Hned na úvod jedno důležité upozornění. Hledáte-li objektivní žebříček automobilových her, v nichž se hodnotí hratelnost, grafika, fyzikální model a celková realističnost, pak jste tady špatně. Toto je spíše má osobní čtverka těch nejlepších automobilových her, a protože už nějaký ten pátek nové kousky nehraju, vypadá podle toho i tento výběr. Když jsem byl mladší, trávil jsem hraním her poměrně dost času, vždyť kde jinde můžete být jeden den profesionálním fotbalistou a vyhrát anglický titul s Liverpoolem, druhý den přihrávat Jágrovi na životní trefu ve finále Stanley Cupu a třetí den si to rozdávat v Monaku s Fernandem Alonsem nebo Sebastianem Vettelem. Postupem času jsem z toho vyrostl, pár her mám ale v oblibě doteď, a když náhodou potřebuju úplně vypnout od všech automobilových novinek, přehledů a zkoumání ceníku, zapnu si většinou něco z tohoto seznamu. Vzhledem k mé vášni pro auta asi nepřekvapí, že to jsou automobilové nebo lépe řečeno závodní hry. Právě proto jsem se rozhodl, zkusit o nich něco málo sepsat a dát tak tip i čtenářům, čím si ukrátit nebezpečně blížící se dlouhé zimní večery. Jak už bylo zmíněno, objektivní tento žebříček není ani trochu, na druhou stranu, jaký podobně zaměřený by byl… Také nečekejte pořadí, ale abecední seznam jednotlivých titulů. Takže se připoutejte, protože to bude divoká jízda.
Colin McRae: Dirt – 2007, Codemasters
Legendární skotský rallyový pilot propůjčil své jméno hned několika hrám. Mnohým se jistě vybaví Colin McRae Rally v několika ročnících, a tohle je vlastně její nástupce. Jenom vedle speciálů WRC, skupiny B nebo nejrůznějších nižších kategorií jsou zde i vozy určené na rallycross, Dakar nebo závody pickupů. Všechno to dohromady zní trochu šíleně, velká rozmanitost totiž docela jednoduše může zabít tu hlavní složku, kterou je například tady pořád ještě rally. Může, ale v případě Dirtu nezabila. Všechno jde totiž ruku v ruce, kariéra díky mnoha kategoriím není vůbec jednotvárná a pokud někomu kupříkladu nesedne závodění v buggynách, může si své skóre vylepšit na jedné z rychlostních zkoušek. Ty jsou navíc umístěny do velmi pěkně vymodelovaných scenérií ve Španělsku, Japonsku nebo Francii.
Ačkoliv okolí samozřejmě není tím nejdůležitějším, díky detailům zkrátka máte pocit, že se skutečně „nacházíte“ v oné zemi. Jak postupuje kariéra, dostáváte možnost kupovat lepší a rychlejší vozy napříč třídami, až se jednoho dne dostanete i ke speciálům skupiny B a především unikátnímu závodnímu stroji samotného McRae. Jeho jméno je také ve hře použito pro srovnávání některých mezičasů, určité závody pak dokonce absolvujete jako virtuální soupeři. Další výhodou hry je model poškození, který skutečně funguje a dodává tak celému kariérnímu zápolení punc nepředvídatelnosti. Na opravu mezi rychlostními zkouškami máte jen omezený nebo žádný čas, hravě tak můžete jet několik desítek kilometrů s poškozeným řízením, motorem nebo převodovkou. A to pak rozhodně není žádný med.
Na druhou stranu díky funkci takzvaných flashbacků můžete svou chybu napravit tak, že se vrátíte před ní a prostě daný úsek projedete jinak, možná opatrněji. Posledním důležitým faktorem je neskutečná zábavnost hry, plynoucí jednak z modelu poškození, ale jednak i z množství aut, skvělé grafiky a jízdního modelu. A když rozumíte dobře anglicky, můžete se spolehnout i na navigátora vedle Vás, který si po vítězství plácne nebo po prohře nadává spolu s Vámi. Vzniklo i pokračování Colin McRae: Dirt 2 a Dirt 3 už bez jména závodníka (existuje i DiRT Rally). Minimálně dvojka, kterou jsem také hrál, však nebyla ani z poloviny tak zábavná jako jednička.
