TEST: Honda HR-V 1.5 i-VTEC CVT - Do města a dál ne?

Design

Má smysl opakovat již několikrát zmíněné věty o kráse a půvabu druhé generace modelu HR-V? Kdo si pamatuje na první generaci, tak ta s tou současnou nemá prakticky nic společného. Změnilo se zde totiž úplně všechno. Pryč jsou původní krabicovité tvary karoserie a místo toho zde máme moderní křivky a obliny. 

Boční profil HR-V druhé generace připomíná lehce karoserii kupé a našlo se pár jedinců, co během testovacího týdne marně tápali, kde jsou vlastně kliky zadních dveří. V rámci designu potěší zcela jistě chromovaný proužek na masce chladiče, chromované kliky dveří vpředu a vše podtrhoval taktéž hezký šedý lak karoserie.

Interiér

Po usednutí do kabiny HR-V nás pokaždé dostane luxusní zpracování a první dojem, který zde Honda dokázala vykouzlit. Dost nás zaujal nový kožený tříramenný volant, který nám po stránce doteku přijde jemnější, než třeba v německých koncernových Volkswagen. Druhá generace HR-V se však chlubí jinými a většími přednostmi.

Výrobce totiž obdařil nové HR-V bohatým vnitřním prostorem. Kabina nabízí vynikající zpracování dílů, vše je zde slícováno přesně a v nejvyšší výbavě nás hýčkala celá řada luxusních prvků. Prakticky nám zde chyběla snad jen elektricky nastavitelná polokožená sedadla, ale i manuální ovládání není ničím, za co Hondu trestat.

Po stránce prostoru pro posádku nebude mít za volant potíž usednout řidič s výškou okolo 185 cm.  Problém s nedostatkem místa se nenaskytne ani na druhé řadě sedadel, pokud se tedy nerozhodnete dozadu usadit dva hráče basketballu s výškou okolo dvou metrů. Jenže abysme Hondu jen nechválili, je nutné zmínit i některá negativa.

Za trošku výstřední se dá považovat výdech klimatizace před spolujezdcem, který je rozdělen na tři samostatné části. Zda se tohle řešení bude někomu líbit, budiž. O dost víc ale nepotěší poměrně hodně neprakticky řešena dvojice USB portů. Jejich místo je ve spodní části středového panelu za řadící pákou a přístup k nim není zrovna nejlehčí.

Po praktické stránce se sluší dodat, že Honda HR-V nové generace nabídne zadní sedadla se systémem Magic Seats. Zavazadlový prostor pak disponuje slušným základním objemem 470 litrů, po sklopení zadních sedaček se udaná hodnota navýší na krásných 1533 litrů. Společně s tím potěší takřka rovná podlaha a nízká nákladová hrana.

Motorizace

Japonská novinka je v Evropě dostupná ve výhradně méně variantách, než tomu je v jiných koutech světa. Věděli jste například, že na domácím trhu v Japonsku nebo v USA lze HR-V zakoupit i se silnějším motorem 1.8 i-VTEC s výkonem 103 kW? My si o této verzi můžeme nechat leda tak zdát, takže pro Evropany je běžně dostupný z řady benzínů pouze motor 1.5 i-VTEC o výkonu 96 kW.

Točivý moment u něj dosahuje 155 Nm v 4600 ot./min, ovšem kámen úrazu je tady právě automatická převodovka CVT. Ta se s celkem velkým autem trošku pere. Dřívější pocity z řízení verze se stejným motorem a manuálem zkrátka byly mnohem živější, než tomu bylo u HR-V CVT. Prakticky se dá říci, že jindy silák s dobrým potenciálem a zvukem dostal společně s automatem CVT velkou dávkou sedativ, která ho leckdy uspávají.

Na vysvětlenou, ideálně se testovaný vůz cítil ve městě, kde pomáhal automat opravdu citelně. Jenže jakmile se z města stala okreska nebo dálnice, vše se rázem přehodilo. Co na tom, že převodovka má z výroby nastaveno hned sedm virtuálních stupňů, když při plném plynu motor řve jako zběsilý hladový vysavač. Dokonce ani moc nepomůže, když motor necháte takřka u omezovače, protože ani tehdy se výkon moc neprojeví a vypadá to, jako by 96 kW bylo jen planým slibem na papíře. 

V dálniční rychlosti 130 km/h se pak otáčky motoru drží na 3000, konzumace paliva dosahuje sedmi litrů a tehdy se dá v kabině ještě takž takž cestovat bez toho, aby jste díky řevu motoru ohluchli. V kombinaci s automatikou jsme pak nejčastěji na palubním počítači odečetli průměrnou spotřebu 6,7 litrů na 100 km. To není zas tolik vzhledem k tomu, že tady máme atmosférickou jednotku a s vozem jsme se pohybovali celkem svižně.

Velkým kladem nového HR-V je na druhou stranu podvozek. Ten by s velkým klidem snesl i silnější jednaosmičku, která se však pro náš trh nedodává. I díky 17palcovým diskům byla jízda sebejistá, tlumiče dokáží odfiltrovat většinu nerovností a až při extrémní zátěži se celý vůz začně projevovat lehce nervozně. A když kdyby náhodou se vám povedlo s verzí s automatem CVT dosáhnout nekřesťansky vysoké rychlosti, v krocení vašich chutí pomohou silné a jemně dávkovatelné brzdy. 

Závěr

Honda HR-V je dle našeho názoru kvalitně zpracované, pohledné, hodně prostorné a dobře jezdící malé SUV, které logicky nabídne i nějaké nedostatky. Pro někoho může být velkým negativem atmosférický motor, protože je zvyklý na zátah "odspodu". Společně s tím je dalším děsivým faktorem vyšší spotřeba a na našem trhu zamrzí také absence pohonu obou náprav. Pravověrní automobilový fanoušci nebo klidnější povahy však kvality nové generace Hondy HR-V víc než ocení. Automat CVT je vhodnější pro klidnější řidiče, protože závodit s touhle verzí nemá opravdu sebemenší smysl a udávaný výkon motoru v některých chvílích není zas tolik znát.

Celkové hodnocení: 87 %

Základní cena testovaného vozu: 664 900 Kč

Cena testované verze s příplatky: 678 800 Kč

KLADY

- prostorný interiér

- komfortní podvozek

- variabilita sedadel

- vzhled

- zpracování

ZÁPORY

- automat CVT

- malá nabídka verzí pro Evropu

- odhlučnění motoru