I přes stále napjatější rozpočet bude mít Praha v následujících letech ročně několik miliard Kč na dopravní investice. To v praxi znamená, že nebude možné stavět současně metro a další kapacitní komunikace a bude nutné mnohem pečlivěji vážit městské priority.
Stávající územní plán obsahuje další stavební záměry pro individuální automobilovou dopravu (IAD) v rozsahu kolem 100 miliard Kč, což je ale v dohledné době v zásadě nerealizovatelné. Připravovaný metropolitní územní plán toto reflektuje a navrhuje dokončit městský komunikační systém výrazně úspornějším způsobem. Tím by se uvolnily ruce na realizaci menších záměrů s výrazně lepším poměrem cena / výkon.
Kromě oprav (na obrovskou míru vnitřního dluhu pražským komunikacím si stěžuje i sama Technická správa komunikací) se tak otevírá příležitost k realizaci méně náročných záměrů, jako je rozšiřování sítě tramvajových tratí nebo dostavba železničních zastávek, případně realizace části komunikační sítě v úspornějších parametrech.
Praha připravuje po zprovoznění Blanky jednak několik navazujících staveb, jednak doprovodná opatření, jejichž realizace nicméně závisí na poltickém rozhodnutí představitelů města (viz jejíž teze jsou stále platné. Zásadní je zamyslet se nad tím, zda nemá na rozdíl od neustálé výstavby dalších silnic – jež stejně dopravní situaci kvůli dopravní indukci (větší dopravní kapacita = více aut) nezlepší – větší smysl spíše rozšiřovat infrastrukturu pro kvalitní MHD, což se vždy a všude projeví jasným zlepšením dopravní situace.
Nejvhodnějším řešením pro Prahu je investovat do rozvoje kapacitní a ekologické kolejové dopravy (jako například metro D a masivní výstavba tramvajových tangenciálních tratí), zkvalitňovat pohodlnost a plynulost dopravy autobusové. Je také nutné urychlit dostavbu základní segregované sítě cyklotras, jež mohou za velmi nízkých nákladů značně ulevit městu od dopravní zátěže. Přes všechny výmluvy má Praha také potenciál nabídnout kvalitní cyklistickou infrastrukturu.
U hlavních pražských tříd a veřejných prostranství by se měl v nejlepším případě rozjet program jejich zásadních rekonstrukcí, které by je přenesly do stavu hodného 21. století (první vlaštovkou je v současné době připravovaná rekonstrukce Vinohradské třídy).