TEST: SsangYong Tivoli - Víme přesně, pro koho je korejský fešák určený

Značku SsangYong si možná pamatujete ještě z 90. let, kdy se i na český trh dostaly dva její tereňáky. Menší Korando a větší Musso, které vypadalo trochu jako Mercedes. To přitom bylo docela logické a ospravedlněné, Musso totiž vzniklo jako důsledek spolupráce s Mercedesem, který Korejcům dodával technologie a na některých trzích jej prodával pod vlastní značkou, proto bylo nutné dodržet určitou podobnost. Poté však přišel designový „úpadek“, kdy se SsangYong proslavil hlavně dosti netradičním a pro mnohé lidi odpudivým designem. V posledních letech se ale značka vrací do mainstreamu s mnohem konvenčněji přitažlivými vozy. Dnes tu máme jeden z nich, nejmenší a nejlevnější model značky, což také znamená, že právě s tímto kouskem se budeme na našich cestách setkávat nejčastěji.

Tivoli je první nový vůz SsangYongu po převzetí firmy indickým konglomerátem Mahindra. Na trh se dostal už v roce 2015, k nám se dostává až letos, kvůli několikaleté absenci SsangYongu na našem trhu. Designově jde o svébytný kousek, který se zcela zbavil rukopisu Kena Greenleyho, britského designéra zodpovědného za většinu modelů před převzetím Mahindrou.

Tivoli je v podstatě typický malý zástupce segmentu SUV. Zvýšený hatchback s výrazným oplastováním, vysokou boční linií a v základu dostupný jen s pohonem přední nápravy. Právě tyto vozy jsou ale poslední dobou tím nejžhavějším zbožím na trhu, včetně České republiky a to, že jejich terénní schopnosti jsou spíše na okrasu očividně není problémem, jak dokazuje Peugeot 2008, nejprodávanější malé SUV v Česku, které nenabízí pohon všech kol ani za příplatek.

V našem testu se objevila verze SsangYong Tivoli 1.6 e-XGI AT 4x4, ve druhé nejvyšší výbavě DLX. Ta začíná na 429 900 Kč v benzínové verzi, testovaný kus měl navíc příplatkovou výbavu, která celkovou cenu dostala až na 532 400 Kč. Oproti standardu je tady například Systém varování při opouštění jízdního pruhu, Asistent udržování v jízdním pruhu, Bezklíčové odemykání vozu, včetně bezklíčového startování, Smart Audio multimedia systém se 7" dotykovým displejem, HDMI, zadní parkovací kamera a modrá metalíza kombinovaná s bílými prvky, včetně střechy.

Nejde jen o další anonymní agresivně se tvářící kus plechu, Tivoli si zachovává svůj styl, který není výrazně asijský ale ani výrazně evropský. Na pohled působí sympatickým dojmem, až přátelsky, za což asi může zakulacená, téměř retro stylizace. Díky té Tivoli i přes malé rozměry spolehlivě vyčnívá z davu, při řízení často uvidíte lidi natahující krk na záď nebo příď vozu, snažící se zjistit co to právě vedle nich stojí. Pravda že zepředu to asi většina nemá šanci poznat, SsangYong na Tivoli používá ten méně známý ze svých dvou emblémů. Z profilu můžou linie C sloupku a střechy připomenout předchozí generaci Fabie nebo Suzuki Swift, Tivoli ale působí rozhodně vyváženěji. Nejpovedenější je dle mého názoru svalnatá linie zadního blatníku, která plynule přechází do světel. Zezadu Tivoli vypadá jako SUV Lancie z alternativní reality, ve které kdysi hrdá značka není odsouzena k prodeji nákupní tašky italským ženám. Příplatková bílá střecha s bílými zrcátky, opět poněkud retro a kontroverzní prvek, malému Korejci také přidávají na stylu.

V interiéru už Tivoli originalitou zrovna neoplývá, provedení středové konzoly připomene hned několik současných vozů, vše je ale ergonomicky rozloženo a snadno dostupné. 7“ displej, velikostně tedy spíše průměr je dobře čitelný a nabízí moderní grafiku i rychlou odezvu. Audio v testovaném voze je kvalitní, výšky prokleslené, basy by možná potřebovaly trochu přitvrdit. Vše si ale můžete nastavit dle svých preferencí v ekvalizéru, včetně nastavení pozice zvuku. 

Ovládání klimatizace má stále svá fyzická tlačítka a displej. Materiály a jejich zpracování je na úrovni, na dotek působí příjemně a nenajdete výraznější nedostatky ve slícování, na vůz s cenovkou začínající na 350 tisících je interiér opravdu působivý. Jedinou výjimkou je ale plast kolem osvětlení nad čelním oknem, který je z lacině působícího materiálu a žluté barvě a vypadá jako něco z japonského auta z 80. let. V testované půlmilionové verzi samozřejmě podstatně dodává na útulnosti kožený sportovní volant a dvoubarevné čalounění interiéru. Cestující, kteří se se mnou v Tivoli také svezli, dokonce komentovali že vůz působí rozhodně hodnotněji a pochvalovali si obzvláště komfortní sedačky.

Velkou výhodou Tivoli je bohatá nabídka místa v kabině. Řidič i spolujezdec mají hromadu místa na kolena a nemusí se hádat o loketní opěrku, je dostatečně široká pro oba. Odkládacích míst je dostatek, kromě velkých kapes ve dveřích je zde i menší přihrádka nad odkládací schránkou před spolujezdcem. Loketní opěrka je spíše podprůměrná, před ní se nacházejí dva držáky na nápoje. Působivé je ale zejména místo pro cestující vzadu. Zejména pro nohy je zde prostoru jako v mnohem větším autě, asiaté ostatně dávají přednost prostoru pro posádku před velikostí zavazadlového prostoru. Ani vyšší postavy zde nebudou mít problém a to ani v případě, že jsou nadprůměrní i cestující vepředu. Fajn detailem je i výplet místo běžných kapes na sedačkách, který si můžete uspořádat dle svých potřeb.

