TEST: Kia Niro 1.6 GDI HEV: Je vážně tak dobrá?

Design

Je sice faktem, že Niro nevypadá na dnešní poměry nikterak moderně. Okouzlující linie, dravé křivky nebo nadčasovost není tím hlavním, na co si tahle Kia hraje. Rozhodně ale nejde říci, že by Niro byla nějak zastaralá. Jen prostě nabízí klasickou uhlazenost, nedává moc na obdiv svůj vzhled a je vhodná pro průměrně náročné uživatele, kteří se nechtějí vozit v něčem, na co koukají pomalu i psi na chodníku.

Vzhled jako takový byl navíc uhlazen pro potřeby Severní Ameriky. Tam je velké procento konzervativních klientů a kdyby se Kia moc rozvášnila, nikdo netuší, zda by se tam Niro vůbec dařilo prodávat. V metalickém modrém laku a na litých kolech o velikosti 18" jí to ale vážně sekne, což můžete uznat sami při pohledu do fotogalerie.

Interiér

Kia se u Nira moc neodvázala ani v kabině. Vše zde připomíná německý koncern, uhlazená a přehledná palubní deska, někde měkké a někde zase tvrdé plasty a celkové ztvárnění všeho na palubě by se dalo označit slovem "nuda". Jenže Niro není pro extravagantní majitele, kteří chtějí tlačítka i na stropě, přičemž takový Citroen DS5 by mohl vyprávět.

V interiéru je navíc dostatek místa, nikdo se zde nebude tlačit, řidič s výškou okolo 182 centimetrů zde nebude mít problém v žádném směru, a to platí také o zadní řadě sedadel. Možná až nečekaně musíme pochválit polokožená sedadla, která nás dokázala udržet v komfortní náladě i po ujetí 300 km naráz. S nejvyšší výbavou, kterou jsme mimochodem testovali, se Niro chlubí celou řadou asistentů a bezpečnostních prvků, Není proto od věci zmínit adaptivní tempomat, jenž v kombinaci s aktivním systémem udržování vozu v jízdním pruhu dokáže z Nira udělat vlastně poloautonomní vozidlo.

Crossover od Kie prostě nabídne hromadu předností a málo negativ. Jedním z nich je absence automatického dojezdu všech oken, až na to řidičovo. U vozu v nejvyšší výbavě za 700 tisíc korun to trošku nechápeme. Dále pak stoji za  zvážení, jestli budete chtít Niro využít jako stěhovák. Díky hybridní technologii se totiž objem kufru v základu zastavil na 428 litrech. Po sklopení zadní řady navíc vznikl velmi hrubý schod, takže tohle auto pro převoz něčeho velkého není ideálním adeptem.

Kia si ale zaslouží pochvalu za ideálně vytvořené místo na velký smartphone před voličem převodovky. Ten disponuje možností bezdrátového dobíjení. Do dveří ale pro změnu nedáte nic většího, jak litrovou PET lahev.

Motorizace

Vůz má pod kapotou 1,6litrový atmosférický motor z rodiny Kappa. Nejde ale o známý agregát, který najdeme u mnoha modelů koncernu Hyundai-Kia, pro Niro byl speciálně vyladěn. Čtyřválec pracuje v Atkinsonově cyklu a nabídne výkon 105 koní a točivý moment 147 Nm. Vše navíc podporuje elektromotor s výkonem 43 koní a 170 Nm.

Druhá pohonná jednotka je navíc integrovaná v dvouspojkové převodovce DCT, což má velmi dobré dopady při jízdním projevu. Ve sportovním režimu se navíc dočkáte příjemného oživení a šesti předem navolených stupňů, takže k dokonalé radosti z jízdy nám chyběla snad jen pádla pod volantem.

Niro disponuje slušnou převodovkou, výkonem 141 koní a točivým momentem 265 Nm. To je vcelku solidní nabídka, která dostala i nás. Nemusíte totiž mít stovky koní, abyste si užili skvělou a dynamickou jízdu. Díky instantnímu točivému momentu elektromotoru se Niro chlubí neskutečně dobrým odpichem z místa a někteří řidiči konkurenčních vozidel nestačili chápat náš úprk ze semaforů.

Ovšem pozor. Kia Niro není dálniční sprinter. Vše má své meze a hybridní technika také. Na dálnici je ideální tempo do 140 km/h, pak už Kia spíše trpí a hlavně spotřeba raketově roste. Pokud se budete krotit a  Niro využívat na klidné až lehce dynamičtější přesuny, počítejte se spotřebou do šesti litrů v průměru. V opačném případě a plynu na podlaze ale počítejte s tím, že ani devět litrů není ničím nereálným.

Sluší se dodat, že integrovaná baterie nabídne kapacitu 1,56 kWh, což nevypadá na papíře nijak závratně. Je to ale omyl. Celé auto umí s energií šikovně pracovat a v běžném provozu máte vždy z půlky nabité akumulátory. Dobíjení se uskutečňuje klasicky skrze spalovací motor nebo při brzdění.

Výhodou Nira je i měkčí nastaveny pružení. Konstruktéři si zde "mákli" a i na 18" kolech se v kabině nekonají žádná válečná utkání se silnicí. Pro ještě větší komfort ale zvolte raději menší disky, na těch už nebudou znát jinak citelné hluboké prohlubně kanálů a ostré výmoly. Nevýhodou měkkého podvozku je i situace, kdy se snažíte o rychlejší průjezdy zatáčkami. To už se karoserie poměrně dost nakláněla. Zvolenou stopu ale Niro držela dobře a k zásahu systému ESP došlo jen jednou.

Závěr

Kia Niro je hodně zajímavým autem. Jeho revírem jsou městké ulice, ale nepohrdne ani delší okreskou nebo dálnicí. Je ale potřeba kalkulovat s jízdním stylem, aby se vám hybrid vůbec vyplatil. Oceňujeme dynamickou výhodu elektromotoru, rychlou převodovku a komfortní podvozek. Oproti jiným hybridním konkurentům sice má své mouchy, ale musíme si uvědomit, že Niro je vlastně prvním výhradně hybridním modelem značky. Je tak jasné, že i v tomhle se Kia do budoucna polepší a nabídne ještě dokonalejší vůz, ze kterého si bude konkurence strachy utírat pot z čela.

Celkové hodnocení: 91 %

Základní cena: 669 980 Kč

Cena testovaného vozu: 684 980 Kč

KLADY

- pohonné ústrojí

- komfortní podvozek

- spotřeba

- bohatá bezpečnostní výbava

ZÁPORY

- s vyšším tempem raketově roste spotřeba

- nelze dodat xenonová nebo LED přední světla