Veleslavný Volkswagen Transporter slaví šedesáté jubileum

Psal se rok 1945. Německo bylo zničené prohranou válkou, ale na konferencích po celém světě se již politici dohadovali, jak pomoct dříve nacistickému státu s hospodářskou a demokratickou obnovou.

V témže roce se v továrně ve Wolfsburgu rozjela produkce lidového vozítka, Volkswagenu Type 1. Bylo to možné, protože tento dnes již legendární vůz navrhl Ferdinand Porsche ještě před válkou. Ostatně, šlo o jeden z taháků Hitlera, který slíbil, že pokud Německo zvítězí, dostane Brouka, tehdy ještě pojmenovaného jako KdF, každá rodina.

Během války z linky sjížděly vojenské vozy od Brouka odvozené, po válce ale už nic nebránilo obnovení výroby v dnes jedné z největších automobilek světa.

Když v roce 1946 přijel do Wolfsburgu, sídla Volkswagenu, holandský dealer, aby si prohlédl nový vůz a objednal jej do své prodejny, zaujaly ho pomocné stroje v továrně odvozené právě od Brouka. Načrtl proto karoserii vozu stojícího na podvozku malého Brouka a v roce 1950 vyjely z továrny první sériové vozy s označením Type 2. První předchůdce dnešního Transporteru.

Dnes už si asi nedokážeme představit, že tato dodávka měla motor ukrytý vzadu, podobně jako Brouk. Byl tak pod ložnou plochou a přístup k němu nebyl zrovna snadný.

Když už jsme u motoru, tak ten byl vzduchem chlazený, měl objem 1,1 litru a výkon 24 koní. Ten se postupně spolu s objemem navyšoval až na 52 koní z motoru o objemu 1,5 litru.

První generace Transporteru, kterou dnes označujeme T1, takto ale Volkswagen svůj vůz pojmenoval až zpětně v roce 1990, se vyráběla od roku 1950 do roku 1967, v Brazílii vydržela dokonce o osm let déle. Byla vystřídána generací druhou, která byla v prodeji v Evropě až do roku 1979 a v Brazílii se vyrábí dodnes. Šlo jen o pozměněný a modernizovaný klasický Typ 2, který jednoznačně poznáte posle neděleného předního skla.

Po skončení výroby generace T2 v Evropě se objevila generace T3, kterou je možné na silnicích občas potkat dodnes. Přinesla modernější, tedy hranatější design - a to zvláště po faceliftu.

Stále ale zůstala zachována původní konstrukce s motorem uloženým pod podlahou ložné plochy, jen v průběhu času se změnil způsob chlazení, které je realizováno kapalinou.

Teprve roku 1990se na trhu objevil Transporter T4, dodávka jak ji známe dnes. Měla motor vepředu a dodnes jich jezdí mraky. Nic na tom nezměnil ani přichod zatím poslední, páté generace v roce 2003, která před nedávnou dobou prodělala malý facelift.