Technologie plazmového zplyňování odpadů společnosti Millenium Technologies dokáže zpracovat jakýkoliv druh odpadu, využít jeho energetickou hodnotu a přeměnit ho na čistou energii. Díky své variabilitě si poradí například i s náročně zpracovatelnými nekovovými částmi autovraků.
Ty jsou složeny zejména z plastových, gumových, molitanových a jiných nekovových částic, které jsou obtížně likvidovatelné. Provozovatelé autovrakovišť tyto nerecyklovatelné součásti obvykle pracně separují a následně platí za jejich likvidaci ve spalovnách či cementárnách.
Plazmové zplyňování dokáže tento materiál efektivně zpracovat a přetvořit na syntézní plyn. Ten lze dále energeticky využít například na výrobu elektřiny a tepla s následným využitím přímo v provozu vrakoviště (vytápění, sušení, pohon drtiče autovraků apod.). Návratnost investice do technologie plazmového zplyňování je v případě autovrakovišť a podobných provozů přibližně pět let, dle velikosti jednotky a způsobu využití energetických produktů.
„Dokážeme zpracovat téměř všechny druhy odpadu a pomocí technologie plazmového zplyňování je ve výsledku bezemisně přeměnit na syntézní plyn, který lze následně pomocí běžně dostupných technologií využít k výrobě tepla, elektřiny či paliva. Vyřešíme tak otázku nejen ekologické likvidace odpadu, ale zároveň vytváříme čím dál cennější zdroje energie. Konkrétně plastové součásti z autovraků jsou díky vysokému obsahu uhlíku ideálním zdrojem pro výrobu plnohodnotné náhrady zemního plynu,“ uvádí Petr Dlabal, výkonný ředitel Millenium Technologies.
Millenium Technologies pomocí plazmového zplynování dokáže využít energii jakéhokoliv odpadu. Vstupní surovina je uvnitř reaktoru vystavena teplotě 1 100 až 1 400 °C a přímému kontaktu s výronem plazmatu o teplotě 3 000 až 5 000 °C, čímž dochází k rozkladu organických sloučenin a vzniká tak syntézní plyn a sklovitá struska. Syntézní plyn má stabilní složení, kde se vždy jedná o směs CO, H2, CO2 a N2. Je v zásadě velmi podobný svítiplynu, který byl dříve užíván místo zemního plynu. Vitrifikovanou strusku je možné využít ve stavebnictví, ale také při budování silniční infrastruktury. Celý proces zpracování odpadu v reaktoru za pomocí plazmatu je zcela bezemisní.
Lze předpokládat, že zdrojem potřebné energie na plazmové zplyňování odpadu bude elektřina a že jí bude potřeba hodně. Nechceme být pesimisté, ale tak nějak se nám zdá, že malé nebo velké množství elektrické energie bude velmi rychle potřeba na všechno. Jen aby jí bylo dost...
Na začátku roku 2024 dorazila na trh zcela nová, v pořadí už druhá generace tohoto modelu. Proměnou neprošel jen vzhled karoserie, ale také interiér, přičemž úpravy se dotkly i techniky – konkrétně podvozku a nabídky motorizací. V této recenzi se podíváme na to, zda nová generace skutečně představuje posun oproti svému předchůdci, který už má něco za sebou. Zároveň se zaměříme i na otázku, jak si v přímém srovnání stojí Kodiaq vůči Superbu.
Věděli jste, že čtyřkovou Octavii můžete mít s dvoulitrovým benzínovým motorem o výkonu 150 kW a pohonem 4x4? Že ne? Buďte v klidu, v nabídce je tato motorizace poměrně čerstvě, ale dnes ji pořádně proklepneme. Pokud chcete do Octavie kultivovaný benzínový motor a zároveň příjemnou dynamiku, měli byste tento agregát zvážit. Dvoulitr 2,0 TDI o výkonu 110 kW je „traktoroidní“ motor s tupou reakcí na plyn a vedle patnáctistovky 1,5 TSI o stejném výkonu příliš nedává smysl – rozdíl cca jednoho litru ve spotřebě je zanedbatelný. Dnes testovaný benzínový dvoulitr povznesl Octavii na zcela novou úroveň, co ale spotřeba a cena?