TEST: Honda Civic Type R GT (2016): Šílenost z vesmíru

UFO na steroidech

Není asi moc lidí, co by neznalo podobu deváté generace Civicu, ostatně, již několikrát jsme jej na našem webu testovali. Jenže u vrcholné edice Type R je naprosto vše jinak. Když se podíváte na pořízené fotografie, pak vám musí dojít, že tohle poutá pozornost vždy a všude. Rovnou zapomeňte na to, že s Civicem Type R budete nenápadní, ba naopak.

Pokud navíc zvolíte červený lak karoserie, dílo je dokonáno a i takový Seat Leon Cupra 280 nebo Subaru WRX STI se vedle Hondy stanou chudými příbuznými.  Někteří říkají, že Type R přijelo z Matějské pouti nebo tuningového srazu, jenže ono vlastně není divu. Jeho vzhled nelze nazvat jinak než extravagantním a právě to je důkaz toho, že Japonci se nebojí výzvy.

Velké zadní křídlo, různé záhyby na karoserii, otvory pro přívod vzduchu, snížený sportovní podvozek, černá litá kola s červeným orámováním a nebo čtveřice koncovek výfukového systému, který umí uprostřed noci probudit celou ulici. To vše je peprným kořením, které je pouhým základem zběsile výkonného a uřvaného motoru.

Z okruhu rovnou na nákup?

Zatímco obyčejný Civic vás dostane svou měkkostí sedaček a komfortním podvozkem, vrcholná verze Type R na to šla přesně opačně. Máte širší pozadí nebo bolavá záda? Pak si dobře rozmyslete, zda si kupovat právě tohle. Do skořepinových sedaček potažených červenou alcantarou se totiž vejdou jen řidič a spolujezdec se sportovnější postavou. Ti ostatní musí zamířit dozadu na prostornou a měkkčí druhou řadu.

Naštěstí nejsem z těch, kdo by měli problémy s posezem do snad nejlepších červených skořepin současnosti a tak jsem si mohl opětovně užívat tvrdost a pevnost, kterou sedačka s logem Type R nabídne. Japonští inženýři se pak v kabině doslova vyřádili. Spatříte zde do ruky výborně padnoucí černo červený kožený volant, na budících je typické červené písmeno R, vlevo u páčky blinkrů decentně schované tlačítko +R a pokud pojedete v noci, vnitřní kapsy dveří a kliky jsou podsvětleny červenou barvou.

Červený odstín se sem však opravdu hodí a nemusíte se bát, že by vám začal postupem času lézt na nervy. Co se týče samotného posezu za volantem, ten je klasicky o něco vyšší než u konkurence. Proslýchá se, že sice sedadlo řidiče bylo oproti obyčejné verzi Civicu sníženo o dva centimetry blíže k zemi, ale jelikož je pod ním palivová nádrž, i na nejnižší nastavení se tady můžou vyšší osoby cítit lehce nepohodlně.

Kouzelným je pak každý start, kdy se po startu po přístrojovém štítu proběhne ručička otáčkoměru a na rychloměru se začne odpočítávat rychlost z 299 km/h na 0 km/h. Efektní a hodně povedený prvek, který nadchne nejedno tunerské srdce.

Dvoulitr a čtyři válce? Naprosto stačí!

Divoký vzhled Type R by ale nebyl ničím bez pořádné síly pod kapotou. Vůbec poprvé v historii se navíc pod kapotu Civicu dostal dvoulitrový čtyřválcový turbomotor se systémem i-VTEC. Ano, je tady turbo a tak s klasickou atmosférickou jednotkou nepočítejte. Jenže není potřeba odvracet zrak od testu, projev pohonné jednotky je totiž tak brilantní, že přítomné turbo vás o úsměv nepřipraví.

Honda si dala za cíl vyšperkovat svou "malou bestii" do co největší míry, a tak rovnou přítomný dvoulitr poladila na výkon 310 koní při 6500 ot./min, přičemž točivý moment dosáhne 400 Nm už při 2500 otáčkách! Když si vezmete, že v době uvedení do prodeje neexistoval žádný Golf Clubsport S, prakticky se díváme na krále předokolek, který dokáže se šikovným řidičem naložit i mnohem silnějším vozidlům. 

Nejvyšší maximální rychlost činí podle výrobce 270 km/h, jenže právě tady se ukazuje menší problém. Dosáhnout této hranice je takřka nemožné, protože pokud pojedete ve více než dvou lidech a do toho se připlete byť jen lehké dálniční stoupání, bude problém dosáhnout i 250 km/h. Šestka prostě dostatečně netáhne a při podřazení na pětku jste v omezovači a motor se akorát trápí. Tohle v Japonsku nedoladili a troufneme si říci, že třeba Škoda Superb s vrcholným motorem 2.0 TSI o výkonu 280 koní, se na 250 km/h dostane za každé situace o něco snadněji.

