Tenhle vytuněný Opel může někomu připomínat nejsilnější verzi modelu Omega první generace s označením 3000 24v. Jenže chyba lávky, vůz na snímku totiž patří mezi zakladatele rodu supersedanů a se sériovou Omegou toho má společného jen velmi málo.
Jak to vše začalo?
Vše začalo příkazem od vedení tehdejšího koncernu GM, aby Opel vyrobil něco ostrého na bázi Omegy první generace. Vůz měl zvládnout zrychlení z nuly na stovku pod 6 sekund a vypadat dostatečně agresivně. K uskutečnění tohoto úkolu tak musel výrobce sáhnout po tehdejší vrcholné variantě Omega 3000 24V, jenž v základu nabízela 24 ventilový řadový šestiválec o objemu 3,0 litru a výkon 207 koní.
To ale bylo samo o sobě málo a aby výsledek stál za to, do hry se vložil britský Lotus. Každá vyrobená Omega 3000 24V proto putovala do Velké Británie, kde jí technici Lotusu odstrojili, instalovali potřebné zdokonalené díly a vrátili zpět na běžné silnice.
A jaký byl výsledek? Od klasické nejvýkonnější Omegy se výsledný produkt lišil prakticky ve všem. Kromě přidaného body kitu a speciálního laku karoserie narostl objem motoru na 3,6 litru, k tomu se přidala jeho snížená komprese a především dvě turba Garett T25. Motor dostal na krátko poskládanou manuální šestistupňovou převodovku z modelu Chevrolet Corvette ZR1, která navíc spolupracuje se samosvorným diferenciálem. Jeho dárcem byl pro změnu australský Holden Commodore V8.
Finální technické parametry pak zněly takto: výkon 382 koní, točivý moment 568 Nm, zrychlení z nuly na stovku za 5,4 sekundy a maximálka 283 km/h. Asi je vám jasné, že už před 25 lety s ním na silnici měli velké potíže tehdejší konkurenti typu BMW M5, Mercedes-Benz 500 E a snad jen Alpina B10 Bi-Turbo mu v ostré dynamice stačila.
Celkově bylo vyrobeno 950 kusů ostrého německo - britského sedanu a vzhledem k tehdejší cenovce 50 tisíc liber se další kusy nikdy nevyrobily. I díky tomu se jedná o raritu, která v originálním a zachovalém stavu stojí v dnešní době velkou hromadu peněz.
Zajímavost na konec
Jelikož vypadala ostře vyladěná Omega jako správný rebel, byly tyto stroje velmi oblíbené u britských zločinců. Tehdejší policie totiž se svým vozovým parkem těžce nestíhala a při pronásledování tohoto Lotusu tak musela použít rovnou vrtulník. Na první pohled navíc auta vypadala jako lehce upravené Vauxhally Carltony, což bylo mimochodem klasické označení pro Omegu ve Velké Británii.
Mezi prémiovými sedany nižší střední třídy máte stále poměrně široký výběr. Pravděpodobně vás jako první napadne německá trojice v podobě BMW řady 3, Mercedes-Benz třídy C a Audi A4. Jsou to skvělá auta, která nabídnou velmi dobré zpracování, technologie i komfort, ale u běžných motorizací často postrádají jednu důležitou věc – emoce. Pokud ale hledáte auto, které nebude jen perfektním dopravním prostředkem, ale při každém nastartování vám vykouzlí úsměv na tváři, možná by vás měla zajímat Alfa Romeo Giulia.
Nové BMW třídy 5 je klasickým reprezentantem vyšší střední třídy. Ačkoliv na nejnovější generaci stále nahlížím pohledem, že se jedná o nedávno představenou novinku, čas neúprosně letí a od zahájení prodeje utekly už tři roky. Začíná se tedy objevovat i na sekundárním trhu mezi zánovními vozy. Jeden takový kus jsme si vybrali do dnešní recenze a to především proto, že stojí téměř stejně, jako zánovní Superb čtvrté generace.