I v dnešní době, kdy se většina výrobců předhání v tom, kdo postaví levnější, bezpečnější a praktičtější SUV, se na trhu stále najde dostatek místa pro klasické rodinné hatchbacky. Tomuto segmentu již od pradávna kraluje Volkswagen Golf, který má v patách Ford Focus, Hyundai i30 a v neposlední řadě i Opel Astra. Ten ale v mnohém za svými konkurenty pokulhával. Proto byl nevyhnutelný brzký příchod nové generace, která se pokouší napravit chyby své předchůdkyně.
Designem rozhodně zaujme
Nová Astra přiváží mnohem sportovnější a elegantnější design, za kterým se ochotně otáčí nejeden kolemjdoucí. Především vás zaujme výrazná boční linie, ostře řezaná příď s rozšířenou maskou chladiče, zajímavá grafika světel a v neposlední řadě i sportovnější silueta vozu.
Skvělá ergonomie a svéhlavý multimediální systém
Ani po usednutí do kabiny vozu si rozhodně není nač stěžovat. První s čím jsem přišel do kontaktu jsou logicky sedadla. Ač náš testovací kus nedisponoval velebenými příplatkovými sedadly s ventilací a masážními funkcemi, byl jsem s nimi více než spokojen. Nabízejí opravdu pohodlnou řidičskou polohu za volantem a poskytnou i příjemné boční vedení kolem stehen a boků. Ocenil bych ale lepší boční vedení v oblasti ramen
Splašené stádo tlačítek na středové konzoli je již minulostí. Namísto toho nalezneme v Astře velký, centrální dotykový display, kterému sekunduje pětice tlačítek pro usnadnění přepínání hudby a přijímání hovorů během jízdy. Nebudu ale lhát, že multimediální systém funguje se spolehlivostí japonské hromadné dopravy. Ani jednou se mi po dobu testu nepodařilo propojit můj mobilní telefon se systémem pomocí USB kabelu (což ale může být rovněž zapříčiněno mou technickou neschopností) a ani Bluetooth spojení nebylo stoprocentní.
Pod multimediálním centrem nalezneme přehledný panel ovládání dvouzónové klimatizace, pod kterým se ukrývají tlačítka ovládající funkci parkovacích senzorů a systému Star/Stop.
Kvalitní materiály i dostatek prostoru, kam si ale odližíte mobil?
Skvělá ergonomie ovládacích prvků ale není jediný trumf, kterým se Opel v interiéru chlubí. Za zmínku rozhodně stojí i kvalita použitých materiálů. Příjemně nás překvapil pěkný, měkčený plast, tvořící základ palubní desky a plasty s příjemnou, matnou povrchovou úpravou doplněné chromovými lištami. Nesmíme opomenout ani kožený volant, který i díky ideální tloušťce věnce skvěle padl do ruky. Velké plus si od nás Astra vysloužila také za prostornost kabiny. Ta je příkladná a ač se to na první pohled nezdá, ani cestující na zadní řadě sedadel se rozhodně nemusí mačkat.
Tedy pokud zde budou sedět pouze dvě osoby. Při pohledu na místo, které zbývá mezi dvojicí dospělých si zkrátka nedovedu představit, jak by se zde vměstnali tři dospělí lidé. Potěšily nás i automatické dojezdy u okýnek u přední i zadní řady sedadel, což rozhodně nebývá v této cenové hladině zvykem. Jediný mínus, který jsem v oblasti interiéru zaznamenal, je malé množství odkládacích prostor a to zejména na zadní řadě sedadel. Síťka či kapsa na zadní straně předních sedadel by Astře rozhodně neškodila.
Zavazadlový prostor o objemu 370 litrů se řadí mezi průměr ve své třídě. V této oblasti jsem ale postrádal možnost rozdělení prostoru na menší části pro přepravu drobnějších věcí. Pro někoho může být také nepříjemností přítomnost vyšší nakládací hrany.
Lepší tříválec aby člověk pohledal
Přejděme ale k jízdě samotné. Začněme u tříválcového motoru 1.0 Turbo, s výkonem 77kW a točivým momentem 170 Nm, který se skrýval pod kapotou našeho testovacího exempláře. Ten mě v mnohém překvapil. S tříválcovými motory jsou neodmyslitelně spjaté výraznější vibrace. Jaké bylo ale mé překvapení, když jsem zjistil, že vlastně žádné výrazné vibrace nezaznamenávám. Vibrace nastupují až při podtáčení motoru, zhruba pod hranicí 1 500 otáček za minutu nebo v nesmyslně vysokých otáčkách. Samotná výkonová špička motoru vrcholí mezi 5 a 6 tisíci otáček za minutu.
„Oplácký“ tříválec se chlubí především papírovou spotřebou 4,3 litru na sto kilometrů. Já vás mohu stoprocentně ujistit, že dosažení této hodnoty je v reálném světě holý nesmysl. Při klidné jízdě ve městě a na okreskách jsem se dostal stěží pod šest litrů. Pokud jedete po dálnici nebo na okresce a přitlačíte na pilu, připravte se na reálnou spotřebu kolem sedmi litrů.
Samozřejmě nesmím zapomenout na řazení. Manuální pětistupňová převodovka disponuje kultivovaným chodem, s příjemně krátkými drahami, které by mohly být o něco přesnější. Stále se ale zcela jistě jedná o nadprůměr ve své kategorii.
Tříválcový rodinný hatchback a radost za volantem? Je to vůbec možné?
Čeho jsem se na nové Astře nemohl nabažit, je její perfektní řízení. To rozhodně netrpí přeposilováním a ukázalo se jako velmi přesné, dokonce i kolem středové polohy. Ke skvělému řízení se přidává i rozumně naladěný podvozek. Ten poskytuje posádce dostatečný komfort při tlumení větších výtluků. Méně jistý si ale je při přejíždění drobnějších nerovností.
Ač je Astra primárně rodinný hatchback, dovolím si právě tuto tříválcovou variantu označit za skvělou volbu pro nadšené řidiče. Litrový motůrek jde příjemně za otáčkami, a při ostřejším tempu se ukazuje i podvozek jako velmi zábavný. Na to má velký vliv absence wattova přímovodu na zadní nápravě. Zadní část vozu tak v zatáčkách působí jako nadšené štěně, zkrátka radost pro řidiče.
Závěr
Pokud se vrátíme k otázce na úvodu našeho testu, Astra si titul evropského auta roku zcela jistě zaslouží. Jedná se o praktický vůz, který překvapí kvalitně zpracovaným interiérem, svěžím vzhledem a skvělými až zábavnými, jízdními vlastnostmi. Je však otázkou, jak obstojí v tvrdé konkurenci na našem trhu, kde na něj dotírá jak německá konkurence ze strany Golfu, tak český Rapid a Octavia.
Celkové hodnocení: 90%
Základního cena testovaného modelu: 419 900 Kč
Cena testovaného modelu včetně příplatkové výbavy: 510 300 Kč
KLADY
+ svěží vzhled
+ kvalitní materiály v interiéru
+ ergonomie ovládacích prvků
+ přesné řízení
+ vyvážené naladění podvozku
ZÁPORY
- nedostatek odkládacích prostornosti
- svéhlavý multimediální systém