TEST: Hyundai i30 Fastback 1.4 - Lidový Hyundai hraje na emoce, přesvědčí i jinak?

Hyundai i30 se ve třetí generaci dostala na český trh v roce 2017 a ihned se stala hitem. Dokonce takovým, že za rok 2018 je tady i30 nejprodávanějším vozem zahraniční značky, na čtvrtém místě za třemi Škodovkami. Naprosto totožná situace je mimochodem i na Slovensku. Stejně jako obě předchozí generace i30 i ta nejnovější je pro evropský trh vyráběná ve slezských Nošovicích a to i ve verzi Fastback.

Oproti předchozím generacím se nová i30 dostala na trh překvapivě i ve variantě nazvané Fastback, což není nic jiného než liftback s pomalu se svažující zádí, jenž by se jiné automobilky nestyděly nazvat pětidveřové kupé. U českých řidičů, kteří si potrpí především na praktickou stránku svých aut, je úspěšná zejména kombi verze, následovaná pětidveřovým hatchbackem. Fastback pak v nabídce nahrazuje zrušený třídveřový hatchback.

Námi testovaný vůz je ve výbavě Style, s benzínovým čtyřválcem T-GDi o objemu 1.4 litru a výkonu 140 koní. Style je druhá nejvyšší výbava v nabídce i30, po vrcholné sportovní N a začíná na 504 990 Kč. Testovaný vůz je vybavený sedmistupňovým dvouspojkovým automatem a nejvyšším příplatkovým paketem výbavy, nazvaným Ultimate. Celková cena testovaného modrého liftbacku je tak 676 890 Kč, skoro dvojnásobek proti úplnému základu.

Designově se nová i30 posunula oproti předchozí generaci o poznání dále. Pod návrhem vozu je podepsán Thomas Bürkle, pod vedením šéfdesignéra Hyundaie Petera Schreyera, německého designéra, který začínal u Audi a později se stal designérem u KIA, které vytvořil zcela novou a velmi povedenou identitu se známým „tygřím nosem“. Také Hyundai se poslední dobou dokázal designově povznést, oproti sesterské Kia však stále zůstává tou konzervativnější značkou.

i30 Fastback také proto dokáže zaujmout už na první pohled. Oproti hatchbacku a kombíku, na které je už české oko zvyklé z našich ulic, je Fastback opravdu nezvyklý. Nízko posazená kaskádovitá mřížka chladiče, zasahující hluboko do nárazníku s decentním spoilerem, spolu s protáhlými světlomety dodávají vozu sportovní výraz. Střecha se od B sloupku pozvolna svažuje a je zakončena mohutným spoilerem zakomponovaným do víka kufru. Oproti dalším verzím má Fastback o 25 mm nižší střechu a o 50 mm nižší světlou výšku, což dodává na dynamice vzhledu. Záď působí lehce baculatě a má vyšší stavbu, což bohužel znamená poněkud horší výhled dozadu. Stylově působí nápis Fastback na zádi pod logem Hyundai, také díky tomu je záď nejhezčí částí auta. Testovaný kus navíc stojí na 18“ discích, kterou jsou součástí paketu Ultimate.

V interiéru se oproti předchozí generaci více hraje na minimalismus, podstatnou část ovládání totiž převzal dotykový displej infotainmentu, který má každá výbava vozu. Právě 8“ obrazovka infotainmentu ale nepůsobí v jinak povedeném interiéru zrovna nejlépe, zvláštně tvarovaný kus lesklého plastu posazený vysoko na středovém panelu vypadá poněkud lacině. Jinak mu však není moc co vytknout, čitelnost je dostatečná a ovládání reaguje dostatečně rychle. Grafika navíc není zrovna moderní, v tom si však mohou podat ruce snad všechny automobilky. Všechny potřebné informace o vozu, plus nastavení, naleznete na barevném displeji mezi analogovými budíky na přístrojovém panelu, ovládání je pomocí tlačítek na volantu.  

Zpracování i použité materiály jsou na úrovni, kožené sedačky v testovaném vozu působí až prémiově. Součástí paketu Ultimate je i elektrické nastavení sedačky řidiče spolu s pamětí nastavení, příjemným detailem je posunutí sedačky při otevření dveří, pro usnadnění výstupu a nástupu. Výbava vozu je v této verzi celkově na vysoké úrovni, Style v kombinací s nejvyšším paketem tak zahrnuje i v současném počasí velmi užitečné vyhřívání předních sedaček a vyhřívaný volant. Výjezd z parkoviště usnadňuje detekce projíždějících vozidel, jízdu pak sledování mrtvého úhlu. Příjemně překvapil asistent pro vedení vozu v jízdních pruzích, který je lepší než cokoliv, co jsem doposud zkusil a dokáže vést auto středem jízdního pruhu bez nějakých výrazných výjezdů z dráhy. Oproti tomu adaptivní tempomat se mi nepodařilo spustit, palubní počítač vždy pouze ukázal hlášení, že nejsou vhodné podmínky pro aktivaci. Celkově je interiér i30 ve zvolené výbavě nacpaný výbavou a má až prémiový feeling, který jsem tady nečekal.

