TEST: Nabídne víc zábavy, než byste čekali - Škoda Citigo Monte Carlo 1,0 MPI

V davu se neztratí

Obyčejné Citigo dokáže při správné volbě laku a kol vypadat vskutku nádherně, jenže do sportovna laděná verze Monte Carlo to povyšuje o úroveň výš.  Z venku jí na první pohled poznáte podle černých 15″ litých kol (za příplatek je možné mít dokonce 16″, což byl náš případ), černé masky chladiče, černých krytů vnějších zpětných zrcátek, spoileru pod předním nárazníkem, difuzoru v zadním nárazníku či spoileru na víku zavazadelníku.

Pro doladění nechybí o 15 mm snížený podvozek a plaketky Monte Carlo na zadních bočních oknech. Ty bych ale osobně spíše umístil k bočním blikačům. Komu by to stále bylo málo, na snímcích si může všimnout i závodně laděných polepů na spodní části bočních dveří i na víku zavazadelníku. Výsledný dojem sportovnosti je myslím zaručen a za dobu testu jsem byl několika lidmi dotázán, co to je za ostře vypadající Škodovku.

Miniaturní eReSo

Při usednutí do interiéru jsem si hned vybavil větší Fabii MC a nebo Octavii RS. Jak je to možné? Tak předně se v kabině Citiga Monte Carlo hrdě vystavuje  tříramenný kožený volant, černé čalounění (včetně stropnice) či speciální potahy sedadel ve stylu Monte Carlo s integrovanou opěrkou hlavy. Palubní deska dostala lakování v černém klavírovém laku, což je ale na jednu stranu docela potíž. Je na něm vidět takřka každé smítko prachu a nebo otisk prstu. Proto je vhodné mít v autě čistící ubrousky a čas od času lakované části prostě otřít.

Interiér sportovního Citiga je dobře zpracovaný a přitom přehledný. Přístrojový štít nabízí trojicí budíků (rychloměr, otáčkoměr a stav nádrže) a komu by snad chyběli další údaje,  další hodnoty vám ukáže přenosný panel na vrchu palubní desky. Ten ale zároveň slouží jako přenosná navigace Move&Fun. Právě přenosnost je velkou výhodou, protože se tak dá zabránit krádeži v nočních hodinách. Avšak pozor, bavíme se o Škodovce, takže to znamená, že tento výbavový prvek nedostanete v základu, nýbrž za příplatek.

A jak je to s prostorem pětidvéřové verze? No upřímně řečeno, pohodlně se zde posadí dvě dospělé osoby vpředu, ovšem s místem na zadní řadě je to o dost horší. Dozadu se zkrátka dospělá osoba nevejde a se svou výškou 180 cm jsem měl poměrně velké problémy se tam pohodlně usadit. Citigo je tak ideální jen pro mladé páry a nebo jako druhé auto pro manželku, na delší rodinné výlety má Škodovka v nabídce větší modely.

Koho zajímá kufr, tak ten má pravidelné tvarování a objem 251 litrů. Po sklopení zadních sedaček se pak objeví prostor o objemu 959 litrů. Nevýhodou je pouze vyšší nakládací hrana a také to, že kryt zavazadelníku se neodklápí / nesklápí s víkem.

Menší zvláštností je taktéž elektrické otevírání oken vpředu. Vzadu se okna vyklápějí do stran, ovšem vpředu u řidiče očekávejte jen  jedno tlačítko. Pokud si chcete z místa řidiče stáhnout i okno spolujezdce, tak to nebude možné (pokud tam nesedí spolujezdec a nebo se nenatáhnete přes sedadlo). Automatický dojezd tady také nečekejte, sedíte v Citigu a ne v Octavii.

Motokára pro čtyři?

U sportovně laděného Citiga se pod kapotou ukrýval benzínový litrový tříválec o výkonu 75 koní a točivém momentu 95 Nm. To se možná zdá málo, jenže nezapomínejte, že Citigo je velmi lehké auto a krátké zpřevodování pětistupňové převodovky je zárukou zábavy i na okresní silnici. Doslova se dá říct, že do rychlosti kolem stovky je auto hodně svižné a dá se s ním zažít velká porce zábavy. Nad tuto rychlost však Citigu pomalu začíná docházet dech, ale stále není problém dostat se na zákonem povolené tempo 130 km/h.

Domovem Citiga je tedy z velké části město. Tam se cítí jako ryba ve vodě, je hodně čiperné, spotřeba neroste do závratných výšin a do kufru naložíte velký rodinný nákup. Pochvalu uděluji za to, že přítomný tříválec má jen minimální vibrace a rozhodně má lepší výsledný projev než letos testovaný "rachtající“ Citroen C1. Odhlučnění kabiny je už o poznání horší, do interiéru se dostal zvuk každého odraženého kamínku o podběh a kupříkladu projetá kaluž byla leckdy vážně "slyšet".

Co se týče spotřeby testované malé Škodovky, tak ta se za dobu testu pohybovala okolo 5,2 litru, přičemž vůz jsem rozhodně nešetřil a většinou v něm jezdil ve dvou lidech. Při dálniční jízdě a nebo dynamické projížďce pro okresce pak na mne svítila cifra o dva litry vyšší. 

Možná by se slušelo říci, že ačkoliv jde o sportovní verzi, snížený sportovní podvozek si zachoval jistou dávku komfortu a rozhodně z vás nevytřese duši. Překvapilo mě, jak lehce se vůz ovládá a co vše si nechá v zatáčkách líbit. Citigo drží neutrální stopu, náklání se jen minimálně a zadní vlečená náprava filtruje většinu nerovností. Zkušenější řidiče může potěšit i vypínatelné ESP, díky čemuž se Citigo stává opravdovou hračkou. Upřímně si ani nedovedu představit, co by vzniklo v případě, že by výrobce pod kapotu Citiga Monte Carlo instaloval výkonnější motor. Mám dojem, že by se z ní stal silný mini hothatch, se kterým by byla dvojnásobná porce zábavy.

Verdikt

Nejmenší Škodovka v nabídce dokáže zaujmout především mladší část obyvatel, popřípadě něžné pohlaví. Roztomilost a kompaktní rozměry nahrávají Citigu do karet, ovšem ve sportovní edici Monte Carlo je to mnohem lepší. Vůz nabízí dostatek prostoru pro přední cestující, zábavné jízdní dovednosti, agresivnější vzhled a skvěle odladěný podvozek. Protiklad tvoří některé příplatky, horší odhlučnění podvozku a nebo pro někoho výsledná cena, která se v naší verzi dostala přes 330 tisíc korun. 

Celkové hodnocení: 86 %

Základní cena vozu: 281 700 Kč

Cena testované verze vč. příplatků: 334 293 Kč

KLADY

- sportovní vzhled

- vyladěný interiér

- hravé jízdní dovednosti 

- přijatelná spotřeba

ZÁPORY

- příplatky

- pro někoho nedostatečně pružný motor