Když se v roce 1989 začal hroutit komunistický režim postupně ve všech zemích bývalého východního bloku, přišly tím především sovětské automobilky o výraznou část odbytu. Najednou si mohl zákazník jen za malinko vyšší částku koupit auto spolehlivější, kvalitnější a lépe vybavené. Některé výrobce tato skutečnost položila, jiní se s tím snažili vyrovnat takříkajíc po svém.
Tato nelehká situace zasáhla vedle jiných také AvtoVAZ, produkující vozy s plachetnicí ve znaku. Výrobní program čítal v polovině devadesátých let Nivu, několik variant řady 2104/2105/2107 a hatchback nebo sedan 2109 alias Samara. Kořeny všech tří řad sahaly hluboko do minulosti a bylo tak nanejvýš jasné, že na západoevropských trzích nemá Lada prakticky žádnou šanci uspět. I proto začal už na startu 90. let vývoj nové řady 2110/2111/2112, která měla lépe odpovídat standardům mimo ruský trh. Příchod sedanu s koncovým označením 110 byl naplánován na rok 1994 (premiéra proběhla na pařížském autosalonu). Jenže jak to tak u ruského výrobce někdy bývá, zahájení výroby muselo být odloženo. A vedení automobilky tak tak najednou řešilo otázku, čím uspokojí zhýčkané zákazníky.
Nakonec padla volba už na několikrát vyzkoušený model – upravit stávající modelovou řadu tak, aby co nejvíce odpovídala standardům cizích trhů. Jako odpovídající model byla vcelku pochopitelně vybrána Samara, konkrétně její pětidveřové provedení. Aby byl standard výroby co možná nejvyšší, dohodl se AvtoVAZ v listopadu 1995 na montážích EuroSamary nebo také Samary Baltic s finskou továrnou Valmet Automotive. Výběr to rozhodně nebyl náhodný, neboť už delší dobu se v Uusikakupunki úspěšně produkovaly Saaby nebo Opely Calibra (později naběhlo do výroby i Porsche Boxster).
Smlouva mezi oběma subjekty byla uzavřena na tři roky, během nichž mělo dohromady vzniknout 60 tisíc „evropských“ Samar. Valmet Automotive kvůli tomu investoval do stavby samostatné budovy pro výrobu Samary Baltic na 70 milionů finských marek, protože až 85 procent komponentů bylo dováženo přímo z Togliatti. Produkce oficiálně započala v roce 1996 a na výběr byla dvě provedení hatchbacku s kódovým označením 21093-22. Zatímco Samara Baltic L se od běžného provedení lišila na první pohled jen v detailech, Samara Baltic GL vypadala o dost moderněji.
Zaoblený tvar nárazníku v barvě karosérie s integrovanými mlhovkami reagoval na tehdejší západní módu, to stejné se dá říct i o zadních partiích, kde se prostor pro SPZ přesunul do nárazníku (opět ve stejném laku jako zbytek auta) a mezi světla se nastěhovalo logo výrobce. Dále tu byla například nová maska chladiče, střešní spoiler nebo šestipaprsková kola z lehkých slitin. Zvláštní pozornost věnovali Finové antikorozní ochraně, takže zatímco ruské Samary většinou vesele „kvetou,“ finské výrobky jsou vůči tomuto mnohem více imunní. Na výběr bylo pět metalických laků – světle zelená, tmavě třešňová, tmavě šedá, tyrkysová a modrofialová.
Kde nezůstal kámen na kameni, to byl interiér obou verzí. Hranaté tvary a plochy z nevzhledných plastů byly u tohoto modelu, alespoň částečně, zapomenuty. Z některých úhlů může tvar přechodu palubní desky v desku přístrojovou dokonce připomínat Škodu Felicia. Buď jak buď, Samara Baltic se pyšní o něco modernějšími ovladači s intuitivnějším rozvržením, digitálními hodinami, v některých verzích falešným dřevěným dekorem a především volantem od Volkswagenu, který mohl být na přání vybaven dokonce airbagem. To z hatchbacku udělalo první Ladu s tímto prvkem vůbec. Přední sedadla byla oproti sérii širší, dostala tužší výplň, lepší boční vedení a především velurové čalounění. To se objevilo i na zadní lavici, sklopné v poměru 1:2. Obdobnou „zkvalitňovací“ kůrou prošly i výplně dveří, v nichž nechyběla loketní opěrka a praktická kapsa.
Jediným dostupným motorem byla zážehová patnáctistovka o výkonu 71 koní při 4800 ot./min s točivým momentem 118 Nm při 2800 ot./min, spolupracující s pětistupňovou manuální převodovkou. Ta posílala výkon na přední kola. V této kombinaci dosahovala Samara maximální rychlosti 158 km/h, akcelerovala na stokilometrovou rychlost přibližně za 14 vteřin a průměrně spotřebovala 7,5 l/100 km.
