TEST: Peugeot 308 SW GT Line - Stvořen pro překonávání vzdáleností

Základní 308 ve verzi kombi začíná na 395 tisících ve verzi Active, námi testované GT Line pak od 505 tisíc Kč.  Výběr motorů je docela jednoduchý, ve výbavě GT Line máte k dispozici benzínový tříválec o objemu 1,2 litru a výkonu 130 koní, nebo dieselový čtyřválec o objemu 1,5 litru a stejném výkonu. Obě motorizace si pak můžete zkombinovat s šestistupňovým manuálem nebo s osmistupňovým automatem. Testovaná verze ve výbavě GT Line, vybavená dieselem a samočinnou převodovkou, dostala navíc také Black Pack, který zahrnuje 18“ Hliníková kola v černé barvě a nahrazuje chromované prvky na karosérii matně černými. Spolu s další příplatkovou výbavou, včetně bezklíčového odemykání a startování, panoramatického střešního okna či sedaček s masážní funkcí, se cena vyšplhala na 705 tisíc Kč.

Bílý testovaný kousek s černými prvky a velkými 18“ disky působí i v roce 2019 svěže. Na pohled je zřejmý přesun od staršího designového jazyku značky, který se vyznačoval protáhlými světlomety a velkou maskou, k modernějšímu stylu, který Peugeot pořádně rozehrál až s novou 508. Vertikální maska s matně černými křidélky na mě působí lépe než její chromovaná verze, to je však věc vkusu. Záď kombi verze je spíše nevýrazná, ale to se dá říci o celém voze. Zvláštně po stranách vykrojené zadní svítilny se snaží o trochu originality, jinak je ale SW zezadu zaměnitelná za mnoho dalších podobných kombíků a hatchbacků, což se nepochybně změní s příchodem další generace. Nepříliš výrazný design je ale kvalita, která může naopak mnoho řidičů zaujmout.

Zato interiér může rozdíl od konzervativního zevnějšku některé lidi zatím neseznámené s moderními Peugeoty šokovat. Už první generace i-Cockpitu, kterou 308 disponuje, je totiž velmi specifická. Velmi malý volant a vysoko nad ním posazený přístrojový štít působí jako něco z kokpitu sporťáku. Většinu tlačítek navíc převzal dotekový displej infotainmentu na palubní desce, což sice vizuálně uklidilo kabinu a nepochybně potěšilo všechny minimalisty, na druhou stranu ale ovládání klimatizace přes displej je spíše otravné. Místo otočných spínačů jako ve starých Peugeotech musíte kliknout na malou ikonku klimatizace vedle displeje a poté na displeji nastavit požadovanou teplotu. Jednoduchý úkon, ale přeci jen vyžaduje poněkud více soustředění, než by bylo třeba, obzvláště pokud musíte poté ještě přepnout zpět na obrazovku navigace. První generace i-Cockpitu má ještě pár menších nedostatků, které se s novějšími vozy vytratily. Především automatické zapínání rádia při každém nastartování je zbytečné, příliš citlivé ovládání audia pomocí koleček na volantu je pak spíše o zvyku.

O zvyku je také pozice za volantem, nejčastější kritikou moderních Peugeotů je právě volant zakrývající pohled na kapličku přístrojů. Osobně s tím se 186 cm nemám problém, i když právě tady u první generace interiéru to je na hraně. 308 totiž stále má na horní straně normálně zakulacený volant, na rozdíl od modernějších modelů s volantem plochým na horní i spodní straně.  Ani s nabídkou odkládacích míst to v 308 není ideální, což už ale Peugeot v novějších modelech napravil. K dispozici je pouze jeden držák nápojů v loketní opěrce, odkládací skříňka před spolujezdcem je také velmi podprůměrná. Také by se hodilo lepši odkládací místo pro mobil, vzhledem k umístění USB potřebného pro propojení s Android Auto. Volně visící kabel, případně natažený až k loketní opěrce není zrovna ideální řešení.

