Mnichovská automobilka BMW musí zaplatit tučnou pokutu 8.5 milionu euro kvůli tomu, že prodávala naftové vozy s vyššími emisemi, než kolik je dovoleno. Na rozdíl od jiných výrobců však v případě BMW nešlo o úmyslný podvod s upraveným software, ale drahou chybu při výrobě.
Jak s odkazem na Reuters informoval web Motor1, automobilka údajně instalovala do cca 7 965 vozidel špatný/jiný řídící software motoru, což následně vedlo k vyšší produkci emisí. Automobilka tak nebyla obviněna z podvodu, ale ze špatné kontroly. A toto obvinění přijala.
„Mnichovský prokurátor nařídil zaplacení pokuty ve výši 8.5 milionu euro (cca 218 mi. Kč) pro správní delikt nedbalosti v kontrole kvality," uvádí se ve zprávě vyšetřovatele. Hlavním příčinou tohoto přečinu přitom mělo být „špatné označení části řídícího software motoru odpovědného za zpracování výfukových plynů."
Vyšetřování v BMW začalo v minulém roce, podobně jako u mnoha jiných automobilek, následkem kauzy Dieselgate. Vyšetřovatelé se totiž obávali, že mohlo podobně jako u Volkswagenu dojít k instalaci zařízení, které úmyslně ovlivňovalo výsledky měření emisí.
Podle vyšetřovatelů však ani důsledné prověřování neodhalilo žádný úmysl automobilky používat klamavé zařízení, případně úmyslné pochybení kteréhokoliv ze zaměstnanců BMW.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?