KOMENTÁŘ: Kam se řítíš, Renault Sporte?

V devadesátých letech vznikl lehoučký a rychlý Renault Sport Spider. | foto: Renault

Divize Renault Sport se už od sedmdesátých let stará o sportovní aktivity francouzského výrobce, později se pak její podpis začal objevovat i na sportovních modelech Renaultu. Ze začátku byly v nabídce řidičsky vytříbené modely, v poslední době však už jde i RS „s dobou.“ Místo zběsilého Clia se šestiválcem za předními sedačkami tak vyrobí například pseudosportovní provedení Capturu. A já se ptám proč, proboha!?

Captur RS nicméně není jediným minimálně kontroverzním krokem divize, vyrábějící své vozy převážně v Dieppe, kde kdysi sídlila automobilka Alpine. Asi každý si vzpomene na vlnu nevole, kterou rozpoutal přechod Clia RS z atmosférického motoru s manuální převodovkou na přeplňovaný čtyřválec s dvouspojkovým automatem EDC. Vedení Renaultu argumentuje tím, že většina zákazníků podobná auta chce, navíc má v rukou stále rostoucí prodeje dnes již spíš vyměklého sportovního Clia. Nadšenec, prahnoucí po jízdních vlastnostech motokáry, točivém motoru a zvuku ručního řazení zase jednou ostrouhal.

Toto Clio RS odstartovalo vlnu Renault Sportů s dvouspojkovým automatem EDC. | foto: Renault

Stejná kůra bohužel čeká i na Mégane RS. Jeho cesta začínala v minulé generaci poměrně nevýrazně, a když se do portfolia přidal i na spotřebu zaměřený diesel, většina petrolheadů nad autem ohrnula nos. Jenomže pak přišly oslavy úspěchů ve formuli 1 a mezi nimi provedení R26 a na něj navazující R26.R. Druhý jmenovaný model přitom světu ukázal, že aby byl ostrý hatchback rychlý, nepotřebuje 300 koní a pohon všech kol. Bohatě stačí nízká hmotnost, 230 koní, špičkově naladěný podvozek a samosvor, pomáhající přední nápravě. Z těchto ingrediencí si R26.R uvařila rekordní čas mezi produkčními předokolkami na Nordschleife a u určité skupiny automobilových nadšenců také kultovní místo. Ano, byla to spíše okruhová hračka, než auto na každý den. Jenomže vše bylo vsazeno do obalu klasického Méganu a zkrátka to mělo něco do sebe.

A pak přišel současný Mégane RS. Po R26.R hodně lidí nevěřilo, že by mohl Renault Sport přijít s něčím minimálně stejně dobrým, ale přece jen o kousek použitelnějším. Mégane RS si nicméně srdce těchto pochybovačů získal docela rychle, tím spíš když se objevila verze Trophy a pak 275 Trophy-R, což je jakýsi duchovní nástupce R26.R, jelikož mu také chybí zadní sedačky a jeho hlavním mottem je nízká hmotnost. Výsledkem byl opět rekord na „Ringu“ mezi produkčními předokolkami… Ano, oproti Golfu GTI nebo Focusu ST je Mégane výhradně třídveřový, podvozkově o něco tvrdší a na každý den pořád o něco méně použitelný. Avšak na okresky moc zábavnějších modelů v segmentu C prostě nenajdete.

Mégane RS R26.R zajel kdysi rekord pro produkční předokolky na Nordschleife. | foto: Renault

S tímto odkazem hodlají Francouzi hazardovat uvedením třetího pokračování Méganu RS. To by podle všeho mělo dostat přeplňovanou osmnáctistovku (současný model má „oturbený“ dvoulitr) a především dvouspojkový automat EDC. Zatím se spekuluje, jestli se náhodou Renault nesmiluje a nepovolí nasazení šestistupňového manuálu. Pokud se tak nestane, bude mít továrna v Dieppe na svědomí další zábavný model.

Vedle těchto modelů je tady i vzdálenější minulost v podobě Sport Spideru, který prodejně nezaválel, ale image automobilky zcela nepochybně zvedl, nebo Clia V6. O něm dodnes kolují nejrůznější legendy a i díky místo zadních sedadel umístěnému šestiválci si našel mnoho zastánců po celém světě. Nyní by jeho odkaz měl nést Captur RS s prostým odůvodněním, že ho zákazníci chtějí.

Kdysi se v Dieppe vyrábělo i Clio s V6 místo zadních sedaček. | foto: Renault

Já se ale ptám, kteří zákazníci? Kolem sebe mám totiž lidi, kteří téměř bezvýhradně se současným směřováním sportovních Renaultů nesouhlasí. Nelíbí se jim prosazování řidičského komfortu na úkor řidičského potěšení. A upřímně, já jsem mezi nimi. Samozřejmě, prvořadé jsou zisky, bez nich by prostě Francouzi nepřežili. Ale opravdu je nutné dělat z malého bachratého crossoveru s nulovou praktičností a jen nepatrnou špetkou stylu něco, čím nikdy nebude a ani být nechce? Proč raději nevyrobit Clio RS s manuální převodovkou alespoň v omezeném počtu kusů? Proč se znovu nepustit do nějakého čistě okruhového hatchbacku, jakými byly Mégane RS R26.R nebo Mégane RS 275 Trophy-R.

Abych byl vůči Renaultu alespoň trochu spravedlivý, montáž dvouspojkových převodovek není jen jeho vina. Žádají si to evropské limity, protože pokud použijete dvouspojku místo manuálu, papírově Vám o něco málo klesne průměrná spotřeba. A na to zkrátka Brusel slyší a slyšet bude. Dokonce i navzdory faktu, že se s Volkswagenem celkem nepěkně spálil.

Současná generace Méganu RS je nejspíše poslední bez dvouspojkového automatu. | foto: Renault

Existuje pro Renault Sport vůbec nějaké východisko, nebo bude konstantně směřovat do záhuby, až se ocitne v bodě, v němž bylo kdysi logo GTI u Volkswagenu se čtvrtou generací Golfu nebo to stejné označení u Peugeotu s 207 a první 308? Obávám se, že východisko zkrátka neexistuje. Tedy abyste mi rozuměli, divize Renault Sport bude vesele fungovat dál, bude prosperovat a lidé budou obdivně vzdychat, jak je Clio RS úsporné, jak je Captur RS mužný a jak je Mégane RS s převodovkou EDC rychlý…

A pak je tu malá část fanoušků nevyráběných modelů značky, kteří by zase rádi viděli ten starý dobrý Renault Sport. Z vedení jim ale přiletí jen facka a posměch s prodejní tabulkou, podle níž se značce nevyplatí dělat modely pro nadšence. A tak to půjde u všech kdysi tradičních sportovních divizí, až tento fanoušek zábavné jízdy ostrouhá úplně… A to bude teprve zle…

Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 0 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy