Tony Kanaan patří mezi špičku závodního pole série IndyCar. Jeho příjemné a sympatické vystupování získalo přízeň mnoha fanoušků po celém světě. Pojďme si tedy představit kariéru tohoto Brazilce.
Tony se řadí do skupiny zdravě pověrčivých závodníků. Do monopostu nastupuje pravou nohou z levé strany a nosí vždy stejné (ale vyprané) části spodního oblečení. Pravděpodobně kvůli kariéře v motokárách považuje šestku za šťastné číslo.
Ranné mládí Vášnivý sběratel náramkových hodinek neměl jednoduché dětství. Ve třinácti letech se stal hlavou rodiny, jeho otec totiž prohrál těžký boj s rakovinou. Přesto dal otci ještě před smrtí slib, že se bude nadále věnovat závodům na motokárách.
V letech 1986-90 sbíral doma v Brazílii jeden motokárový titul za druhým (celkem šest) Proto nebyl jeho přestup do brazilské Formule Ford žádným překvapením. V roce 1993 odešel hledat štěstí do Evropy, kde následujícího roku vyhrál italský šampionát Formule Alfa Boxer. Na starém kontinentně pobyl ještě jeden rok, než definitivně odcestoval do Ameriky. V roce 1996 skončil na druhém místě série Indy Lights a další sezónu již s přehledem vyhrál. Jedinečný talent zaujal tým Forsythe Championship Racing působící v sérii Champ Car…
Amerika a Champ Car Tony Kanaan debutoval v sérii CART roku 1998 za tým Forsythe. Jeho nástup do nejvyšší ligy formulových závodů Ameriky dopadl nadmíru dobře. Na konci sezóny se těšil z ocenění nováček roku. V celkovém hodnocení skončil na devátém místě a bodoval v 11-ti z celkových 19-ti startů. Takového úspěchu dosáhl naposledy Nigel Mansell v roce 1993, kdy včetně nováčka roku vyhrál i celkové mistrovství. Tony dojel desetkrát v TOP10 a od druhého ročníku si sliboval velké naděje na vítězství
V roce 1999 zažil úspěch, ale i zklamání. Oproti první sezóně si pohoršil o dvě místa, v konečné klasifikaci figuroval na jedenáctém místě. Nicméně získal to nejcennější, vítězství v nabyté a vyrovnané sérii. Na oválu v Michiganu nejprve vedl Max Papis, ale dvě zatáčky před cílem vyschla Italovy nádrž. Kanaan převzal vedení, ale až po projetí cílem si mohl být jistý. Ze zadu jej totiž nebezpečně ohrožoval Juan Pablo Montoya. Cílem projeli s rozdílem 0.032 vteřiny, čímž vytvořili druhý nejtěsnější výsledek v historii Champ Car. Po vítězství přišlo i pole-position v ulicích Long Beach. V druhé sezóně za tým Forsythe Championship absolvoval Kanaan 20 závodů.
Prokletý Detroit V nadcházející sezóně opustil Forythe a přesunul se do nově vzniklého týmu Mo Nunn Racing, který měl v ostatních amerických závodech velké jméno. Ale v kvalifikaci v Detroitu havaroval a zlomil si předloktí, rekonvalescence trvala čtyři závody. Celkově se sezóna příliš nepovedla. Brazilec dosáhl nejvýše na osmé místo (Nazareth, Road America, Austrálie) a v šampionátu zaujal devatenácté místo, nicméně nejvýše postavený jezdec s motorem Mercedes.
Druhý rok s Mo Nunn Racing se povedl o něco lépe. Především v druhé polovině sezóny bodoval v devíti z deseti podniků. Kanaan podával stabilní výkony a hlavně spolehlivě dojížděl do cíle, což u něj začalo být pomalu zvykem. Důkazem toho bylo třetí místo v tabulce odjetých kol. Z celkového počtu 2610 kol odkroužil 2383. Na své konto více přidat nemohl, protože si v Detroitu v kvalifikaci přivodil těžkou havárií otřes mozku a nemohl startovat. Formulový monopost poháněný motorem Mercedes dostal v Chicagu na pole-position, ale na nejvyšší příčku v závodě stále nestačil. V konečném hodnocení obsadil deváté místo, čímž vyrovnal osobní rekord z debutové sezóny.