S nabídkou místa pro posádku je to lepší, vepředu ani vyšší středový tunel neomezuje v pohybu. Vzadu je dostatek místa jak pro nohy tak pro hlavu, problém nebudou mít ani vyšší postavy. Sedačky jsou navíc pohodlné dostatečně i pro delší cesty, škoda je chybějících výdechů klimatizace pro pasažéry vzadu. V testované verzi je docela příjemným prvkem panoramatická střecha, díky které je celý interiér hezky prosvětlený, ale jen pokud nesvítí slunce. Pak je totiž lepší zatáhnout roletu a předstírat že panoramatické okno neexistuje. SW verze 308 nabízí 610 litrů prostoru pro zavazadla, což je v této třídě nadprůměrná hodnota, mimochodem stejná jako u současné Octavie Combi. Přístup je samozřejmě skvělý, díky nízko položenému prahu. Při sklopení sedaček ve druhé řadě vznikne jeskyně o objemu 1660 litrů, s téměř rovnou podlahou. Dosti užitečné jsou i malé odkládací prostory po stranách zavazadelníku a příplatkové kolejnice.

Pod kapotou bílého kombíku pracuje dieselový čtyřválec BlueHDi o objemu 1499 ccm, v nejsilnější verzi vyladěné na 130 koní. Moderní diesel PSA si sice zachovává typický drnčivý zvuk nafťáku, uvnitř kabiny však díky skvělému odhlučnění o tuto zvukovou kulisu přijdete. Verze s výkonem 130 koní je pro 1290 kg těžké vozidlo více než dostatečná, motor plynule táhne už od nízkých otáček a vždy poskytne dostatek výkonu i pro předjíždění ve vyšších rychlostech. Reakce na plyn je také docela bryskní, i když žádného sportovního zrychlení se od kombíku nedočkáte. Ideální mi přijde spojení s automatickou osmistupňovou převodovkou, která s motorem spolupracuje naprosto bezproblémově, navíc si můžete tlačítkem nastavit reakci ve třech režimech. Ve vozech se stejným motorem ale manuální převodovkou kvůli nízkému rozsahu pracovních otáček řadící páku ani nepustíte.

Jako každý Peugeot s automatem i 308 SW disponuje tlačítkem s popiskem ECO/SPORT. ECO výrazně utlumí projev vozu, tak aby jízda vyhovovala nárokům na co nejnižší spotřebu. Zrychlení i odezva plynového pedálu jsou rázem mnohem horší, ale ne až tak utlumené jako třeba u tříválce. Úplný opak nabídne tlačítko SPORT, které zlepší odezvu plynu oproti standardnímu režimu, takže je pocitově mnohem bezprostřednější a nechá převodovku vytáčet motor do mnohem vyšších otáček. Také ztuhne posilovač řízení, naštěstí se ale SW vyhnulo trapnému umělému zvuku osmiválce z repráků.

Ve srovnání s dříve testovanou kratší verzí s benzínovým tříválcem mi přišlo horší naladění podvozku. Při rychlejší jízdě do zatáček se auto nechovalo zrovna sebevědomě, má trochu problém s nedotáčivostí a zadní náprava občas nepříjemně odskočí. Nejde o nijak závažnou kritiku, jen to znamená, že se s 308 SW asi nebudete moci prohánět po okreskách jako s jeho kratším sourozencem. Podvozek je naladěn spíše do komfortu, do vozu se přenáší minimum rázů, a po nekvalitních cestách české země se snaží jen tak proplouvat. Osobně bych ale volil spíše menší disky s normálními pneu, nízkoprofilové gumy na testovaném kuse sice vypadají skvěle, ale samozřejmě ubírají na komfortu.

Výhodou malých dieselů od PSA je nízká reálná spotřeba a 1,5 BlueHDi v 308 SW není žádnou výjimkou. Peugeot oficiálně udává spotřebu jako 4,3/3,7/3,9 litru, reálně si musíte přidat dle schopnosti úsporné jízdy půl litru až litr navíc. I při běžné jízdě, bez nějakých pokusů o šetření a držení se v pravém pruhu na dálnici se ale udržíte se spotřebou někde v rozmezí 5-6 litrů.

Peugeot 308 SW GT Line 1,5 BlueHDi 130 S&S EAT8 je prostorné kombi pro ty řidiče, kteří stále odolávají pokušení SUV. Vůz sice již začíná ukazovat svůj věk, stále ale jde o naprosto konkurenceschopný model, s nadprůměrnou nabídkou místa. Konzervativní řidiče potěší designem karosérie a pokud je nevyděsí pohled do interiéru, budou odměněni úspornou a komfortní jízdou.