Testovaný model, vlastněný maďarem Attilou, je přitom jen lehce modernizovanou verzí modelu ZAZ 966, který nabízel ukrajinský výrobce už od roku 1966. Pod zadní kapotou se nachází totožný vzduchem chlazený čtyřválec MeMZ-968 jako v předchozí verzi, jediným rozdílem jsou tak vylepšené brzdy, vybavenější interiér a především lehké retuše na karosérii, mimochodem okopírované z NSU Prinz čtvrté generace. Attilův Záporožec vznikl v roce 1973, patří tedy ještě do krátce vyráběné série 968E, která si ponechala falešnou chromovanou masku chladiče na přídi.
Nejlevnejší vůz Sovětského svazu kvalitou zrovna neproslul, údajně jeho dovoz zákazaly kvůli špatnému zpracování i spřátelené země jako Maďarsko nebo Československo. Občané největší země světa však moc na výběr neměli a tak se vůz uržel ve výrobě bez větších změn celých 28 let, poslední vyjel z bran ukrajinské továrny až v roce 1994. Dohromady vzniklo přes tři miliony vozů druhé generace Záporožce a jako svůj první vůz si jej v mládí koupil i současný ruský prezident Vladimír Putin.
Attilův vůz údajně stál odstavený 19 let, než se jej nový majitel ujal a částečně renovoval. Motor samotný však výraznější renovací neprošel, pouze byl pročištěn. Vzduchem chlazený čtyřválec OHV o objemu 1197 ccm s malinkým karburátorem měl původně nabídnout 40 koní při 4500 ot/min a 74 Nm při 3000 ot/min.
Po usazení na motorovou brzdu se malinký Záporožec podařilo dostat až na 5000 otáček, největší výkon šak byl naměřen kolem 4000 ot/min. Vozítku bylo naměřeno 32 koní, jde tedy o pokles 20 % za 45 let. Otázkou samozřejmě zůstává, kolik výkonu vůz reálně nabídl po výjezdu z továrny, samotný údaj 40 koní mohl být už tehdy nadhodnocen.
ZAZ 968E na motorové brzdě | zdroj: youtube.com/Totalcar.hu