Do IRL na Indianapolis 500 Tony Kanaan hájil i v roce 2002 barvy týmu Mo Nunn Racing s hlavním sponzorem Pioneer a agregátem Honda za zády. V Miami si vyjel třetí pole-position v kariéře v sérii Champ Car, ale v cestě za vítězstvím jej zastavilo vedení závodu. Po třiadvaceti kolech na čele kolidoval se Scottem Dixonem a vyřadil jej ze hry. Za manévr byl penalizován zastávkou v boxech. Cílem projel na devátém místě. V květnu poprvé v kariéře okusil atmosféru slavné pětistovky v Indianapolis a nevedl si vůbec špatně. Startoval z druhé řady a dokonce se i na několik kol objevil ve vedení, než jej chyba v polovině závodu vyřadila ze hry. Po „přijímacích zkouškách v IRL“ se vrátil zpět do Champ Car, kde ve zbytku sezóny získal před vstupem do série IndyCar poslední pole-position. Sezónu ukončil na 12. místě v poháru jezdců.
V IRL na stálo V září roku 2002 se přidal k vlně ochozích týmu z Champ Car a šel spolu s týmem Andretti Green Racing ke konkurenci na oválné okruhy. Týmovými kolegy mu byli Dario Franchitti a spolumajitel týmu Michael Andretti. V nejtěsnější bitvě o titul šampióna v historii IndyCar se mu finiš v posledním závodě nepodařil. Pět jezdců mělo šanci získat titul, včetně Kanaana. Nicméně Brazilec se v závěrečné bitvě neprosadil a celkově skončil na čtvrtém místě, jednatřicet bodů za vítězným Scottem Dixonem. Ačkoliv byly z výsledku rozporuplné pocity, Kanaan mohl být spokojen. Jednoroční kontrakt s Andretti Green prodloužil na dalších pět let do roku 2008. „V následujících letech máme ještě co dobývat. Mám Hondě a Andretti Green co vracet a příští rok budu bojovat o titul stejně tvrdě, jako letos,“ řekl Kanaan.
A Honda s Andretti Green se dočkali hned v následující sezóně. Tony Kanaan vytvořil hned dva rekordy IndyCar. Prvním ustanovil v kategorii spolehlivost, kdy dokončil všechny závody sezóny a odjel všech 3 305 kol sezóny. Stabilními výsledky si závod před koncem šampionátu zajistil titul, který si plným právem zasloužil. Kanaan, jehož nejoblíbenějším seriálem je Beverly Hills 90210, si přestupem do IndyCar vysloužil pověst špičkového jezdce, což platí dodnes.
Obhájce titulu pokračoval v dlouhé sérii dokončování závodu i v roce 2005, ale nic není nekonečné. Přestože se nadále pohyboval ve výsledcích mezi prvními pěti, na dominujícího Dana Wheldona nestačil. Brit si v první polovině roku vybudoval několika vítězstvími dostatečný náskok, který udržel až do posledního závodu. Kanaan se musel spokojit s druhou pozicí a dvěma vítězstvími, jedním pole-position a dvanácti TOP10.
Rok 2006 se dá označit jako sklizen Chipa Ganassiho a Rogera Penskeho. Tito dva majitelé stejnojmenných stájí si pravidelně střídali své dva jezdce na victory lane. Nakonec pouze dvakrát v sezóně nestálo červenobílé zbarvení před obležením novinářů. V Sears Point se poprvé v kariéře radoval teprve devatenáctiletý Marco Andretti a v Milwaukee se dočkal i Tony Kanaan.
Foto: IndyCar Media
Facelift populárního korejského crossoveru Kia Sportage přináší kromě kosmetických úprav i technologický skok. Nový infotainment zvládne streamování videa, aktualizace přes internet i platby za parkování. Pod kapotou se objeví výkonnější hybridy s novou automatickou převodovkou a poprvé i plug-in verze s pohonem předních kol.
