TEST: Stojí vám za to? Audi Q7 3.0 TDI (2015)

Mohutnost a dravost v hlavní roli

Přiložená fotogalerie jasně ukazuje, že výrobce novou Q7 naprosto přepracoval a se svým předchůdcem toho má společného opravdu jen velmi málo. Mohou za to především hranatější tvary karoserie, jenž jsou pravým opakem dřívější zaoblenosti předchozí generace. Při pohledu na příď si nejde nevšimnout mohutné single frame masky, jenž připomíná do široka otevřená ústa. Společně s příplatkovými Matrix LED světlomety tak je dopředu zaručeno, že levý dálniční pruh máte dopředu „rezervovaný“.

Jen je potřeba si uvědomit, že námi testovaná verze disponovala příplatkovým paketem S Line a právě ten může za do jisté míry agresivní tvář vozu. Pozornost ze strany chodců i ostatních řidičů byla chvílemi až přehnaná a nebylo výjimkou, že i na čerpací stanici se přišlo pár řidičů zeptat, co že to je vlastně za novou Audi. A můj osobní dojem na vzhled? Jedním slovem skvělý, v porovnání se starší generací po faceliftu mi ale vůz přijde méně přitažlivý a výrobce zde vše vsadil na dravost než na usměvavý design, což se nemusí každému líbit.

Vítejte ve svém apartmá

Ano, přesně takhle bych mohl nazvat kabinu nové Audi Q7. Výrobce se totiž nadmíru snažil, aby vylepšil dosavadní komfort a luxusní dojem v celém interiéru. Někdo může namítat, že je zde jasně vidět evidentní německá usedlost, jenže právě to je to správné kouzlo. Kabina je velmi prostorná, řidič je od spolujezdce oddělen mohutným středovým panelem s odkládacími přihrádkami a do nadmíru komfortních sedadel se vejdou opravdu zavalité a vysoké postavy. Palubní deska je nízko položená a rozhodně nehrozí, že by vás zde něco utlačovalo. Velmi oceňuji využití hliníkových dekorů, prvotřídní kůže a celkové zpracování interiéru je dle mého názoru na samotném vrcholu mezi současnými výrobci. Kdo si náhodou libuje v technice, může si za příplatek navolit místo klasické palubní desky chytrý systém Virtual Cockpit.

Ten nabízí tolik možností, že se z každého dospělého muže stane na chvíli zas malé dítě. Bavilo mne, jak se tento skvěle propracovaný a obří TFT display dal přepínat do různých režimů. Za zmínku stojí například to, že místo klasických ukazatelů je zde možno přepnout na obrazovku navigace s Google Maps, celkové palubní údaje o vozidle, ovládání autorádia a nebo na obsah vašeho mobilního telefonu. To vše jen na palubní desce!

Co se týče prostoru pro posádku, testované provedení mělo za příplatek elektricky výklopnou třetí řadu sedadel. Do nich bych ale posadil tak maximálně dítě s výškou do 160 cm, protože při pokusu tam poslat dospělého člověka se 182 cm, to nedopadlo moc dobře... Navíc se zde naskytl i jeden problém, a tím je roleta zavazadelníku. Pro vyklopení třetí řady sedadel se totiž roleta musí vyjmout a následně někam uložit. Problémem ale je, že nikde ve voze není pro její uložení prostor a pokud čirou náhodou neplánovaně budete chtít převést 7 osob, roletu musíte nacpat pod nohy cestujících vzadu, a to není moc příjemné. Kdo by i tak chtěl pořídit sedmimístnou verzi, pak druhá řada sedadel nabídne individuální nastavení posunu a taktéž se u nich dá upravit sklon opěradla.

A jak je to s výbavou testované Q7? Abych pravdu řekl, vůz dostal plno příplatkové výbavy a právě třetí řadu sedadel bych si osobně určitě nekupoval (pokud někdo z vás nemá rodinu s více jak třemi dětmi). Samotné příplatky pak byly příčinou, že se výsledná cena vozu dostala na částku lehce přes 2,6 milionu korun. I z toho důvodu stojí za zmínku jen prvky, které dostanete v základní výbavě. V ní jsou obsažena 18“ litá kola, elektricky ovládané dveře zavazadlového prostoru, boční airbagy vpředu a hlavové airbagy, multifunkční kožený 4-ramenný volant s pádly pro řazení, zadní dynamické ukazatele směru a nebo LED přední a zadní světlomety.

Příplatky však v našem případě vůz ozdobily mamutími 21. palcovými koly a nebo již jednou zmíněnými světlomety Matrix LED. Ty fungují velmi chytře a spolupracují s kamerovým systémem, který detekuje chodce a objekty. Díky tomu dovede tzv. vykrýt daný objekt i při spuštěných dálkových světlech. Systém zkrátka dálková světla nevypne, ale pomocí elektronicky ovládaných lamel ztlumuje jednotlivé diody.