Naopak zrychlení z nuly na stovku za 5,7 sekundy je dílem pravdy, vůz to opravdu dokáže a nemá větší problém s přenosem výkonu na předek. Sluší se zmínit i pohotovostní hmotnost 1382 kg a skvělou manuální šestistupňovou převodovku s hliníkovou hlavou ve tvaru golfového míčku. Právě převodovka má velký podíl na tom, že jízda s Type R je víc než požitkem. K precizní sportovní jízdě pomáhá i na přední nápravě umístěný klasický mechanický samosvorný diferenciál, přičemž podvozek dostal elektronický systém AHA.

Ten přibržďováním jednotlivého vnitřního zadního kola pomáhá eliminovat nedotáčivost. Ve výsledku tak tady máme japonskou katanu, která zlikviduje většinu sportovních aut na okreskách. Pokud pak pojede z lehkého kopce, na maximálku ujedete i nadupaným audinám nebo bavorákům s omezovačem továrně nastaveným na rychlost 250 km/h.

Reakce na sešlápnutí plynového pedálu jsou i v klasickém jízdním režimu dostatečně ostré, avšak s vozem není problém jet 50 km/h a mít přitom zařazenou pětku. Převodovka je totiž poskládána celkem nakrátko, což ale má svoje velké výhody například na okresce. Podvozkově Civicu Type R svědčí především hladké silnice a dálnice, jenže jakmile vjedete na jen nepatrně hrbolatou silnici nebo dlažební kostky, v kabině pak není zrovna dvakrát příjemně. V takových to situacích bychom ani nedoporučovali spouštět tlačítko +R, které tlumiče ještě víc přitvrdí. Už v základu je podvozek celkem prkenný a alternativa v podobě komfortního módu by se autu hodila.

Do zatáček se Type R vrhá s velkou radostí a mechanický samosvor svou úlohu plní na jedničku. K tomu si přidejte vynikající ostré řízení a zbude vám jen jeden problém, rychle mizící pneumatiky na přední nápravě. Už při předání vozu na test jsme byly upozorněni, že na okruh bychom jezdit vůbec neměli, protože je na něm obutá již několikátá sada pneumatik a i ta stávající naznačovala, co se s autem dělo předtím. Podstatným nedostatkem jsou však přední světlomety. Ačkoliv jsou vybaveny xenonovými dvojitými výbojkami, jejich nastavení sklonu je poměrně nízké a rychlejší jízda po tmavé okresce je vcelku těžko realizovatelná. Dálková halogenová světla celé situaci moc nepomohou a moc nechápeme, proč vůz nemá bi-xenony nebo LEDky. V tomhle ohledu je konkurence mnohem dál.

Kde kdo asi čeká na spotřebu a právě tenhle parametr je trošku děsivým. Ano, máme zde nejspíše nezběsilejší předokolku na současném trhu, jenže konkurence umí jezdit podobně rychle a po stránce konzumace paliva je na tom o něco lépe než Civic Type R. Věc se má tak, že při muší noze na plynovém pedálu se v průměru řidič dostane na rovných sedm litrů. Jenže na ekonomickou jízdu si nikdo takovýto typ auta nepořídí a většinou se s Type R pojede lidově řečeno "pila". V tom případě si ale s sebou vytiskněte před jízdou mapu s nejbližšími benzínkami ve vašem okolí, protože palivo v nádrži mizí rychlostí světla. Občas nebyl problém dosáhnout průměru přes dvacetpět litrů na sto a věřte, že Type R vás přímo nutí jet rychle. Za dobu testu se totiž na konto vozu několikrát objevil názor typu "s tímhle se pomalu prostě jet nedá". 

Závěr

Poslední slova na adresu divokého Japonce s logem R všude možně budou i tak víceméně pozitivní. Tohle auto je vhodné především pro lidi milující pozornost, pohybující se na tuningové scéně a pro ty, co chtějí něco, co je už v základu tak vytuněné, že jen málo součástek by si zasloužilo další vyladění. Type R nabízí prvky okruhových aut, velmi dobře zpracovanou a útulnou kabinu a turbodmychadlem dopovaný dvoulitr s technologií i-VTEC je jeho silným srdcem. Když pomineme tvrdší podvozek, který by si zasloužil klasický měkký komforní režim, nepříliš oslnivě svítící přední světlomety nebo fakt, že z klimatizace jde při středně velké zátěži motoru výhradně horký vzduch (a to bez ohledu na to, že máte nastaveno třeba 17 stupňů), pak se jedná o velmi dobrý hothatch, který svého majitele rozhodně nezklame.

Celkové hodnocení: 96 %

Základní cena vozu: 899 900 Kč 

Cena testované verze: 969 900 Kč

KLADY

- ostrý design karoserie

- výbušný motor

- skořepinová sedadla

- bohatá výbava

- precizní řízení

ZÁPORY

- vyšší spotřeba

- příliš tuhý podvozek

- málo výkonné světlomety