Minulý týden jsme vám zde představili legendu od Renaultu, která dovedla klamat tělem a setřást ze své zádi i leckteré tehdejší sportovní auto. Dnes se ale podíváme na dalšího Francouze, se kterým byla taktéž velká hromada zábavy.
Předešlý Renault Safrane Biturbo byl bezpochyby velkým, ultraluxusním a sportovním sedanem. Proti němu se ale na trhu nabízelo něco, co bylo o něco málo menší, ovšem o to víc zábavnější. Tím dotyčným byl Peugeot 405 s označením T16. Středně velký sedan, jehož závodní specifikace v rukách Ariho Vatanena se zůčastnila i slavného závodu do vrchu Pikes Peak.
Vrcholné provedení T16 vzniklo v roce 1993 a stalo se vlastně na dlouhou dobu výkladní skříní značky Peugeot. Skoro nenápadný sedan dostal do základu velmi bohatou výbavu, obsahující kompletní elektrické ovládání oken a zrcátek, špičková sportovní kožená sedadla s alcantarou, výkonnější audiosystém, tempomat, větší posílené brzdy nebo automatickou klimatizaci. Navenek byste tak nejvýkonnější 405 poznali opravdu stěží. Od standardních verzí se totiž kromě zadního křídla, sportovních kol a log T16 na zádi v ničem dalším nelišil.
To hlavní se tak skrývalo pod kapotou, kde byl uložen benzínový motor řady XU, jenž produkoval oficiálně z objemu 1998 cm3 rovných 200 koní. To ovšem byla jen poloviční pravda, protože ve skutečnosti motor dostal funkci overboost. Po jeho aktivaci se standardní plnící tlak turba zvedl z jednoho na 1,3 baru a rázem se výkon navýšil o dalších dvacet koní. Overboost byl vždy dostupný maximálně na 45 sekund a většinou to stačilo k tomu, aby dotyčný řidič ujel skoro všemu. O potenciálu pohonné jednotky koneckonců svědčí i fakt, že se později stala základem pro závodní speciál Peugeot 206 WRC.
A jaké byly rozdíly v technice? Auto mělo ve standardu pohon všech kol, který fungoval přes mezinápravový planetový diferencial uzavíraný viskozní spojkou Ferguson, na zadní nápravě pak byl šnekový diferenciál Torsen. Rozdělení momentu bylo nastaveno na 53:47, a to ve prospěch přední nápravy. Pětistupňová převodovka dostala větší spojku, která byla převzata z tehdejšího vlajkového modelu 605 3.0 V6.
A jaké jsou další parametry? Zrychlení z nuly na stovku tenhle Peugeot zvládl za 7,1 sekundy, umí se rozjet na nejvyšší maximální rychlost 235 km/h, hmotnost bez posádky činila 1380 kg a 405 T16 měla například stejné pružné zrychlení jako Ford Escort Cosworth. A jelikož 90. léta byla dost divoká, po 30 kusech ihned sáhlo francouzské četnictvo. Vynikající silniční dovednosti zaručoval hydraulický podvozek omezující náklony a zvyšující komfort.
Lehce šokující je fakt, že ve výsledku se této silniční střely vyrobilo jen asi 1016 kusů, přičemž některé z nich podlehli nevybíravému chování jejich majitelů a další z nich jsou dnes obětí tuningových kreací. Najít tak zachovalý a plně funkční exemplář dá celkem problém, ovšem ani péče o takový vůz nebude levná záležitost.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?