F1 2010 – Codemasters, 2010
Na licencované formule pro stolní počítače jsme čekali dlouho. Čekání se ale opravdu vyplatilo, protože produkt vývojářů z Codemasters předčil veškerá očekávání. První zkouška proběhla v roce 2009, tehdy pouze pro konzole. O rok později už se dočkali i uživatelé počítačů, kteří tak dostali všechny závodníky, týmy a tratě pro sezonu 2010. První sezonu, kdy šampionát jezdců ovládl Sebastian Vettel a také první sezonu po návratu Michaela Schumachera. Ten spolu se svým Mercedesem ve hře samozřejmě nechybí, stejně jak možnost projet naplno Eau Rouge, zkusit si deštěm ovlivněný závod v ulicích Monte Carla nebo se prohnat jen tak nočním Singapurem. Začíná se úplně od píky, jako nový hráč jste zelenáč a dostanete možnost závodit v některém ze slabších týmů, jimž vévodí tehdejší nováčci Virgin, Lotus a HRT. Z nich už v současném poli najdete pouze první jmenovanou stáj, a to ještě pod jménem Manor.
Obrovskou výhodou tohoto ročníku je, že i když si nastavíte soupeře na jednu z nejvyšších obtížností, vypnete asistenty, ukazatel správné stopy nebo automatické řazení, pořád i v těchto slabších týmech můžete získat body či dokonce vítězství. Reálné to tedy moc není, což ostatně potvrzují i virtuální závodníci v pomalejších monopostech, kteří končí na chvostu, kdo by ale nechtěl porazit Alonsa a spol. právě v zeleném Lotusu, tím spíš, když je Vaším kolegou Jarno Trulli, legendární „pojízdná šikana“. V dalších dílech série už vyhrávat s pomalejšími nešlo tak snadno, reálnosti to ale samozřejmě přidalo. Pokud se Vám daří, vysloužíte si po sezoně přestup někam výš, s tím ale samozřejmě přichází větší očekávání a méně bodů do kariérního růstu. Protože ve Ferrari zkrátka musíte vyhrávat.
Velkým plus je dynamické počasí v průběhu celého víkendu (nasimulovat jdou všechny tréninky, části kvalifikace a i celý, někdy téměř dvouhodinový, závod), první kola v Malajsii tak svítí sluníčko, v těch posledních ale začne pršet. Vy musíte přemýšlet, vyměnit pneumatiky do mokra nebo si nechat slicky? Jak upravit nastavení formule? Pravda, v nastavení tolik možností není, zvláště, pokud nejste úplně kamarád s technikou, kdo ale aerodynamice a technice rozumí, může si alespoň trochu upravit nastavení téměř všech elementů. Trochu nevýhodou je fakt, že si na začátku vyberete délku své kariéry a po jejím konci jedete od začátku.
Rovněž model poškození není tak dobrý, létají sice kousky předního křídla, ale ani větší rána formuli vizuálně nepoškodí (navíc jsou tu opět flashbacky). Pneumatiky ale mají nasimulované stárnutí, nechybí nenadále defekty, mokré gumy se na suchu začnou rychle přehřívat, opotřebovávat a ztrácet výkon a v případě rozbití předního křídla je opotřebení jakékoliv směsi malinko urychleno. Každý pilot má trochu jiný jízdní styl, mechanici občas pokazí zastávku a výlety mimo trať jsou často smrtící. Navíc jde o poslední sezonu bez DRS a KERS. Pro každého fanouška formule 1 je tohle (případně některý z dalších ročníků, vycházející až dodnes) povinností. Jen pozor na Windows 8 či 10, ani v jednom případě kvůli ukončené podpoře her pro Windows Live „destíky“ nerozjedete.
FlatOut 2/FlatOut Ultimate Carnage – Bugbear, 2006/2007
Pecka, pěkná pecka, maxi pecka! Fyzika postavená na hlavu, lidé létající z aut, šílené nehody a souboje amerického pickupu z padesátých let s moderním sporťákem, který pickup samozřejmě vyhraje. To všechno a ještě mnohem víc je série FlatOut, v tomto případě její druhé pokračování a remake Carnage s lepší grafikou, delší kariérou a několika novými auty. Jednička byla zajímavá, teprve tato dvě pokračování ale myšlenku autorů rozvinula naplno. V základu jsou k dispozici tři kategorie automobilů a na nich postavená kariéra. Čím déle jezdíte a vyhráváte, tím více aut, tratí a závodů se Vám otevírá. Každá kategorie aut má třístupňovou kariéru podle stupně obtížnosti, jíž doplňují závody jako demoliční derby nebo jízdy na čas.
