Kanaan přišel o vítězství, to získal Dixon

Hlavní změnou na startovním roštu ještě před zahájením závodu byla penalizace obou vozů Vision Racing. Monoposty Ed Carpentera a A.J. Foyta IV. neprošly technickou přejímkou a byly odsunuty na konec startovního. Jejich překvapivá kvalifikační rychlost tak měla své odůvodnění. Start se napoprvé nezdařil, špatně seřazené pole donutilo vedení závodu o jedno kolo celý proces prodloužit. Druhý pokus proběhl hladce a Scott Dixon si první pozici nenechal rychlou Danicu Patrick ukrást. Ovšem Tony Kanaan se okamžitě dostal do tempa a začal útočit na Dixona. Jejich vozy po většinu soubojů dělily pouhé centimetry. Celé pole se během prvních deseti kol značně roztrhalo, přední pozice okupovali nadále Kanaan s Dixonem. Těsně před první žlutou fází se do čela dostal Kanaan a pomalu se dotahoval na první opozdilce. Výjezd pace caru zapříčinily nečistoty na dráze a všechny týmy tuto nucenou přestávku využily k dotankování a přezutí pneumatik. Soutěž mechaniků vyhrála skupina obsluhující Dixona, Kanaan klesl zpět na druhé místo. Dlouhé zastávky, doplňované i různými technickými problémy, postihly Maria Morese, Bruna Junqueiru a Hideki Mutoha. Ihned po restartu došlo k prvnímu kontaktu. Justin Wilson a Will Power mimo záběry kamer lehce kolidovali. Jelikož zůstaly vyvěšené zelené vlajky, oba piloti absolvovali zastávky za plného tempa a ztratili drahocenný čas, nicméně byli schopni pokračovat. Castroneves a Kanaan zažili velmi nebezpečný moment, kdy se oba vozy v rychlosti přes 200 mph střetly a krajané tak měli ohromné štěstí, že nedošlo k hrůzné kolizi. Již zmiňovaný Moraes, Junqeuira a Mutoh nadále čelili technickým problémům. Zatímco Moraes navštívil mechaniky, Junqueira a Mutoh museli vzdát. V závodě také nepokračoval Power. Druhou sérii zastávek otevřel Kanaan, následoval jej Marco Andretti, který do té chvíle bojoval s Dixonem o vedení. Ganassiho mechanici opět odvedli vynikající práci a z pitlane poslali Dixona znovu na čelo. Ovšem práci za volantem lépe zvládl Andretti a po dvou kolech se prosadil na první místo. Dixon na Andrettiho nestačil a jeho pozici převzal týmový kolega Dan Wheldon (startoval z 22. pozice). Wheldonovi floridský ovál vyloženě sedí, což dokazují jeho tři po sobě jdoucí vítězství. Teprve druhý výjezd pace caru nezpůsobily nečistoty na dráze, ale Milka Duno. Venezuelská závodnice ztratila kontrolu nad vozem a zadní částí mířila ostře proti zdi. Na její chybu doplatil Ryan Briscoe, kterému chybělo k hladkému průjezdu kolem smýkající se Duny pár centimetrů. Pod zelenými vlajkami akceleroval na prvním místě Andretti pronásledovaný Wheldonem, Dixonem a Kanaanem. Zelenobílý monopost předváděl s těmi červenými nádherné souboje kolo na kolo. Brazilec nakonec uspěl a nejenže porazil dvojici Wheldon - Dixon, ale protáhl se i kolem týmového kolegy Andrettiho. Kanaan byl prvním závodním, který naposledy pod noční oblohou navštívil své mechaniky. O kolo později stejný proces absolvoval Andretti, v dalších okamžicích je následovali ostatní. Po zastávkách v boxech se čelo ustálilo v pořadí Kanaan, Dixon, Andretti, Wheldon. Na nejrychlejší čtveřici čekalo posledních dvacet kol. Kanaan měl díky rychlému odbavení mechaniků slušný náskok a pouze smůla by mu mohla překazit cestu za premiérovým vítězstvím v Homestead-Miami. A smůla jménem Ernesto Viso opravdu přišla. To čeho se ostřílení piloti IndyCar nejvíce báli (a demonstrovala to i Milka Duno), se událo pouhých osm kol před cílem. Viso podobně jako Duno nezvládl monopost a za ním jedoucí Kanaan neměl kam uhnout. Brazilec pouze jemně škrtl o černý monopost, ale kontakt byl natolik silný, že závěs levého předního kola nemohl nadále plnit funkci. Na dráhu vyjel pace car a dosud pojízdný a vedoucí Kanaan doufal v pomalou práci traťových komisařů. Bohužel pro Kanaan, trosky byly odstraněny tři kola před cílem a mohlo se závodit. Na první pozici se posunul Dixon, kterého už Andretti neohrozil. Úvodní podnik nové sezóny se tak stal kořistí Scotta Dixona, největším smolařem byl naopak Tony Kanaan.