Christian von Koenigsegg stojí se svým týmem za několika unikátními super- i hypersporty. Příběh jeho automobilky se však začal psát již v roce 1994, kdy se stalo cílem vyrobit minimalistický, čistý a smysl dávající sporťák s trochou „švédského“ koření. A tak vznikl model CC, inspirovaný Ferrari F40 nebo McLarenem F1.
Aby se vůbec potencionální zákazníci začali o nový švédský supersport zajímat, použil Koenigsegg několik do té doby unikátních prvků. Například odnímatelnou střechu šlo pohodlně uložit do kufru, auto navíc vypadalo stejně dobře s ní i bez ní. Podlahová plošina byla vyztužena karbonem, zatímco karosérie z kompozitních materiálů byla uložena na prostorovém rámu s chrom-molybdenovými trubkami.
Sériové modely švédského výrobce dnes využívají karbonového monokoku, první prototyp však dostal monokok z oceli. Pod kapotou se objevil 4.2litrový osmiválec Audi v kombinaci s manuální šestistupňovou převodovkou, což měla být předzvěst nikdy nezapočaté spolupráce s německou automobilkou.
Ačkoliv původní plány počítaly s představením hotového prototypu již v roce 1995, kvůli nespokojenosti s podobou zmenšených modelů se tak stalo až o rok později při setkání na švédském okruhu Anderstorp. Tehdejší podoba auta měla stříbrný lak, kola BBS s unikátními středy a ještě konvenční otevírání dveří. Za volant usedl Rickard Rydel, který si údajně velmi pochvaloval jízdní vlastnosti a výkon modelu CC.
Po vcelku úspěšné prezentaci se auto vrátilo zpět do Koenigseggových dílen, kde dostalo pilotní specifikaci dnes již legendárního dveřního mechanismu švédského výrobce. Přestavba byla samozřejmě dělána ručně a došlo při ní k poškození stříbrného laku. Proto má CC na většině fotek černou barvu. Ale ani ta nebyla Christianu von Koenigseggovi příliš po chuti, především kvůli četnosti, s jakou se na konkurenčních supersportech vyskytovala. Volba tedy padla na ohnivě oranžovou, kterou dokázalo nabídnout Volvo. Majitel nově vznikající automobilky však byl v době lakování na služební cestě a přesný odstín tedy s lakýrníkem domlouval po telefonu. A to nebyl ten nejšťastnější nápad. Když se totiž Koenigsegg vrátil, zjistil, že představy o oranžové se zásadně liší a auto místo ní dostalo světle hnědý lak, který mu vydržel dodnes.
Ve sbírce švédského malosériového výrobce už dnes úplně první auto se štítem ve znaku nenajdete. Nachází se totiž asi 200 kilometrů jihovýchodně od Stockholmu v městečku Motala, kde je automobilové muzeum. Do továrny se ale prototyp čas od času vrátí, například na focení se svými následovníky. Další auto totiž Koenigsegg představil až na pařížském autosalonu v roce 2000, přičemž se jednalo opět o prototyp s označením CC. Tentokrát už ale byl mnohem blíže „sériovému“ modelu CC8S, jehož první exemplář opustil brány továrny o dva roky později.
Čínský výrobce Zeekr, vlastněný koncernem Geely, odhalil ceny a specifikace nového elektrického SUV Zeekr 7X pro Austrálii i Evropu. Prémiově laděný elektromobil, který vznikl pod taktovkou evropských vývojářů, míří přímo proti Tesle Model Y, Audi Q6 e-tron či BMW iX3. S dojezdem až 870 km, extrémně rychlým nabíjením a výbavou srovnatelnou s luxusní třídou může výrazně zamíchat kartami v segmentu.
Francouzská značka Alpine oficiálně představila svůj první elektrický crossover. Novinka s označením A390 navazuje na loňský koncept a zaujme nejen ostře řezaným designem, ale především technikou: pod kapotou má tři elektromotory, až 470 koní a baterii s kapacitou 89 kWh. Do prodeje půjde koncem roku.
Škoda Auto představila futuristickou vizi legendárního modelu Favorit. Kultovní hatchback z konce osmdesátých let se v nové studii mění na elektrický crossover, který spojuje retro prvky s aktuálními designovými trendy. Projekt vznikl z iniciativy designérů Ljudmila Slavova a Davida Stingla.
Nissan se s novou Microu vydal cestou nejmenšího odporu – převzal Renault 5 E-Tech a přemaloval ho. Výsledek? Elektromobil bez vlastní identity, který selhává v designu i konkurenceschopnosti. Japonci vsadili na špatného koně a přidali vlastní chyby.
Ročně se v Česku prodá na 650 000 ojetých aut. Může se proto zdát, že koupit si ojeté auto není žádný problém. Velký výběr ovšem ještě není zárukou kvality. Nemalé množství prodávaných ojetin skrývá před kupujícím svou historii. K tomu, aby se nechali vlákat do pasti, napomáhá i řada častých chyb, které zájemci při výběru vozu dělají. Které to jsou a čemu se vyhnout?
Každý motorkář, ať už jezdí po městě, okreskách nebo v lehkém terénu, ví, jak snadno může dojít k nečekanému pádu. Někdy stačí kluzká vozovka, jinak postavený stojan nebo prosté zaváhání při manipulaci na místě. A právě v těchto situacích často dochází k poškození některé z nejcitlivějších částí – ovládacích páček.
Toyota udělala revoluční krok. Její nejprodávanější SUV RAV4 bude od modelového roku 2026 k mání výhradně jako hybrid nebo plug-in hybrid. Bez čistě benzínové varianty tak míří ke stovkám tisíc Američanů, kteří si změny ani nemusí všimnout – a přesto začnou jezdit čistěji.
Čínská technologická značka Xiaomi oficiálně představila svůj druhý elektromobil – sportovní SUV YU7. S dojezdem přes 830 kilometrů, výkonem až 681 koní a vzhledem evokujícím Ferrari Purosangue má YU7 ambici stát se vážnou konkurencí Tesly Model Y – alespoň na domácím trhu.
Toyota odhalila šestou generaci svého úspěšného SUV RAV4. Vizuálně navazuje na dosavadní model, ale uvnitř přináší výrazné technologické novinky. Hybrid i plug-in hybrid slibují vyšší výkon, inteligentní využití energie podle trasy v navigaci a posun k softwarově definovanému vozu.
Korejská automobilka Kia rozšiřuje svou elektrickou flotilu. Na veletrhu IAA Mobility v Mnichově představí nový model EV5, který se v Evropě začne prodávat začátkem roku 2026. Elektromobil nabídne dojezd až 720 kilometrů a dva typy pohonu.
Americká Tesla se po dramatickém ústupů registrací v Evropě propadla mimo první desítku nejúspěšnějších značek elektromobilů. Její místo zaujal čínský konkurent BYD, který na evropském trhu prudce roste. Vyplývá to z aktuálních dat poradenské společnosti Jato.
Zemský soud v Braunschweigu vynesl rozsudek v jednom z hlavních trestních procesů spojených s emisní aférou Volkswagenu. Čtyři bývalí manažeři byli uznáni vinnými z podvodu, dva z nich dostali nepodmíněné tresty. Verdikt však není pravomocný a soudní dohru skandálu z roku 2015 tak ještě zdaleka neukončuje. Uvedla to agentura DPA.