompletní vývoj nového vozu trval jen čtyři měsíce a podílel se na něm patnáctičlenný tým. Cílem bylo ukázat obrovskou variabilitu třídy A se sendvičovou konstrukcí a možnost využití mnoha sériových dílů, respektive, jak už bylo řečeno, také se trochu svézt na úspěchu finského pilota, který vůz dokonce sám otestoval. K tomu se ale později ještě určitě dostaneme. Možná se ptáte, v čem tkví kouzlo jinak poměrně nudného, ale praktického a dobře vyrobeného Mercedesu. Jak už možná mnozí pochopili z úvodu a i jména modelu, toto „áčko“ nemá jeden, ale hned dva motory. Jedná se o stejné řadové čtyřválce s označením A 190 o výkonu 92 kW (125 k) s točivým momentem 180 Nm. Jeden je umístěn vpředu a pohání přední nápravu, druhý je stejně jako u Smartu vzadu a pohání tím pádem zadní nápravu. Obě jednotky jsou umístěny pod úrovní podlahy. Celkově nabízí A 190 Twin 184 kW (250 k) a 360 Nm, což sice optikou dnešní doby nevypadá kdoví jak senzačně, tehdy to ale stačilo na prohánění sportovních modelů věhlasných značek. Tím spíš při váze 1365 kilogramů, která je jen o 250 kilo vyšší než u tehdy základní varianty A 160. Auto tak má v podstatě osmiválec, ale se zlomkem hmotnosti.

Možná se ptáte, jak funguje celý systém. Nic moc složitého to není, po nastartování se nejprve zapojí motor vpředu, po několika okamžicích se přidá také zadní motor. Klasickou spojku byste hledali marně, A 190 Twin má její elektronickou náhražku, která byla i mezi příplatky standardního modelu. Elektronika tak dbala na co možná nejlepší synchronizaci. Elektronický byl také plynový pedál, spolupracující s kontrolou stability. Ta byla také beze změn převzata z běžného modelu, to mimo jiné znamenalo i fakt, že nebylo možné ji deaktivovat. Ačkoliv obě jednotky disponují vlastní pětistupňovou převodovkou, volil řidič jednotlivé stupně pouze jedním voličem, na čemž měla opět podíl elektronika. Když vše fungovalo, byla dvoumotorová třída A schopna dosáhnout maximálně 230 km/h a akcelerovat z 0 na 100 km/h za 5,7 sekundy. Tehdejší BMW M3 to zvládlo za 5,5 sekundy, Ferrari F355 za 5,4 sekundy a Porsche 911 Carrera také za 5,4 sekundy. O to jsou výkony vozu působivější. Zajímavá byla možnost pouhým stiskem tlačítka úplně odpojit zadní motor, auto tak jelo pouze na přední čtyřválec, čímž se šetřilo palivo. Na to by ale případný majitel myslel až na posledním místě, podobnou „benzínovou“ čtyřkolku totiž tehdy nikdo nenabízel.

img-responsive

Vzadu umístěný čtyřválec. | foto: Mercedes-Benz

Celkem zásadní úpravy prodělal podvozek, snížený o 10 milimetrů. Ten dostal například brzdový systém ze třídy E 55 AMG, znamenající kotouče o průměru 334 milimetrů vpředu. Stejně jako u sériového modely byly kotouče i vzadu, a to s průměrem 258 milimetrů. Brzdy se ukrývají za 18palcovými koly s pneumatikami Bridgestone o rozměru 225/35, aby se však ráfky do podběhu vešly, musely být o 10 milimetrů rozšířeny (vzadu to byla i záležitost pasování motoru). Že je vzadu druhý motor poznáte také podle mřížky chladiče mezi koncovkami výfuku, které jsou zabudovány do nového nárazníku. Jinak ale změn na karosérii až tak moc není. Kromě kol a širších blatníků zaregistrujete pravděpodobně ještě nový přední nárazník, nástavce prahů a decentní zadní spoiler. Ten je nejméně u jednoho auta nahrazen větším ve stylu závodních vozů. Ani v interiéru není kdoví kolik změn. Ano, červená barva nebo semišem potažený volant nejsou zrovna prvky ze sériového vozu, ve výbavě ale nechybí klimatizace nebo CD přehrávač jako u klasické třídy A. Instalací druhého motoru ale trochu utrpěla praktičnost – díky dvěma sportovně tvarovaným sedačkám vzadu je A 190 Twin jen čtyřmístná, kufr pak nemá místo pod podlahou na rezervu. 260 litrů ale i tak na nějakou tu sportovní tašku stačí.