Bohužel plány na výrobu 20 tisíc aut ročně rychle vzaly za své. Viníků této situace je hned několik, především ale slabá poptávka tam, kde Lada očekávala „něco víc.“ Ano, řeč je o německém trhu, který byl tradiční exportní baštou automobilky s plachetnicí. I přes cenu kolem 17 tisíc německých marek, což bylo tehdy mimochodem o v průměru nějakých 10 tisíc marek méně než jakýkoliv model stejné třídy, se zkrátka nepovedlo prodat dostatečný počet kusů. Ale i kdyby se poptávka zvedla na dohodnutou úroveň, Finové by vzhledem ke kapacitám nebyli schopni dodávat více než 16 tisíc aut ročně.
Nakonec tedy vzniklo něco málo přes 14 tisíc „evropských“ Samar. Do roku 1998 byly ve výrobě typy L a GL, mezi dubnem 1998 a březnem 1999 se pak do prodeje dostala verze GLX. Ač tedy nebyl prodejní úspěch kdoví jaký, je Samara Baltic mezi fanoušky značky dodnes ceněným a vyhledávaným modelem. A nějaká nová „euroLada?“ Nechme se překvapit, ale Vesta i Xray mají dobře našlápnuto po dlouhé době zase prorazit někde jinde než v Rusku a okolí.
Čínský výrobce Zeekr, vlastněný koncernem Geely, odhalil ceny a specifikace nového elektrického SUV Zeekr 7X pro Austrálii i Evropu. Prémiově laděný elektromobil, který vznikl pod taktovkou evropských vývojářů, míří přímo proti Tesle Model Y, Audi Q6 e-tron či BMW iX3. S dojezdem až 870 km, extrémně rychlým nabíjením a výbavou srovnatelnou s luxusní třídou může výrazně zamíchat kartami v segmentu.
Francouzská značka Alpine oficiálně představila svůj první elektrický crossover. Novinka s označením A390 navazuje na loňský koncept a zaujme nejen ostře řezaným designem, ale především technikou: pod kapotou má tři elektromotory, až 470 koní a baterii s kapacitou 89 kWh. Do prodeje půjde koncem roku.
Škoda Auto představila futuristickou vizi legendárního modelu Favorit. Kultovní hatchback z konce osmdesátých let se v nové studii mění na elektrický crossover, který spojuje retro prvky s aktuálními designovými trendy. Projekt vznikl z iniciativy designérů Ljudmila Slavova a Davida Stingla.
Nissan se s novou Microu vydal cestou nejmenšího odporu – převzal Renault 5 E-Tech a přemaloval ho. Výsledek? Elektromobil bez vlastní identity, který selhává v designu i konkurenceschopnosti. Japonci vsadili na špatného koně a přidali vlastní chyby.
Ročně se v Česku prodá na 650 000 ojetých aut. Může se proto zdát, že koupit si ojeté auto není žádný problém. Velký výběr ovšem ještě není zárukou kvality. Nemalé množství prodávaných ojetin skrývá před kupujícím svou historii. K tomu, aby se nechali vlákat do pasti, napomáhá i řada častých chyb, které zájemci při výběru vozu dělají. Které to jsou a čemu se vyhnout?
Každý motorkář, ať už jezdí po městě, okreskách nebo v lehkém terénu, ví, jak snadno může dojít k nečekanému pádu. Někdy stačí kluzká vozovka, jinak postavený stojan nebo prosté zaváhání při manipulaci na místě. A právě v těchto situacích často dochází k poškození některé z nejcitlivějších částí – ovládacích páček.
Toyota udělala revoluční krok. Její nejprodávanější SUV RAV4 bude od modelového roku 2026 k mání výhradně jako hybrid nebo plug-in hybrid. Bez čistě benzínové varianty tak míří ke stovkám tisíc Američanů, kteří si změny ani nemusí všimnout – a přesto začnou jezdit čistěji.
Čínská technologická značka Xiaomi oficiálně představila svůj druhý elektromobil – sportovní SUV YU7. S dojezdem přes 830 kilometrů, výkonem až 681 koní a vzhledem evokujícím Ferrari Purosangue má YU7 ambici stát se vážnou konkurencí Tesly Model Y – alespoň na domácím trhu.
Toyota odhalila šestou generaci svého úspěšného SUV RAV4. Vizuálně navazuje na dosavadní model, ale uvnitř přináší výrazné technologické novinky. Hybrid i plug-in hybrid slibují vyšší výkon, inteligentní využití energie podle trasy v navigaci a posun k softwarově definovanému vozu.
Korejská automobilka Kia rozšiřuje svou elektrickou flotilu. Na veletrhu IAA Mobility v Mnichově představí nový model EV5, který se v Evropě začne prodávat začátkem roku 2026. Elektromobil nabídne dojezd až 720 kilometrů a dva typy pohonu.
Americká Tesla se po dramatickém ústupů registrací v Evropě propadla mimo první desítku nejúspěšnějších značek elektromobilů. Její místo zaujal čínský konkurent BYD, který na evropském trhu prudce roste. Vyplývá to z aktuálních dat poradenské společnosti Jato.
Zemský soud v Braunschweigu vynesl rozsudek v jednom z hlavních trestních procesů spojených s emisní aférou Volkswagenu. Čtyři bývalí manažeři byli uznáni vinnými z podvodu, dva z nich dostali nepodmíněné tresty. Verdikt však není pravomocný a soudní dohru skandálu z roku 2015 tak ještě zdaleka neukončuje. Uvedla to agentura DPA.