Společnosti Isuzu, Denso, Toyota, Hino Motors a Commercial Japan Partnership Technologies Corporation (CJPT) zahájily společný výzkum a vývoj vodíkových spalovacích motorů pro těžká nákladní vozidla. Cílem je najít možnosti budoucího využití spalovacích motorů v rámci uhlíkové neutrality.
V současnosti se pro snižování emisí využívají nejčastěji hybridní vozy, elektromobily nebo auta na vodíkové palivové články. Záleží přitom na energetických podmínkách i požadavcích zákazníků v jednotlivých zemích. Jednou z dalších možností jsou právě vodíkové spalovací motory.
Nákladní doprava patří k významným znečišťovatelům ovzduší a zároveň má určitá specifika, která omezují využití některých alternativních pohonů.
Pětice japonských firem se domnívá, že řešením by mohly být právě spalovací motory na vodík. Chtějí proto sdílet technologie a know-how, které v posledních letech v této oblasti nashromáždily.
Toyota je v oblasti využití vodíku v dopravě jednou z nejaktivnějších značek. Vedle modelu Mirai na palivové články a vodíkových spalovacích motorů vyvíjí vodíkové lodě nebo vlaky a zabývá se také vývojem technologií pro výrobu a distribuci vodíku.
Tento oblíbený městský crossover prošel v loňském roce spolu se Scalou drobnou omlazovací kúrou. Dnes se zaměříme na Kamiq a to hned v nejvyšší výbavě Monte Carlo. Proti svým konkurentům boduje vnitřní prostorností, snadným ovládáním a také nízkou spotřebou. Vše má ovšem svou cenu, která v tomto případě není zrovna nízká. Otázka tedy zní, zda-li není lepší volbou Scala, která je ve stejné výbavě a motorizaci levnější.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?