Ital Francesco Zefferino Sbarro, automobilovému světu známější jako Franco Sbarro, je pozoruhodně všestranný člověk. Začínal jako „obyčejný“ mechanik, záhy se ale přesunul do Švýcarska, kde založil vlastní firmu. Ta se stala známou díky výrobě replik historických modelů, ale téměř každý konstruktér chce po čase vytvořit vlastní auto. Proto přišlo v roce 1975 kupé Stash, které o tři roky později doplnil terénní model Windhound.
Trh s terénními vozy byl na konci sedmdesátých let rozdělen na dvě části. Ta první, kam patřil Nissan Patrol nebo Mercedes-Benz třídy G, upřednostňovala jízdní vlastnosti v terénu, ta druhá, zastoupená v podstatě jen Range Roverem, dbala spíše na luxus a pohodlí posádky. A možná i chybějící konkurence pro britský vůz přiměla Sbarra postavit jeden z nejopulentnějších off-roadů v historii automobilového průmyslu.
Windhound byl obrovský, měl vysokou světlou výšku, hranatou karosérii, až šest míst k sezení a uvnitř vlastně všechno, co jste si u auta tehdejší doby mohli přát. Elektricky stavitelná a vyhřívaná kožená sedadla Recaro, klimatizace, CD přehrávač, dřevěné obložení… Nic nebyl problém, stačilo mít pořádně naditou peněženku. Vlastně jedinou továrně danou volnou byla tří- nebo pětidveřová karosérie, odlišená pomocí přední části. Zatímco model se třemi dveřmi má většinou kruhová přední světla, „pětidvéřko“ je má vždy hranaté. Pro oba jsou nicméně společné kruhové mlhovky v předním nárazníku, zvedající se střecha s výrazným zadním spoilerem nebo vytažené blatníky. Jeden vyrobený kus má dokonce výfukové potrubí, vyvedené kolem kapoty až na střechu.
Jaká pohonná jednotka byla použita záviselo, podobně jako mnoho dalších položek, čistě na fantazii zákazníka. Nejvíce vyrobených kusů, celkem sedm (šest třídveřových a jeden pětidveřový), používá motory Mercedes-Benz. Oblíben byl hlavně 6.9litrový osmiválec, namontovaný do šesti aut. Dva třídveřové exempláře vznikly s třílitrovým šestiválcem BMW a konečně pět vozů (tři s třídveřovou a dva s pětidveřovou karosérií) dostalo motor z amerického Jeepu. Poháněna byla pokaždé všechna kola, a to přes čtyř- nebo pětistupňovou manuální převodovku, respektive automat, s redukcí a uzávěrou diferenciálu. V roce 1980 se jeden Windhound, neúspěšně, zúčastnil i Rally Dakar. Po jejím skončení byl však zase přestavěn do civilního kabátku
Všechny vyrobené kusy si našly bohaté majitele, jinak to u tohoto stroje vlastně ani nešlo. Pak tu byl ale jeden člověk, jemuž se Windhoud zalíbil natolik, že chtěl vlastní specifikaci, ale běžný Sbarrův „vzorník“ se mu příliš nezamlouval. Saúdskoarabský král Chálid bin Abd al-Azíz si přál mít ve své garáži šestikolový Windhound, navíc uzpůsobený pro lov a sokolnictví, dva jeho oblíbené sporty. A tak vzniklo žluté Sbarro Windhawk, jediné auto svého druhu na světě.
Franco Sbarro dostal při tvorbě tohoto modelu naprosto volné ruce, jedinou podmínkou bylo použití 6.9litrového osmiválce Mercedes o výkonu 217 koní, s nímž dvě tuny vážící auto se stálým pohonem všech šesti kol dosáhlo maximálních 200 km/h. Především kvůli této jednotce a samozřejmě také vysoké světlé výšce (nastavitelná hydraulicky v rozmezí 250 - 420 mm) a pohonu všech kol dokázalo žluté monstrum projet jakýkoliv terén v Arábii téměř maximální rychlostí.
Jistě si dovedete představit, kolik benzínu toto auto muselo spotřebovat, proto do něj byla preventivně zabudována 350litrová nádrž. Rozhodně to ale nebyla jediná neobyčejná vychytávka, které král Chálid ve Windhawku požíval. Pokud se totiž chtěl vydat na lov, nemusel vůbec vystoupit z vozu, dokonce nemusel ani zastavit! Všechna sedadla bylo možné hydraulicky vysunout o 80 centimetrů, takže v kombinaci se dvěma střešními okny stačilo vytáhnout pušku, zamířit a… V interiéru je navíc lednička, kde se uchovávalo čerstvé maso pro sokoly. Uznejte sami, znáte nějaké lepší auto na víkendové kratochvíle?
Zdroj: sbarro.perso.neuf.fr, banovsky.com
Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto představila světu svůj nejnovější crossover, Škoda Epiq. Nejdostupnější elektrické auto značky se dosud ukazovalo pouze jako designová studie, nyní se ale Epiq představil v Mnichově po boku dalších koncernových kompaktních crossoverů koncernu Volkswagen. Přestože detaily ohledně výbavy a cen zůstávají tajemstvím, víme, že cena by měla začínat na částce kolem 600 000 Kč. Sériová výroba započne už příští rok.
Minulý týden nám dělalo společnost velice příjemné SUV, které skvěle vypadá, výborně jezdí, má rozumný nájezd kilometrů a nestojí majlant. Potěší především řidiče, kteří si potrpí na špičkovou ergonomii, nízkou spotřebu a velmi dobré jízdní vlastnosti. Má to vůbec nějaký háček?
Kodiaq druhé generace už nějaký čas brázdí české silnice a tak se na trhu s ojetými vozy začaly objevovat první vlaštovky. Jednu takovou jsme si v nejnižší výbavě Selection vybrali do naší dnešní recenze. Jedná se o roční auto z Mototechny s nájezdem necelých 27 tisíc kilometrů za 940 tisíc, což je proti ceně nového vozu aktuálně úspora přes 250 tisíc korun. Má to nějaký háček?
Do dnešní recenze dorazil Elroq, který si v prodejích vede od uvedení na trh velmi dobře. Většinou testujeme auta v nejvyšších výbavách, ale tentokrát jsme záměrně do testu vzali co možná nejlevnější provedení, abychom zjistili, zda-li základní verze v testu obstojí.