Potud je to standardní hra, jako mnoho dalších. Jenomže v samotných závodech nejde jen o výhru a body, ale především o bourání. A to všeho kolem tratě – sloupů, plotů, kuželů nebo značek. Hlavně ale můžete (není to nutnost, stejně jako ničení okolí) bourat do soupeřů. A věřte, že to je ta pravá zábava na čtyřech kolech. Za bouračky navíc dostáváte nitro a extra peníze na úpravu auta, může se ale stát, že příliš havárií zničí i Váš vehikl. Jejich výběr je různorodý, od rychlého a neodolného hatchbacku, přes rychlý a průměrně odolný sedan až po pickup s relativně nízkou rychlostí, ale vynikající ovladatelností a odolností. Ano, tato kritéria hrají zásadní roli při výběru auta. Supersport s pohonem zadních kol tak sice bude rychlý, v zatáčkách ale špatně drží a soupeři ho pár destruktivními nárazy zničí. Oni totiž, stejně jako Vy, nejednají zrovna v rukavičkách.
Nepředvídatelnost jejich chování je tak docela velká, ačkoliv má tedy každý jezdec jméno, virtuální obličej i jakýsi archetyp, podle něhož by se umělá inteligence měla řídit. Jakmile ale dát svou první maxi pecku, zničíte někomu auto nebo řidič alespoň vyletí za šíleného jekotu předním sklem ven, přestanete nějakou logiku v chování řešit. Tohle je ta největší oddechovka mezi všemi automobilovými hrami. Fyzika dostává pořádně přes prsty a hráč se baví, baví a baví, až je hra najednou u konce. K dispozici jsou ještě speciální minihry, v nichž musíte svým řidičem hrát šipky, poker nebo kulečník. Šílené? Určitě. Zábavné? Neskutečně moc! A jde to hrát i ve více lidech.
Ford Racing 2 – Razorworks, 2003
Tato hra byla kdysi přibalena k dětským cereáliím jako lákadlo na jejich koupi. Na první pohled to tak nejspíše něco vypovídá o její kvalitě. Nebo se jen výrobce spletl, či snad chtěl nalákat i rodiče dětí? To se asi dnes spolehlivě nedozvíme, Ford Racing 2 je každopádně vším, jen ne špatnou nebo nudnou hrou. Jak již název napovídá, vše se točí kolem automobilů s modrým oválem ve znaku, konkrétně těch pro americký trh. Je tady Crown Victoria, první Focus, F-150 v několika verzích, včetně té klasické, sedan nebo kupé 49, Taurus pro čtyři kategorie NASCAR, koncepty Indigo nebo GT90 a především vrchol celé hry – tehdy nový koncept Ford GT. Všechna auta mají několik laků karosérie, jinak je ale upravovat nejde. Což je vlastně dobře, od tuningu je tu série Need for Speed.
Základem je opět kariéra, kdy s každým autem jezdíte určitou disciplínu, pokrývající spektrum od klasického závodu, přes vyřazovací závod, duel, jízdu na čas až po průjezd mezi tyčkami, sbírání virtuálních přesýpacích hodin a jízdu přesnosti po zvolené čáře. Na nejnižší stupeň obtížnosti je lehké všechny závody projet celkem rychle, pokud ale chcete mít v kolonce kariéra 100 procent, všechny závody musí být zvládnuty na tu nejtěžší obtížnost. A to je opravdová výzva, zvlášť když vypnete všechny asistenty. Focus nebo Crown Victoria se chovají předvídatelně, neboť jejich rychlost není tak velká, přemotorované koncepty, speciály NASCAR nebo pickupy při jízdě v terénu ale mají tendence se rychle dostat do smyku. Jízdy na čas pak při vysoké obtížnosti vyžadují velkou dávku trpělivosti a trefování apexů jednotlivých zatáček. To byste od hry z cereálií asi nečekali, že ne?
Na rok 2003 je také velice dobrá grafika, chybí snad jen poškození jednotlivých automobilů. Po dohrání kariérního režimu jsou tady ještě výzvy, které rovněž musíte zvládnout pro úplné ukončení hry. Po něm pak můžete všechny typy závodů projíždět s jakýmkoliv autem na jakékoliv trati, a to i ve více lidech. Hra opravdu není dokonalá, ale návyková a zábavná. Mnoho takových na dnešních herních pultech nenajdete, už jde hlavně o grafiku, soundtrack (ten u Ford Racing 2 obsahuje jen tři písničky) a množství automobilů. Hratelnost je mnohdy až na druhém místě. Před dvojkou vznikl i první díl této hry, určen byla ale jen na konzole. Po ní pak vyšel i třetí díl, kde bylo ale horší snad úplně všechno kromě výběru aut, a Gold Edition, v níž byly obsaženy Ford Racing 2 i 3.