Silnice socialistického Polska si nelze představit bez malucha, tedy Fiatu 126p, jehož první kusy opustily výrobní linku 6. června 1973. Autíčko italského původu přežilo i pád komunistického režimu a v továrně v jihopolském městě Bielsko-Biala se vyrábělo až do září 2000. Jako poslední z více než 3,3 milionu miniautomobilů opustila výrobní pás zvláštní série 500 červených a 500 žlutých fiátků nazvaná Happy End.
Vozu patří mimo jiné zásluha za motorizaci Polska, podobně jako se to povedlo o dvě dekády dříve Fiatu 500 Nuova v Itálii. Na italské autíčko, které se v půlce 50. let zrodilo jako alternativa skútru Vespa na čtyřech kolech, ostatně Fiat 126 přímo navázal, a to nejen rozměry, ale také technickým pojetím. Podobně jako "pětistovka" dostal o osm centimetrů delší a podstatně hranatější vůz vzduchem chlazený dvouválec, umístěný vzadu a pohánějící zadní kola.
Na auto, jež navzdory miniaturním rozměrům často suplovalo funkci rodinného vozu, dodnes vzpomíná řada Poláků s jistou nostalgií. Kolují třeba více či méně uvěřitelné historky o tom, kolik cestujících a jaké množství nákladu dokázal fiátek přepravit. Dnes si už zřejmě jen málokdo dokáže představit, že maluch zvládl odvézt na dovolenou pětičlennou rodinu. Autíčko ale sloužilo i jako stěhovací vůz, na jeho střeše se převážely ledničky, televizory nebo jízdní kola.
Původní Fiat 126 (malé p v názvu nesla jen varianta vyráběná v Polsku) se poprvé představil veřejnosti na autosalónu v Turíně v listopadu 1972. Už o rok a měsíc dříve přitom zástupci polské komunistické vlády podepsali licenční dohodu, která rozhodně nebyla krokem do prázdna. Fiaty se licenci v Polsku (podobně jako v řadě jiných zemí včetně Československa) vyráběly už mezi světovými válkami a od 60. let minulého století pak v zemi vznikal větší Fiat 125p.
Varšava o licenci na vůz projevila zájem s cílem pozvednout průmyslovou produkci země a zvýšit životní standart obyvatel. O tom, že komunisté vedení Edwardem Gierkem měli s malým autem velké plány, svědčí skutečnost, že rozšíření výrobní linky v Bielsku-Bialé a výstavba továrny ve městě Tychy byly v 70. letech jednou z největších investic v Polsku. První Fiat 126p ovšem sestavili v Bielsku-Bialé ještě z italských dílů.
Fabryka Samochodów Malolitražowych (neboli česky Továrna maloobjemových automobilů) dlouho vyráběla pouze základní variantu, byť postupně vylepšovanou třeba o trochu silnější motor. Teprve ve druhé půli 80. let přišla s verzí Bis, která měla výklopné třetí dveře a kapalinou chlazený motor, vzácný byl kabriolet, vyrobený v pěti stovkách exemplářů. Další modifikace, jako dodávka či kombi, zůstaly jen v prototypové fázi, stejně dopadl i pokus opatřit malucha pohonem předních kol.
Podobně jako v ostatních zemích východního bloku také v Polsku poptávky převyšovala nabídku, a tak se na automobily někdy i dost dlouho čekalo. "Bylo to něco neuvěřitelného. Vyplňovaly se pořadníky. Systém fungoval tak, že člověk musel nejprve vůz zaplatit, a pak řadu měsíců a někdy i let čekat na tajemnou obálku s pozváním k jeho odběru," vzpomínal před pár lety na svého prvního malucha redaktor polského automobilového magazínu Stanislaw Uklanski.
Fiat 126p navíc nebyl právě laciný, v roce 1973 jeho cena v Polsku odpovídala dvěma průměrným ročním platům - a pokud ho chtěl člověk hned, musel na burze sáhnout do kapsy ještě o půlku hlouběji. Auto se přitom poměrně úspěšně vyváželo, a to nejen do socialistických zemí, ale také do západní Evropy. Kromě Itálie (kde poslední vyrobili v roce 1980) se Fiat 126 krátce vyráběl i v rakouském Steyru, výraznější byla produkce v Jugoslávii, kam se rozložené vozy vyvážely výměnou za Zastavu 1100.