BMW na prestižním festivalu elegance u jezera Como představilo vůz, který bere dech. Nový model Speedtop navazuje na loňské koncepty a tentokrát nepůjde jen o výstavní kus – limitovaná série 70 vozů s osmiválcem pod kapotou míří do výroby. Design, luxus a výkon v unikátním shooting braku, který si ale běžný smrtelník nekoupí.
Nejmenší model Toyoty dostal to, co u městských vozů nevídáme – silný full-hybridní pohon. Omlazené Aygo X nejen že výrazně posílilo, ale nově nabídne i techniku z větších modelů a lepší výbavu. A to všechno dál vyrábějí čeští dělníci v Kolíně.
Čínský výrobce Zeekr, vlastněný koncernem Geely, odhalil ceny a specifikace nového elektrického SUV Zeekr 7X pro Austrálii i Evropu. Prémiově laděný elektromobil, který vznikl pod taktovkou evropských vývojářů, míří přímo proti Tesle Model Y, Audi Q6 e-tron či BMW iX3. S dojezdem až 870 km, extrémně rychlým nabíjením a výbavou srovnatelnou s luxusní třídou může výrazně zamíchat kartami v segmentu.
Francouzská značka Alpine oficiálně představila svůj první elektrický crossover. Novinka s označením A390 navazuje na loňský koncept a zaujme nejen ostře řezaným designem, ale především technikou: pod kapotou má tři elektromotory, až 470 koní a baterii s kapacitou 89 kWh. Do prodeje půjde koncem roku.
Škoda Auto představila futuristickou vizi legendárního modelu Favorit. Kultovní hatchback z konce osmdesátých let se v nové studii mění na elektrický crossover, který spojuje retro prvky s aktuálními designovými trendy. Projekt vznikl z iniciativy designérů Ljudmila Slavova a Davida Stingla.
Nissan se s novou Microu vydal cestou nejmenšího odporu – převzal Renault 5 E-Tech a přemaloval ho. Výsledek? Elektromobil bez vlastní identity, který selhává v designu i konkurenceschopnosti. Japonci vsadili na špatného koně a přidali vlastní chyby.
Ročně se v Česku prodá na 650 000 ojetých aut. Může se proto zdát, že koupit si ojeté auto není žádný problém. Velký výběr ovšem ještě není zárukou kvality. Nemalé množství prodávaných ojetin skrývá před kupujícím svou historii. K tomu, aby se nechali vlákat do pasti, napomáhá i řada častých chyb, které zájemci při výběru vozu dělají. Které to jsou a čemu se vyhnout?
Každý motorkář, ať už jezdí po městě, okreskách nebo v lehkém terénu, ví, jak snadno může dojít k nečekanému pádu. Někdy stačí kluzká vozovka, jinak postavený stojan nebo prosté zaváhání při manipulaci na místě. A právě v těchto situacích často dochází k poškození některé z nejcitlivějších částí – ovládacích páček.
Toyota udělala revoluční krok. Její nejprodávanější SUV RAV4 bude od modelového roku 2026 k mání výhradně jako hybrid nebo plug-in hybrid. Bez čistě benzínové varianty tak míří ke stovkám tisíc Američanů, kteří si změny ani nemusí všimnout – a přesto začnou jezdit čistěji.
Čínská technologická značka Xiaomi oficiálně představila svůj druhý elektromobil – sportovní SUV YU7. S dojezdem přes 830 kilometrů, výkonem až 681 koní a vzhledem evokujícím Ferrari Purosangue má YU7 ambici stát se vážnou konkurencí Tesly Model Y – alespoň na domácím trhu.
Toyota odhalila šestou generaci svého úspěšného SUV RAV4. Vizuálně navazuje na dosavadní model, ale uvnitř přináší výrazné technologické novinky. Hybrid i plug-in hybrid slibují vyšší výkon, inteligentní využití energie podle trasy v navigaci a posun k softwarově definovanému vozu.