TEST: Opel Meriva 1,4 Turbo LPG: Úsporný rodinný sluha

Extravagantní MPV

Jen málokterému vozu kategorie MPV se podaří zaujmout tolik jako Merivě. Design přední části vozu se nese přesně ve stylu současného designového jazyka Opelu. Ačkoli vzhled přední části působí, díky ostrému pohledu a výrazné masce chladiče, na poměry MPV neobyčejně líbivě, design boků vozu se alespoň v mých očích jeví jako nepříliš povedený. První velkou ránou pro oči jsou zpětná zrcátka. Ty připomínají tykadla přilepená na dveřích.

Při pohledu na ně se stále nemohu zbavit dojmu, že na jejich umístění designeři zapomněli a na rychlo hledali místo kam je umístit. Ještě rušivějším prvkem a jinak líbivém designu je „schod“ na boční linii v oblasti zadních dveří. Ten dle slov Opelu přináší „cool“ vzhled vozu a navíc nabízí lepší výhled ven ze zadní řady sedadel. O tom jak je tento prvek „cool“ se dá polemizovat a je na vkusu každého z nás, zda jej přijme pozitivně či negativně.

Zadní část Merivy zaujme hlavně svými světlomety s výraznou grafikou. Samostatnou kapitolou je využití protichůdných dveří. Ty působí nejen jako výrazný designový prvek, který zaujme nejednoho přihlížejícího, zároveň jde ale o maximálně funkční prvek vozu. Toto otevírání dveří nejen že zpříjemňuje vystupování ze zadní řady sedadel, zároveň ale usnadňuje přístup rodičů k dětem na zadních sedačkách.

Praktičnost v hlavní roli

Od dveří se můžeme plynule přesunout k interiéru vozu. Ten působí na vnější velikost vozu až neuvěřitelně vzdušně a prostorně. Řidič má k dispozici vysoce pohodlná sedadla, která umožňují skvělé sžití s vozem. K pohodlí za volantem přispívá i velká prostornost v oblasti ramen, loktů i kolen.

Pochválit musíme Opel i za skvělý výhled z vozu. Jedinou slabinou výhledu je směrem šikmo vzad a poměrně velký slepý bod. Další výhodou interiéru Merivy je jeho praktičnost. O úložné prostory zde rozhodně není nouze. K tomu přispívá i kolejnicovým systéme FlexRail, umožňující posouvat středový panel dle potřeb posádky. I k odkládacím prostorům Merivy jsem ale našel drobnou výtku. Stejně jako ve všech vozech Opelu zde stále schází přihrádka pro odložení brýlí.

Největším problémem přední části interiéru Merivy je stádo splašených tlačítek na středovém panelu. Ty slouží k ovládání rádia, klimatizace a multimediálního systému. Zde se zkrátka podepisuje fakt, že Meriva druhé generace se na trh dostala již v roce 2010. Od té doby prošla pouze jednou modernizací, která se ovšem dotkla pouze motorů a designu.

Při usednutí na zadní řadu sedadel člověk pochopí, že Meriva cílí na rodiny s malými dětmi. To naznačuje nejen přítomnost skládacích „stolečků“, ale hlavně méně místa pro ramena i kolena cestujících. Na delší cestování s trojicí dospělých na zadních sedlech tak rovnou zapomeňte. Další velkou devizou Merivy, co se zadních sedadel týče je jejich nezávislost. Každé sedadlo se dá posouvat nebo zcela vyjmout interiér tak lze přetvořit k jakémukoli obrazu. Nesmíme zapomenout zmínit ani zavazadlový prostor. Vzhledem k tomu, že naše testovací verze disponovala pod podlahou kufru plynovou nádrží, přišli jsme o možnost využití tohoto prostoru. Tím je snížen objem zavazadlového prostoru na 400 litrů.

Motorizace a jízda

Na jízdu Merivy je třeba dívat se dvojím pohledem. Pokud patříte mezi automobilové nadšence, milujete řízení a agresivní a sportovní styl jízdy, Meriva vás hořce zklame. Na druhou stranu, pokud hledáte vůz, s příjemným a přesným řízením, adekvátní zpětnou vazbou a neobyčejně pohodlným podvozkem, do Merivy se zamilujete. Pohodlný podvozek po nerovnostech doslova pluje a nedotáčivost se dostavuje až za limitem pneumatik. K té se řidič Merivy přiblíží ale zřídka kdy, nebo spíše nikdy. Pod kapotou testovaného vozu pracoval motor o objemu 1,4 litru s výkonem 120 koní.

Tento turbem dopovaný motor spaloval benzín a LPG. Tato kombinace nabízí při plném stavu benzínové i plynové nádrže dojezd téměř 1000 km. Kromě velkého dojezdu i nízkých provozních nákladů se tento motor chlubí příjemně lineárním chodem. Velkým kamenem úrazu při jízdě tak nebyl motor, ale převodovka. Manuální převodovka disponovala pouze pěti převodovými stupni, což se negativně projevovalo při jízdě po dálnici, kdy motor točil při svižné jízdě do zbytečných otáček a tím rostla i jinak nízká spotřeba. Ta na konci testovacího týdne činila 7 litrů benzínu na 100 km a 8,3 litru LPG na 100 ujetých kilometrů.

Resumé

Musím se přiznat, že týdne za volantem malého, plyn spalujícího MPV jsem se poměrně obával. Již po prvním dni jsem byl ale příjemně překvapen. Meriva se ukázala jako skvělý a hlavně praktický společník na cesty. Za volantem Merivy nechcete jet rychle, nemáte důvod pospíchat a hrát si na závodníka. Jediné po čem toužíte je se pohodlně dostat z bodu A do bodu B a možná si po cestě i příjemně odpočinout. A přesně to dokáže Meriva splnit dokonale.

Celkové hodnocení: 90%

Základní cena: 344 900 Kč

Cena testované verze: 491 900 Kč 

KLADY
Originální vzhled
Praktičnost a funkčnost
Pohodlný podvozek
Svižný a úsporný motor

ZÁPORY
Méně místa na zadních sedačkách
Velké množství tlačítek na středovém panelu
Vysoká hmotnost vozu
Špatný výhled šikmo vzad a velký slepý bod