Aktuálně projednávaný návrh v Bruselu má jasný vzkaz: "Nové osobní automobily a dodávky by v Evropské unii měly mít v roce 2030 o 30% nižší emise, než v roce 2021." Evropský automobilový průmysl takový návrh pochopitelně kritizuje. Nejen že bude složité takové cíle splnit, ale plnění tak přísných emisních limitů navíc značně znevýhodní evropské automobilky oproti zahraniční konkurenci.
Návrh komise konkrétně upravuje snížení emisí osobních automobilů i dodávek, a to tak, že budou muset mít v roce 2025 o 15%, a v roce 2030 o 30% nižší emise, ve srovnání s rokem 2021.
"Dnešní sada návrhů nastavuje pro evropské výrobce podmínky tak, aby světový energetický přechod vedli a nebyli ve vleku ostatních. Pobídne je k výrobě nejlepších, nejčistších a konkurenceschopných aut," uvedl evropský komisař pro klimatické změny Maroš Šefčovič.
"Současný návrh je velmi agresivní," uvedl generální tajemník ACEA (Evropské sdružení výrobců automobilů) Erik Jonnaert. Upozornil, že splnění stanovených cílů bude úzce souviset s tím, jak se bude vyvíjet zájem o automobily s alternativním pohonem. "Evropa potřebuje mnohem větší investice do infrastruktury pro dobíjení a tankování automobilů s alternativním pohonem, aby mohla předpokládat, že spotřebitelé po celé EU taková auta přijmou," prohlásil.
A jaké hrozí sankce? Pokud automobilka svůj emisní cíl přesáhne, může od komise dostat pokutu 95 eur (cca 2 500 korun) za každý! gram CO2 na kilometr navíc, za každý v tom roce nově registrovaný automobil.
Součástí projednávaných návrhů je i snaha podpořit nákupy "čistých" automobilů veřejným sektorem. Tato podpora je prozatím v každém státě individuální, ovšem jak je vidět například v Norsku, které je průkopníkem a vedoucím žebříčku v prodeji "čistých" aut, jakékoliv zvýhodnění potencionální kupci vítají (nižší/žádná silniční daň, vjezd/parkování zdarma v centru města atp.)
Přesto by tento vývoj neměl vést ke konci osobních aut se spalovacím motorem. Podle komise bude takový motor mít v roce 2030 v EU stále asi 80 procent automobilů.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?