Použití hořčíku místo lithia zaručuje snížení nákladů a zamezuje porušování vnitřní struktury akumulátorů a tvorbě dendritů, které mohou způsobit poruchy nebo i zkraty. V hořčíku se žádné podobné procesy nevyskytují. Nevýhodou dosud vyvinutých hořčíkových baterií byl nízký výkon a kapacita.
Podle profesora fakulty elektrotechniky a výpočetní techniky Houstonské Univerzity Yana Yao se průlomu podařilo dosáhnout díky spojení nové organické chinonové katody a elektrolytu, jehož základem jsou klastrové sloučeniny boru. Objev Toyoty může urychlit komerční nasazení hořčíkových baterií, nicméně vývoj stále pokračuje.
Ilustrační foto | foto: Toyota
Hustší a stabilnější baterie
Nová baterie dosahuje téměř o dva řády vyšší hustoty než předchozí prototypy hořčíkových akumulátorů. Dokáže zvládnout více než 200 nabíjecích cyklů při zachování přibližně 82 procent kapacity, je tedy vysoce stabilní. Její stabilitu lze ještě zvýšit, mimo jiné úpravou vlastností membrány.
Práce na hořčíkových bateriích, kterými se výzkumné centrum Toyoty zabývá, představují jeden z mnoha výzkumných projektů Toyoty zaměřených na novou generaci akumulátorů.
V nejpokročilejší fázi je výzkumný a vývojový program týkající se lithium-iontových baterií s tuhým elektrolytem. Jejich hustota energie má být dvakrát větší než v případě současných Li-Ion akumulátorů s kapalným elektrolytem.
Toyota na jejich vývoji od roku 2019 spolupracuje s Panasonicem, s nímž založila společné výzkumné a vývojové centrum. Spolupráce s Panasonicem má přispět k dosažení cíle ročního prodeje elektrifikovaných automobilů značek Toyota a Lexus na úroveň 5,5 milionů do roku 2030. Z toho má být jeden milion vozů zcela bezemisních.
