Společnost Nissan potvrdila, že k 1. dubnu letošního roku skončí ve funkci generálního ředitele Makoto Uchida. Jeho nástupcem se stane Ivan Espinosa, dosavadní ředitel plánování, který se tímto krokem stane čtvrtým generálním ředitelem společnosti za posledních osm let.
Generální ředitel Nissanu, Makoto Uchida, oznámil svou rezignaci k 1. dubnu 2025 po neúspěšných jednáních o fúzi s Hondou a slabých finančních výsledcích. Na jeho místo nastoupí dosavadní ředitel plánování, Ivan Espinosa, který se stane čtvrtým generálním ředitelem společnosti za posledních osm let. Informuje Financial Times.
Podle Financial Times byla jednání o fúzi mezi Nissanem a Hondou ukončena kvůli neshodám, včetně rozdílných představ o struktuře fúze, kdy Honda požadovala, aby se Nissan stal její dceřinou společností.
Uchida se také potýkal s klesajícími prodeji a vnitřními problémy, jako byly dopady pandemie COVID-19 a nedostatek polovodičů. Uvedla agentura Reuters.
Spolu s Uchidou k 1. dubnu rezignují i další klíčoví manažeři: Asako Hoshino, ředitel pro rozvoj značky a vztahy se zákazníky, a Hideaki Watanabe, ředitel pro strategii a korporátní záležitosti.
Tyto změny odrážejí snahu Nissanu o revitalizaci a hledání nových strategických směrů po neúspěšných fúzních jednáních a finančních obtížích.
Ivan Espinosa, nový generální ředitel, čelí výzvám spojeným s obnovou značky, snižováním nákladů a hledáním dlouhodobých partnerů.
Rezignace generálního ředitele Nissanu, Makota Uchidy, je podle médií spojena s neúspěšnými jednáními o fúzi s Hondou. Podle Financial Times je Honda připravena znovu zahájit jednání, pokud Uchida opustí svou pozici.
V prosinci 2024 podepsaly Honda, Nissan a Mitsubishi memorandum o porozumění, které mělo vést k fúzi tří společností. Cílem bylo podepsat dohodu o podmínkách fúze do června 2025 a dokončit vytvoření holdingové společnosti do srpna 2026. Nicméně, strany se nedohodly na podmínkách a 13. února se rozhodly z jednání odstoupit.
Tato série změn a neúspěchů zdůrazňuje turbulentní období, kterým Nissan prochází, a klade důraz na potřebu silného a stabilního vedení pro obnovení jeho pozice na globálním automobilovém trhu.
Zvýšené kombíky jsou fantastickým příkladem toho, jak jsou vlastně všechna SUV zbytečná a právě proto je mám tak rád. Dnes testované Volvo nabídne kvalitnější materiály uvnitř, než minule testovaný Mercedes GLE, světlá výška je vyšší než u Kodiaqu a výbavou dokáže konkurovat luxusním německým limuzínám. To vše za podobnou cenu ekvivalentně ojetého trojkového Superbu Scout, který je o úroveň níž. Má to vůbec nějaký háček?
Prémiová SUV jsou u nás velice oblíbená a na silnicích jich vídáme opravdu mnoho. Pořizovací ceny ovšem běžně atakují hranici 3 milionů korun, což není úplně málo. Není tak divu, že se lidé rozhlíží i na trhu ojetých automobilů, kde jsou ceny podstatně příznivější. Jak jezdí tento bílý kousek z roku 2020?