Z popisu místa na druhé řadě sedadel už asi vyplývá, že v kufru je to poněkud horší, spíše než na délku ale zarazí výška dna. To je dáno přítomností pohonu všech čtyř kol, složitější instalace si ubere přes sto litrů oproti verzi s poháněnou přední nápravou. Na kufry vám tak zůstává 327 litrů, hodnota téměř totožná jako v současné Fabii. Sklopením sedaček vám vznikne 1018 litrů velký prostor s téměř rovným dnem. Pokud se vám Tivoli líbí ale potřebujete více místa, nabízí SsangYong i prodlouženou verzi XLV, která přidává místo právě pro zavazadla a není přitom výrazně dražší.

Pod kapotou Tivoli si v Česku můžete vybrat jen ze dvou motorizací, v námi testovaném voze se nachází atmosférický benzínový čtyřválec o objemu 1,6 litru, který dodává výkon 128 koní a točivý moment 160 Nm. Výkon tedy není na 1400 kg těžké vozidlo až tak špatný, maximální točivý moment 160 Nm je ale spíše podprůměr. S benzínovým Tivolim si tedy musíte zvyknout na klidnější jízdu, pokud rádi sprintujete na okreskách a předjíždíte každého, kdo jede jen 10 km/h přes limit, musíte si vybírat jinde. Tivoli je ale na klidnou jízdu jako stvořené, pohodlně nastavený podvozek i sedačky vyzývají spíše k pomalé a klidné jízdě, motor je tichý a kultivovaný, do interiéru se nepřenáší moc hluku.

To neznamená, že se s autem nedá jet rychle, motor ale musíte vytáčet do vysokých otáček, ideálně mezi 4500 – 5000 ot/min, i tak je předjíždění nutné plánovat dopředu a než se dostanete na maximálních 170 km/h, budete asi už zase z dálnice sjíždět. Stejně jako mnohé konkurenční vozy má Tivoli tlačítko volby režimů, zde je i jeden nazvaný sport, nenastavuje však odezvu plynu nebo převodovky ale jen posilovač řízení. Zajímavá tedy může být volba dieselu, který má sice o 10 Kw méně, ale nabízí dvojnásobek točivého momentu.

Nepříliš vysoký výkon by tedy nebyl problém, tím je něco jiného. Jakékoliv pokusy benzínového čtyřválce o svižnější jízdu zcela pohřbívá převodovka. Tento konkrétní kus je vybaven šestistupňovou automatikou od japonského Aisinu, její sladění s motorem je ale tristní. Převodovka je pomalá, když šlápnete na plyn, trvá strašně dlouho než si i převodovka uvědomí co se po ní chce. Změny převodů nejsou zrovna plynulé, občas to v převodovce zacuká a při jízdě do kopce si občas háže převody bez zjevné logiky. Obzvláště nepříjemné zvuky se ozývají při zařazení zpátečky, jednou auto dokonce i přes zařazenou zpátečku odmítlo jet, jen stálo a točilo motor do vysokých otáček.

Je ale možné že šlo o vadu konkrétního testovaného kusu a popravdě v to doufám, protože je to zásadní vada na jinak velmi povedeném voze. Ačkoliv si myslím, že pro podobné malé SUV je lepší volbou automatická převodovka, v tomto případě bych ocenil manuál. Korejci ho sice nabízí pro obě motorizace, nedá se však bohužel kombinovat s pohonem všech kol. SsangYong v Koreji před pár dny představil facelift Tivoli, který zároveň přináší i nový přeplňovaný benzínový čtyřválec o objemu 1,5 litru, s výkonem 160 koní a točivým momentem 280 Nm. Pokud se dostane do EU, mohl by být mnohem zajímavější než v současné době nabízený benzín.

Na silnici tedy Tivoli jezdí komfortně, karosérie se příliš nenaklání a cítíte se jako v běžném hatchbacku, jen s trochu vyšším posezem. V lehkém terénu se Tivoli komfortně nese přes nerovnosti a nenechá se snadno zastavit. V případě, že přední kola začnou prokluzovat, připojí elektromagnetická spojka zadní nápravu a pošle na zadní kola potřebný výkon. Pokud víte, že míříte do problémových míst, můžete zmáčknout tlačítko AWD Lock, čímž se výkon rozloží mezi nápravy v poměru 50:50. Že jde o vůz určený spíše do města než do lesa ale poznáte při pokusu o vyjetí prudšího kopce. Převisy na obou koncích, ale hlavně ten přední, jsou sice docela krátké, bohužel však zároveň i velmi nízké a nedovolí vám žádné větší řádění.

SsangYong Tivoli má rozhodně co nabídnout. Pod líbivým exteriérem se skrývá pohodlný a prostorný interiér, už v základu s dosti slušnou výbavou. Nabídka místa zejména pro pasažéry vzadu je bohatá, navíc pokud potřebujete větší kufr, můžete si vybrat delší verzi Tivoli. I přes to, že jde v podstatě jen o městské SUV a o nejmenší model v nabídce korejské značky, zachovává si pořád terénní schopnosti, které mnozí konkurenti nemohou nabídnout. Vadou na kráse je bohužel ceník, který neumožňuje nakombinovat manuální převodovku s pohonem všech kol, je mi ale jasné, že většina zákazníků se stejně spokojí s pohonem přední nápravy.  V každém případě ale koupí Tivoli získáte spoustu kvalitního auta za bezkonkurenční cenu, zároveň přitom budete na parkovišti vždy spíše originál.