Výkon jí rozhodně nechybí

Pod kapotou vozu pracoval naftový šestiválec s objemem tři litry, který byl spárován s dokonale naladěnou osmistupňovou automatickou převodovkou ZF. Celkový výkon 272 koní a točivý moment 600 Nm je pak přenášen na obě nápravy skrze systém Quattro.

Snad nevětším překvapením bylo ticho na palubě při jakékoliv rychlosti a také práce automatu. Ten při dálničním tempu 130 km/h vytočí motor na pouhých 1800 ot/min, přičemž řidič má svou volbu řazení za pomoci pádel pod volantem. Kdo je vyznavačem sportovnější jízdy, může si převodovku přepnout do režimu S, kdy se ještě zlepší reakce na přeřazení a motor se nechá s chutí vytáčet. Mimochodem, při rychlosti 160 km/h motor točil lehce přes 2000 ot/min. a i tehdy se v kabině dalo naprosto klidně hovořit. Pochválit musím i volič automatu, který vypadá velmi zajímavě a parkovací režim se zvolí za pomoci tlačítka na jeho boku, nikoliv klasickým zařazením do určité pozice.

Odhlučnění motoru je na solidní úrovni, až bych se nebál říci, že o něm skoro ani nevíte. Jeho chod je sametový a do kabiny se nepřenášejí žádné vibrace. Práce automatu ZF je navíc velmi plynulá a za dobu testu se ani jednou nestalo, že by převodovka cukla. Souhra motoru s převodovkou je tak jednou z nejlepších, kterou jsem kdy měl možnost poznat a předčila i nedávno testovanou Hondu CR-V s „devítikvaltem“. K vynikajícím jízdním výkonům přispěla i dieta, která zaručila úbytek na váze 380 kg. Byl jsem opravdu překvapen, jak ochotně šla Q7 do zatáček a jak se jí vlastně líbilo sportovní okreskové tempo. Podíl na tom mělo příplatkové řízení všech čtyř kol, kdy se zadní náprava natáčí do opačného směru než ta přední a taktéž příplatkové vzduchové tlumiče. Ty nabízely plavný režim Comfort, ale i ostrý režim Dynamic. Právě s ním se z obří Audiny stal do jisté míry sportovní vůz, který dovedl hodně překvapit. Podvozek má jinak všechna kola nezávisle zavěšená pomocí pětiprvkové nápravy, takže i tohle mělo při zkušebních projížďkách svůj podíl na výsledném hodnocení.

Ostatně, vůz nabízel i další jízdní režimy. Úsporný Efficiency, dále pak každodenní Normal a do terénu vhodný Allroad. Při něm se tlumiče zvednou až na maximum a do přibližně 30 km/h se dá s takto zvednutým autem projet opravdu hodně. Nová Audi Q7 se nenechala zahanbit v hlubších blátivých kolejích a nebo na písčitém terénu, kdy systém Quattro fungoval na jedničku. Protipólem byla jízda při ve vysokém dálničním tempu, kdy se vůz doslova přilepil k zemi a jediným limitem byla maximálka 234 km/h a provoz na dálnici.

A jak to bylo se spotřebou? Budete se divit, ale na 272 koňové SUV s pohotovostní hmotností 2135 kg to nebylo zas tak strašné, ba naopak. Při klidnějších přesunech po dálnici a okreskách na mne svítila cifra 7,8 litru na 100 km. Při městských ranních projížďkách byl naopak úspěch, když jsem se dostal pod deset. Kdo si rád vychutná plný výkonový potenciál, nechť počítá se spotřebou okolo 14 litrů na 100 km.

Stojí vám za to?

Druhá generace Audi Q7 nabízí dokonalé sladění naftového motoru, převodovky, prostorný a také kvalitně zpracovaný interiér. S jejím vzhledem to taktéž není špatné, ale někomu se nemusí úplně líbit. Podstatným plusem je i úbytek na váze, bohatá základní (a příplatková) výbava a taktéž to, že vůz nabídne zas o něco větší porci komfortu a nejmodernějších technologií. Negativy mohou být některé příplatky a nebo rázy od podvozku na některých velkých nerovnostech.

Celkové hodnocení: 97 %

Základní cena vozu: 1 699 900 Kč

Cena testované verze s příplatky: 2 640 200 Kč

KLADY

- velmi prostorná kabina

- luxusní nádech a kvalitní zpracování 

- výkonný naftový šestiválec

- automatická převodovka 

- podvozek

ZÁPORY

- pro někoho nevzhledný design

- některé příplatky