Na jedné straně barikády stojí někdy až fanatičtí příznivci elektromobility, kteří opěvují velmi levný, bezúdržbový a ekologický provoz elektromobilů. Na druhé straně pak přešlapují zástupy odpůrců, kteří jsou prakticky veškeré argumenty elektromobilistů schopni smést ze stolu svými vlastními výpočty a důkazy. Teď jim navíc přibyl další, a ne zrovna nepodstatný.
Majitelé vozů na elektrický pohon svůj nákup velmi často zdůvodňují tím, že provoz takového auta je v podstatě bezúdržbový. Žádné výměny filtrů, olejů, drahých vstřikovačů nebo nedej bože filtrů pevných částic. Prý jen jezdíte a nic neřešíte. Námitky o poklesu kapacity akumulátorů a tím snižování dojezdu i tržní ceny ojetého auta obvykle odpálkují s tím, že žádný pokles nemáte šanci poznat a všechno funguje, jak má.
Jenže nejnovější průzkumy tvrdí něco docela jiného. Během prvních 5 let provozu elektromobilu klesá kapacita akumulátorů v průměru o 20 procent. Vezmeme-li v potaz, že drtivá většina takových aut nabízí z fabriky reálný dojezd sotva 200 km, přichází každý rok vlastník o 8 km a za první pětiletku mu zbude jen 160 km, v zimě pak ještě méně. A pokud by vás to zajímalo, každý den se tak zkrátí dojezd o 22 metrů.
O poznání lépe než konvenční elektromobily zavedených výrobců, jako jsou třeba Volkswagen e-Golf, Nissan LEAF, KIA Soul EV nebo BMW i3, fungují akumulátorové sety americké Tesly. Ve veřejně dostupných údajích není problém narazit na 4 roky staré Modely S P85 s nájezdem kolem čtvrt milionu kilometrů, jejichž kapacity poklesly jen o 7-10 procent. To je skvělý výsledek, protože dojezd plně nabité Tesly se i tak pohybuje kolem 360 kilometrů, o čemž si může dosavadní konkurence nechat stále jen zdát. Elon Musk se nechal slyšet, že jejich baterie byly dokonce testovány na vzdálenost 500 000 mil, tedy 800 000 kilometrů. I tehdy prý jejich kapacita stále přesahovala 80 procent.
Nezbývá než doufat, že společně s prodlužováním dojezdu i u dostupnějších elektromobilů, rozšiřující se sítí dobíjecích stanic a poklesem cen samotných akumulátorů, se jejich stárnutí a pokles kapacit bude stávat skutečně nedůležitou a okrajovou záležitostí. Tedy přesně tak, jak nám už nyní tvrdí jejich příznivci.
Na lyžování do Alp jezdí kde kdo. My jsme si pro zimní dovolenou vybrali český rodinný ideál v podobě nové Škody Kodiaq. Jeli jsme ve 4 lidech do přibližně 400 km vzdáleného Rakouska. Bohužel sněhu příliš nebylo, takže jsme neměli prostor otestovat pohon všech kol. S jakou spotřebou to plně naložený Kodiaq zvládl?
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.