Nepříliš přesvědčivá je zabudovaná navigace, která si vždy vybrala tu nejméně logickou cestu a vedla na nepřesnou adresu. To se naštěstí dá lehce vyřešit zapojením Android Auto nebo Apple CarPlay. Vůz však může mít problém se staršími mobily, v mém případě občas spadly všechny testované mobily s Androidem, včetně Xperie Z5, která v jiných vozech nemá nikdy podobný problém. Ovládání na volantu je intuitivní, i když se mi nelíbil zvolený tvar páček pro ovládání hlasitosti a posunutí skladby, jsou vyloženě nepříjemné na dotek. I přes přítomnost páček pro řazení je pod volantem dostatek místa a nebude se stávat, že budete mít problém nahmatat potřebný ovladač. Kvalita audia je dostatečná, výšky vykreslí čistě, basy jsou rychlé, není problém ani s přehráváním méně populárních žánrů.

Odkládací místa v interiéru jsou průměrné, mobil se s i kabelem schová do uzavíratelné schránky s USB na středovém panelu. V testovaném voze je schránka navíc vybavena bezdrátovým nabíjením, které ale využijí jen ty nejnovější mobily. Nejpoužitelnější je odkládací skříňka v loketní opěrce, která ale nepatří k největším.

Největší nedostatek karosérie Fastback je očekávaně na zadních sedačkách. Při mých 186 cm jsem se na zadních sedačkách dotýkal hlavou střechy, alespoň místa na nohy je ale dostatek. Omezený je i výhled přes zadní okno, kvůli sklonu i celkově malé velikosti okna a také šikmo vzad, kvůli tlustým C sloupkům. Kufr je díky liftbackovému otevírání skvěle přístupný, i když někomu může vadit vyšší nákladová hrana. Objem 450 litrů je na svůj segment nadprůměrný a dá se sklopením sedaček zvýšit až na 1351 litrů, podlaha po sklopení však není zcela rovná.

Pod kapotou testovaného vozu pracuje benzínový čtyřválec T-GDi o objemu 1353 ccm a výkonu 140 koní a 242 Nm. Řadový DOHC s 16 ventily a vícebodým vstřikováním je nejnovější turbo variantou motoru Kappa, vyvinutého přímo u Hyundai. Zvukový projev je po nastartování v kabině téměř neslyšitelný, při vytáčení do vyšších otáček se ale i v interiéru rozlehne lehce utrápený zvuk. Tlačítko Drive Mode vedle voliče jízdních režimů dává na výběr mezi třemi módy jízdy, Normální, Eko a Sport. Eko se vyloženě snaží omezenou citlivostí plynového pedálu zamezit řidiči ve zrychlování, ve snaze ušetřit palivo. Oproti tomu v režimu Sport se výrazně zvýší citlivost pedálu a převodovka je ochotnější vytáčet motor do vyšších otáček. Ani tak sice i30 dynamikou neoslní, jízda s ní se dá užít. Cenově už to ale není daleko k vrcholné verzi N, která s výchozí 2.0 T-GDi nabídne 247 koní, pokud tedy chcete závodit, výběr je jasný.

Tomu napomáhá i naladění podvozku, který se ochotně vrhá do zatáček a i na horších cestách se cítí jistě. Řízení je dostatečně ostré a lehké a řidič dostává jasnou odezvu od přední nápravy. Přes nerovnosti a nekvalitní cesty kolem Prahy se podvozek přenáší s klidem a bez výrazného přenosu rázů do kabiny. Zklamáním jsou ale brzdy, které působí až poddimenzovaně. Každopádně ale nemůžete od zvolené motorizace očekávat nějaké dovádění, předjíždění důchodců v Matizech na okreskách mezi vesnicemi ale zvládne i30 bravurně a zábavně.

Spotřeba T-GDi 1.4 se při jízdě po městě drží kolem 7 litrů, na okreskách pak kolem 6 litru. Pokud však zvolíte mód Sport a fastback pořádně potrápíte, začne se ručička ukazatele paliva pohybovat až podezřele rychle.

Nová i30 si osvojila podobný přístup jako nedávno testovaný Peugeot 508. Místo ryze praktického vozu tu tedy máme designově povedený automobil, který však některými detaily ukazuje, že styling měl přednost před praktičností. Obzvláště v případě i30 však tyto výtky nedávají smysl, pokud totiž toužíte po praktičtější verzi i30, prostě si koupíte kombi nebo hatchback. Pouze s fastbackem ale budete na parkovišti před nákupním centrem vyčnívat z davu. V kombinaci s benzínovou 1.4 navíc nabídne i dostatečně svižné jízdní vlastnosti, zároveň ale i komfortně naladěný podvozek. Výhodou řady i30 je kromě nabídky karosérií i rozsáhlá příplatková výbava, která ze základního vozu dokáže udělat skvěle vybavený komfortní stroj, který ale ani tak nezruinuje vaši peněženku.