TEST: Suzuki Vitara 1.6 DDiS 4x4 AllGrip: Evoque pro masy

Design

Vnější podoba nové Vitary se nechává inspirovat u většího offroadu Grand Vitara. Z tohoto designu přebírá základ, který dále rozvíjí směrem do sportovna. Výsledkem tak je velice líbivý design, který se snad částečně snaží připodobnit se Range Roveru Evoque. Tedy alespoň v mých očích to tak je. Netušíme, zda se Suzuki u britského SUV inspirovali záměrně či nikoli, ale i kdyby ano neřekl bych proti tomuto záměru ani půl slova.

Na rozdíl od většiny malých crossoverů Vitara působí na silnici opravdu výrazně.  Kladně hodnotím i možnost personalizace. Suzuki vám dovoluje zvolit si z opravdu pestrého spektra barevných variant. Dále zde existuje možnost dvoubarevného lakování (jako v případě testovaného kusu) a vybrat si můžete i barevné provedení interiérových detailů nebo masky chladiče. Jako jediný zápor vidím na designu Vitary její zadní část. Ta je totiž až nápadně podobná Subaru XV a postrádá tak punc originality.

Interiér

V kabině vozu na nás čekalo příjemné překvapení. Vůz byl vybaven příjemnými sedačkami s koženými bočnicemi a semišovou středovou částí. Sedadla nabízela po nastavení pohodlnou řidičskou pozici a příjemně nás podržela při průjezdu rychlými zatáčkami. Podle sedadel se dá očekávat, že Suzuki svou Vitarou cílí zejména na dámskou klientelu. Sedadla se totiž i v nejnižší možné poloze nacházejí stále dosti vysoko.

To ovšem není výtka. Díky tomu se může řidič Vitary těšit ze skvělého výhledu. Tedy pokud nepočítáme výhled šikmo před. Ten je totiž blokován poměrně masivním A-sloupkem a v táhlých zatáčkách je tak třeba mít se na pozoru. Dovolím si utrousit i pár poznámek k jednotlivým ovládacím prvkům v kabině vozu. Ty jsou rozmístěny na jedničku. Tedy až na dva. Jedná se o tlačítka, ovládající palubní počítač vozu. Ty se nacházejí na dvou tyčkách vystupující z kapličky přístrojů. Skutečně nechápu, proč je Suzuki nemohla umístit například na volant.

Na tom se sice nachází dost tlačítek, jsou ale přehledně rozmístěny a dvě navíc by volantu jistě neublížily. Velice kladně na mě v průběhu testování působila jednoduchá dotyková obrazovka. Kolem ní se nenachází žádné velké množství tlačítek. Vše je řešeno dotykovými prvky, což interiéru dodává na přehlednosti.

Jediné fyzické tlačítko, které mi scházelo bylo kolečko k rychlejšími ovládání hlasitosti rádia. Po přesunutí na zadní sedadla jsem byl rovněž příjemně překvapený. Vitara je skutečně na malý crossover nadmíru prostorná. A co víc, zadní sedadla si do nabízeného pohodlí nezadají skutečně nic s těmi vpředu. Kufr se chlubí objemem 375 litrů. Zavazadlový prostor ale nepotěší jen svým objemem, ale i praktickými kapsami v bocích nebo praktickým dvojitým dnem.

Samozřejmě velice dobře vím, že Suzuki hraje především na nízkou cenu. Přesto si nemohu odpustit jedu uštěpačnou poznámku. Ta se týká použitých materiálů. Suzuki jednoduše šetřilo kde jen mohlo. Levně tak působí například i mechanismus dveří nebo víka kufru, o levných plastech v interiéru nemluvě.

Jízda a motorizace

Vitara je nabízena pouze s dvojicí motorů. S šestnáctistovkou zážehovou nebo vznětovou. Naším redakčním testem prošla druhá z těchto možností. Již při prvním seznámením s vozem na mě motor působil poměrně hrubším chodem. Do čtyř tisíc otáček se zdá mnohdy až líným. Za touto hranicí se ovšem probudí a dokáže nabídnout i slušnou porci řidičské zábavy. Dojem lenosti ovšem dokáže částečně eliminovat jízda v režimu Sport, který nabízí ostřejší reakce plynového pedálu.

Právě tento režim dokáže ve spojení s přesným řízením Vitary a brilantním pohonem všech kol 4x4 AllGrip rozdávat radost na všechny strany. Při rychlém průjezdu zatáčkou je krásně cítit práce zadní nápravy, která vůz „tlačí do zad“. Pohon všech kol se skvěle osvědčil i při jízdě v terénu, kdy nás Vitara ani jednou nenechala na holičkách a ochotně projížděla i rozbité lesní cesty.

Na těchto lesních cestách ve ve skvělém světlo ukázal i podvozek vozu, který dokáže jak v těchto podmínkách, tak i na vozovce skvěle filtrovat nerovnosti a jedinou vadou na jízdním komfortu tak byly pneumatiky s nižší bočnicí. Na druhou stranu právy tyto pneumatiky poskytovaly Vitaře skvělou stabilitu. Řidič si tak musí vybrat, dá-li přednost komfortu nebo stabilitě při ostré jízdě. Zpět ale k motoru. Ten byl v testovaném voze spárován s pětistupňovým manuálem. Zde by se nabízelo zkritizovat chybějící šestku, bylo by to ovšem naprosto zcestná.

Pátý převodový stupeň je totiž dostatečně dlouhý nato, aby motor nehnal do vysokých otáček ani při dálničních rychlostech. Na závěr je samozřejmě třeba zmínit spotřebu vozu. Ta se po ukončení redakčního testu ustálila na hodnotě 6,2 litru na 100 km, což je rozhodně pozitivní číslo, s ohledem na to, že eko-jízda rozhodně nepatří mezi mé koníčky.

Resumé

Abych byl upřímný, Suzuki Vitara ve mně zanechala skutečně mnoho pozitivních dojmů. Při vracení testovaného vozu mi bylo dokonce líto, že se s ní musím rozloučit, což se mnoho testovaným vozům nepovedlo. Vitara svým jízdním projevem dokázala, že Suzuki umí postavit vůz, který se nezalekne terénu, zabaví vás na silnici, a navíc je opravdu líbivý. Jako částečný zápor vidím hrubší dieselový agregát. Ten sice potěší svou úsporností na delších cestách, ale do města skutečně nehodí. Další velká výtka směřuje k již zmíněné kvalitě použitých materiálů. Zejména u dveří a to včetně pátých je při otvírání a zavírání cítit skutečnost, že Suzuki šetřilo jak mohlo. Doufejme tedy, že nešetřilo příliš a Suzuki si udrží i v případě Vitary pověst spolehlivosti a odolnosti. Jízdně je totiž na vysoké úrovni.

Celkové hodnocení: 85 %

Základní cena vozu: 386 700 Kč

Cena testovaného vozu včetně příplatků: 557 900 Kč

KLADY

- skvělý pohon 4x4

- pohodlný podvozek

- silný a úsporný vznětový agregát

ZÁPORY

- kvalita zpracování