Po pádu komunistického režimu v roce 1989 sice Poláci dostali příležitost pořídit si modernější vozy, v zemi také vyrostly továrny západních automobilek, maluch ale své komunistické otce přežil o více než deset let. Poslední roky vznikal už v režii Fiatu, který koupil továrny v Bielsku-Bialé i Tychach, kde začal vyrábět moderní cinquecento a po něm i další modely. Ty se ovšem do srdcí Poláků nikdy nezapsaly tak jako maluch, ze kterého se nejen v Polsku postupně stává oblíbený dostupný veterán.
Facelift populárního korejského crossoveru Kia Sportage přináší kromě kosmetických úprav i technologický skok. Nový infotainment zvládne streamování videa, aktualizace přes internet i platby za parkování. Pod kapotou se objeví výkonnější hybridy s novou automatickou převodovkou a poprvé i plug-in verze s pohonem předních kol.
BMW na prestižním festivalu elegance u jezera Como představilo vůz, který bere dech. Nový model Speedtop navazuje na loňské koncepty a tentokrát nepůjde jen o výstavní kus – limitovaná série 70 vozů s osmiválcem pod kapotou míří do výroby. Design, luxus a výkon v unikátním shooting braku, který si ale běžný smrtelník nekoupí.
Nejmenší model Toyoty dostal to, co u městských vozů nevídáme – silný full-hybridní pohon. Omlazené Aygo X nejen že výrazně posílilo, ale nově nabídne i techniku z větších modelů a lepší výbavu. A to všechno dál vyrábějí čeští dělníci v Kolíně.
Čínský výrobce Zeekr, vlastněný koncernem Geely, odhalil ceny a specifikace nového elektrického SUV Zeekr 7X pro Austrálii i Evropu. Prémiově laděný elektromobil, který vznikl pod taktovkou evropských vývojářů, míří přímo proti Tesle Model Y, Audi Q6 e-tron či BMW iX3. S dojezdem až 870 km, extrémně rychlým nabíjením a výbavou srovnatelnou s luxusní třídou může výrazně zamíchat kartami v segmentu.
Francouzská značka Alpine oficiálně představila svůj první elektrický crossover. Novinka s označením A390 navazuje na loňský koncept a zaujme nejen ostře řezaným designem, ale především technikou: pod kapotou má tři elektromotory, až 470 koní a baterii s kapacitou 89 kWh. Do prodeje půjde koncem roku.
Škoda Auto představila futuristickou vizi legendárního modelu Favorit. Kultovní hatchback z konce osmdesátých let se v nové studii mění na elektrický crossover, který spojuje retro prvky s aktuálními designovými trendy. Projekt vznikl z iniciativy designérů Ljudmila Slavova a Davida Stingla.
Nissan se s novou Microu vydal cestou nejmenšího odporu – převzal Renault 5 E-Tech a přemaloval ho. Výsledek? Elektromobil bez vlastní identity, který selhává v designu i konkurenceschopnosti. Japonci vsadili na špatného koně a přidali vlastní chyby.
Ročně se v Česku prodá na 650 000 ojetých aut. Může se proto zdát, že koupit si ojeté auto není žádný problém. Velký výběr ovšem ještě není zárukou kvality. Nemalé množství prodávaných ojetin skrývá před kupujícím svou historii. K tomu, aby se nechali vlákat do pasti, napomáhá i řada častých chyb, které zájemci při výběru vozu dělají. Které to jsou a čemu se vyhnout?
Každý motorkář, ať už jezdí po městě, okreskách nebo v lehkém terénu, ví, jak snadno může dojít k nečekanému pádu. Někdy stačí kluzká vozovka, jinak postavený stojan nebo prosté zaváhání při manipulaci na místě. A právě v těchto situacích často dochází k poškození některé z nejcitlivějších částí – ovládacích páček.
Toyota udělala revoluční krok. Její nejprodávanější SUV RAV4 bude od modelového roku 2026 k mání výhradně jako hybrid nebo plug-in hybrid. Bez čistě benzínové varianty tak míří ke stovkám tisíc Američanů, kteří si změny ani nemusí všimnout – a přesto začnou jezdit čistěji.
Čínská technologická značka Xiaomi oficiálně představila svůj druhý elektromobil – sportovní SUV YU7. S dojezdem přes 830 kilometrů, výkonem až 681 koní a vzhledem evokujícím Ferrari Purosangue má YU7 ambici stát se vážnou konkurencí Tesly Model Y – alespoň na domácím trhu.
Toyota odhalila šestou generaci svého úspěšného SUV RAV4. Vizuálně navazuje na dosavadní model, ale uvnitř přináší výrazné technologické novinky. Hybrid i plug-in hybrid slibují vyšší výkon, inteligentní využití energie podle trasy v navigaci a posun k softwarově definovanému vozu.