Studie Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA) odhaduje, že do roku 2030 by mělo v ČR vyrůst 20 vodíkových plnicích stanic pro kamiony a nákladní auta. Německo jich se svou hustou dálniční sítí bude potřebovat zhruba 300 a například Slovensko 10.
Podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (AFID) je potřeba dosáhnout celoevropského cíle, kterým je výstavba zhruba 300 vodíkových čerpacích stanic pro nákladní vozidla do roku 2025 a nejméně 1000 stanic do roku 2030.
Očekává se, že v rámci Evropské unie a Velké Británie bude do deseti let v provozu nejméně 60 tisíc nákladních vozidel na vodík.
Vodíkové čerpací stanice pro nákladní vozidla by měly poskytovat denní kapacitu nejméně šest tun H2 a k dispozici by měly být minimálně dvě tankovací pistole na každé stanici. Podle AFID by si měly členské státy stanovit závazné cíle tak, aby byl do roku 2025 a 2030 garantován nezbytný počet vodíkových čerpacích stanic napříč celou unií.
Infrastruktura nezbytná pro tankování nákladních vozidel na palivové články dnes v Evropě prakticky chybí. Těžká nákladní vozidla nemohou navíc z důvodu vyššího výkonu a energetických nároků využívat stávající infrastrukturu pro osobní vozy.
Česko je v rozvoji vodíkové infrastruktury na začátku. Letos by měly vzniknout v síti Benzina první vodíkové čerpací stanice pro osobní auta a do roku 2023 by mohlo být vybudováno šest až osm čerpacích stanic na vodík. Podle odhadu ministerstva průmyslu by v tuzemsku za deset let mohlo jezdit 60 000 až 90 000 aut na vodíkové články.
Vlády evropských zemí spatřují ve vodíku možnost, jak snáze dosáhnout nízkých nebo nulových emisí. Největším problémem je zpracování paliva do formy využitelného média. S dostatečnými investicemi je však možné nalézt metody šetrné k životnímu prostředí. Potřebná tankovací infrastruktura se rozrůstá a v současnosti je po celé Evropě přes 300 vodíkových stanic pro osobní vozy.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?