Auto si při testovací jízdě po Stuttgartu vyzkoušel i tehdejší šampión formule 1 Mika Häkkinen, který svezl redaktory magazínu Auto Motor und Sport. Fin si vůz hodně pochvaloval, líbila se mu například elektronická spojka ve stylu monopostu McLaren nebo velice přesné a komunikativní řízení. Podle vlastních slov by vůz hned poslal do sériové výroby, což se ale bohužel, i přes mnoho produkčních komponentů, nestalo. Celkem měly vzniknout čtyři kusy A 190 Twin, z nichž jeden vlastní (vlastnil) Mika Häkkinen, druhý David Coulthard, třetí značkové muzeum ve Stuttgartu a čtvrtý sběratel Lindsay Fox z Austrálie. O rok později se tak pod kapotou standardního provedení A 190 alespoň objevil zážehový čtyřválec o výkonu 92 kW (125 k). Každopádně to nebyla poslední dvoumotorová třída A první generace. Trojcípá hvězda vyrobila také hybridní model s naftovým čtyřválcem vpředu a elektromotor vzadu, akcelerující na 100 km/h za slušných 8 sekund. Ani tato verze se ale sériové produkce nedočkala. Sportovní provedení ale nakonec přece jen pokořilo hranice prototypové a koncepční fáze. Na začátku nového století totiž společnost HWA, starající se o vývoj a výrobu součástek i celých vozů pro divizi AMG, přišla se šestiválcovým A 32 K, který svým vzezřením notně napodoboval dvoumotorový speciál. Jde nicméně o model, který si zaslouží svůj vlastní text stejně jako A 190 Twin. Tovární bestie se dvěma motory a karosérií rodinného vozu se totiž neobjevují příliš často.

Zdroj: Mercedes-Benz, oocities.org, elchfans.de, jalopnik.com

Vytisknout

Diskuze: Dvoumotorová třída A to do série neměla daleko, chválil ji i Häkkinen

Přidejte svůj názor

Počet komentářů: 0, Buďte první Vložte komentář

Související články

Doporučujeme

Další články

Aktuálně

Volvo

Slovensko "autovelmocí"? Už pátá značka tam bude vyrábět

Gumbal kára BMW 318i

Úpravy Gumbal kára, část druhá

ový Volkswagen ID. Buzz a ID. Buzz Cargo, to je legendární T1 pro buducnost

Rozumné ceny? Zapomeňte, Volkswagen prozradil ceny ID. Buzz a ID. Buzz Cargo

Citroën ë-C4

Test: Citroën ë-C4, nejkrásnější hřebec ve stáji

Vše, co potřebujete vědět o operativním leasingu. Jeho výhody i nevýhody

Vše, co potřebujete vědět o operativním leasingu. Jeho výhody i nevýhody

Volkswagen ID. AERO - koncept první elektricky poháněné limuzíny VW, dynamické, výkonné a aerodynamické

Koncept ID. AERO ukazuje podobu připravované limuzíny Volksvagen

Cupra Formentor VZ5

Cupra Formentor VZ5 – první svezení s křížencem sporťáku a SUV, který to nandá kde komu

Škoda 1100 OHC

ŠKODA AUTO představila videocast o modelu 1100 OHC Coupé

Státní poznávací značka, ilustrační foto

Jak vznikly před 90 lety poznávací značky v Československu?

Ilustrační foto

Chlapi, jste při smyslech? Televize sklidila kritiku

Ilustrační foto

Reuters: Zákaz spalovacích motorů v EU odmítá šest států. A Česko?

Motory

Německo řadí zpátečku. Ministr tvrdě reagoval na zákaz spalovacích motorů

Gumbal kára BMW 318i

Úpravy Gumbal kára, část první

Nový Peugeot 408 zaujme osobitým designem, fastback je skvělou volbou

Peugeot 408 - fastback vyzařující pořádnou dávku dynamiky

Škoda Superb

TEST: Škoda Superb 2.0 TDI 110 kW - úsporné "daily" auto, které nemusí stát majlant

reklama

Doporučujeme

Fiat 500C Riva je nejluxusnější verzí malého Itala.

Fiat uvádí dvě nové varianty 500, jsou jako den a noc

Čtěte dále

Nejčtenější články

  1. Cupra Formentor VZ5 – první svezení s křížencem sporťáku a SUV, který to nandá kde komu

  2. ŠKODA AUTO představila videocast o modelu 1100 OHC Coupé

  3. Úpravy Gumbal kára, část druhá

  4. Rozumné ceny? Zapomeňte, Volkswagen prozradil ceny ID. Buzz a ID. Buzz Cargo

  5. Test: Citroën ë-C4, nejkrásnější hřebec ve stáji

  6. Jak vznikly před 90 lety poznávací značky v Československu?

Fotogalerie

reklama

Zprávy odjinud