S roadsterem MX-5 trefila Mazda na přelomu osmdesátých a devadesátých let jackpot. Kompaktní a lehká zadokolka s atmosférickým motorem a špičkově odladěným podvozkem zaznamenala úspěch všude ve světě. Konkurence to samozřejmě nenechala bez povšimnutí a v průběhu let vyrobila nejeden model podobných parametrů. Mezi tou konkurencí se objevilo i Daihatsu s modelem X-021, které to ale do sériové výroby nedotáhlo.
Píše se rok 1991, Mazda MX-5 je na trhu už druhým rokem, a nejstarší japonská automobilka Daihatsu právě na frankfurtském autosalonu odhalila stříbrný dvoumístný roadster X-021. Auto na první pohled velice podobné Mazdě, avšak s délkou 3584 milimetrů a rozvorem 2250 milimetrů znatelně menší než ona. A taky s velice krátkým převisy karosérie, což není u sportovních aut běžné dodnes.
Mnozí opěvují MX-5 za její velice nízkou hmotnost, v porovnání s X-021 ale i ona působí jako „otesánek.“ Daihatsu totiž dostalo do vínku hliníkový prostorový rám a laminátové díly karosérie, na váze se tak objevila cifra 701 kilogramů. Pod dlouhou přední kapotou bychom našli zážehovou šestnáctistovku se šestnácti ventily, produkující 142 koní při 6600 ot./min a 155 Nm při 5000 ot./min. Že je to více než u Mazdy? Nejvýmluvnější bude asi poměr výkon/hmotnost – MX-5 má 8,6 kilogramů na jednoho koně výkonu, X-021 5 kilogramů na jednoho koně výkonu. Tady už se dostáváme do teritoria Porsche 911 a podobně silných automobilů.
Stranou zájmu konstruktérů nezůstal ani podvozek s rameny zavěšení ve tvaru písmene A na obou koncích. Kontakt s vozovkou obstarávala 15palcová kola s pneumatikami Dunlop Performa 8000 o velikosti 195/50, které tehdy před pětadvaceti lety zrovna slavily svou premiéru. Zastavit roadster měly kotouče s ABS. Pětistupňová manuální převodovka přenášela sílu na zadní nápravu, což přispělo k maximální rychlosti 200 km/h. Hodnoty zrychlení si bohužel Daihatsu nechalo pro sebe.
Design karosérie nemusí být po chuti každému. Vždyť přední část s kulatými světly může leckomu připomínat už zmiňované modely Porsche, krátké zadní části dominují čtyři malé kruhové reflektory, sdružené po dvojicích. Frankfurtský kousek dostal plátěnou stahovací střechu, na ženevském autosalonu v roce 1992 představený žlutý koncept měl pevnou střechu. Mezi tím došlo ještě na odhalené šasi modelu, prezentované v Tokiu koncem roku 1991.
Kabina byla, podobně jako u MX-5, poměrně strohá, orientovaná na řidiče. Byl tu volant s airbagem, krátká hlavice řadící páky a dvě anatomické sedačky Recaro. Hliníkové dekory už nejsou tolik důležité. Americký magazín Road & Track, který v roce 1992 dostal možnost otestovat X-021 na trati Daihatsu nedaleko Kjóta, poukázal na menší rozměry sedadel i nedostatek místa v oblasti nohou, naopak na hlavu bylo ve verzi s plátěnou i pevnou střechou místa dostatek.
Test rovněž vyzdvihuje jízdní vlastnosti a možnost ovládat vůz v zatáčkách pomocí plynového pedálu. Výborná byla též dynamika a odezva plynového pedálu, respektive řízení. V přímém porovnání s MX-5 tak na první pohled všechno vypadá srovnatelně, ne-li lépe. Asi se tedy ptáte, proč se auto nedostalo do sériové výroby, zvláště, když se mohlo jednat o fungující zbraň pro návrat na náročný americký trh. Protože se Daihatsu rozhodlo raději věnovat autům třídy kei pro japonský trh. A právě na základech této kategorie také začátkem 21. století vznikl roadster Copen, nepřímý příbuzný X-021.
Zdroj: Road & Track, Jalopnik
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila světu svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, nyní se ale Epiq představil v Mnichově po boku dalších koncernových kompaktních crossoverů koncernu Volkswagen. Přestože detaily ohledně výbavy a cen zůstávají tajemstvím, víme, že cena by měla začínat na částce kolem 600 000 Kč. Sériová výroba započne už příští rok.
Minulý týden nám dělalo společnost velice příjemné SUV, které skvěle vypadá, výborně jezdí, má rozumný nájezd kilometrů a nestojí majlant. Potěší především řidiče, kteří si potrpí na špičkovou ergonomii, nízkou spotřebu a velmi dobré jízdní vlastnosti. Má to vůbec nějaký háček?
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.