Provozovatelem serveru autoroad.cz je
INCORP MEDIA GROUP s.r.o., IČ: 118 23 054
Honda CR-Z vyjela poprvé do světa v roce 2010, a ačkoliv na prvního pohled působila hodně sportovně, pod její kapotou se objevilo výhradně hybridní pohonné ústrojí. Možná i to byl jeden z důvodů, proč ideový nástupce modelu CR-X nebyl prodejně úspěšný a před dvěma roky v Evropě skončil. Nyní se vůz stahuje úplně, v Japonsku jde při té příležitosti do prodeje speciální rozlučková edice.
CR-Z nejspíše nikdy nedosáhlo úspěchů, který Honda při uvádění na trh tak trochu očekávala. Vůz sice sesbíral několik lokálních cen pro nejlepší vůz roku a prodejně první měsíce v USA i Japonsku zářil, zájem ale postupně opadal a v Evropě se model nikdy neuchytil. Po šesti letech výroby tak přichází nevyhnutelný konec, zlepšený alespoň uvedením edice Final Label. Ta přináší především vizuální změny, podpořené specifickou modrou metalízou (dále jsou dostupné odstíny bílé a žluté, respektive kombinace žluté a černé a modré a černé) a dvoubarevnými 17palcovými koly.
Žádná rozlučková edice nemůže existovat bez specifických log, které se objevují vyšité na anatomických sedadlech. Před voličem převodovky je potom malá plaketka s označením vozu. Dveře obsahují kůží čalouněné loketní opěrky, na středové konzoli se objevuje navigační systém. Tím ale změny víceméně končí, pod kapotou i nadále pracuje hybridní pohonné ústrojí se zážehovou patnáctistovkou. To poskytuje CR-Z 132 koní a 190, respektive 172 Nm. První hodnota platí pro šestistupňový manuál, ta druhá pro bezestupňový automat CVT.
CR-Z Final Label může být vybavena oběma převodovkami, cena je vždy stejná – 2,8 milionu jenů (cca 646 000 korun). Zájemci v Evropě mají smůlu, rozlučková série bude k mání pouze v Japonsku. Honda ale údajně pracuje na CR-Z druhé generace, která by se mohla dostat také k nám.
Na lyžování do Alp jezdí kde kdo. My jsme si pro zimní dovolenou vybrali český rodinný ideál v podobě nové Škody Kodiaq. Jeli jsme ve 4 lidech do přibližně 400 km vzdáleného Rakouska. Bohužel sněhu příliš nebylo, takže jsme neměli prostor otestovat pohon všech kol. S jakou spotřebou to plně naložený Kodiaq zvládl?
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.