Test vozu: Red hot audi peppers - Audi A3

A3 | foto: Jiří Kaloč

Ačkoli ve druhé nejmenší řadě značky Audi zatím chybí sportovní model s tradičním označení S, mají zájemci o rychlý třídveřový hatchback se čtyřmi kruhy svého favorita. Audi A3 s šestiválcem 3,2 l, převodovkou DSG a sportovním paketem S-line ostatně nabízí lepší jízdní výkony než model S3 předchozí generace.

Audi A3 sdílející stejnou platformu jako VW Golf páté a Škoda Octavia druhé generace patří vedle nastupujícího BMW řady 1 mezi premianty nižší střední třídy, jejichž cenová hladina se ovšem také nachází o něco výše. V současnosti sice nastupuje na trh praktičtější čtyřdveřová varianta Sportback, my jsme si nicméně vyzkoušeli dosud nejsportovnější model nabídky s třídveřovou karoserií, pohonem všech kol a unikátní dvojspojkovou samočinnou převodovkou DSG (Direkt Schalt Getriebe).

Již jen nejvyšší výkon 184 kW, nebo chcete-li 250 k, vzbuzuje respekt a samotný automobil se sportovním paketem S-line, obutý do nízkoprofilových sedmnáctipalcových pneumatik Pirelli P Zero Rosso, se také netváří právě všedně. A všední nejsou ani zážitky při jeho řízení. Dokonalé vyvážení vozu, tuhé odpružení stejně jako přesné řízení s okamžitou odezvou a „jedovaté“ brzdy dávají majiteli jistotu při ostré sportovní jízdě, sportovní sedačky a optimální posezení za volantem pak umožňují bez únavy zdolávat delší trasy. Navíc se vám motor, pokud ho nijak „nehoníte“, odmění i poměrně příznivou spotřebou při vysokém jízdním průměru. K nízké spotřebě přispívá mimo jiné i již zmíněná kvalitní převodovka DSG. Ta patří k největší technické lahůdce tohoto automobilu. Na první pohled se zdá, že je její ovládání stejné jako u „obyčejného“ tiptronicu, stačí však chvilka, a vy již tušíte, že uvedené zařízení funguje zcela jinak. Necháte-li volič převodovky v poloze D a pouze nasloucháte při plné akceleraci zvukům a pozorujete otáčkoměr při přeřazování, brzy zjistíte, že rychleji to prostě sami nesvedete. Menší problémy mohou nastat pouze při plně manuálním režimu, kdy řidiči chybí „hmatová“ kontrola zařazené rychlosti, na jakou je zvyklý u klasické ručně řazené převodovky. Tak se dotyčný buď musí naučit určit podle zvuku motoru a otáček, jaký má zařazený rychlostní stupeň, nebo se musí dívat na displej palubního počítače. Druhá možnost bohužel trochu odvádí pozornost, zatímco první je vyhrazena pouze několika vyvoleným (já k nim nepatřím). Přesto odvádí převodovka fantastickou práci. V čem tkví její zvláštnost? DSG totiž představuje v podstatě dvě souosé třístupňové převodovky se dvěma spojkami v olejové lázni, které mají na starosti liché, respektive sudé rychlostní stupně. Pokud se tedy mění otáčky motoru a je třeba přeřadit například ze „dvojky na trojku“, připraví se druhá spojka s předstihem, aniž by byl ještě deaktivován druhý rychlostní stupeň. Změna převodového stupně je pak dílem okamžiku bez ztráty draze nabytých otáček (při vytočení do 6500 1/min klesnou otáčky na hodnotu 5200 1/min), což má příznivý vliv nejen na akceleraci, nýbrž i na komfort řazení vůbec.

Ostrá sportovní jízda s DSG a 250 koňskými silami pod pravou nohou je zážitkem pro „fajnšmekry“ i díky tomu, že veškeré části automobilu od podvozku přes brzdy až k pozici za volantem jsou perfektně sladěny. Nejlepší je samozřejmě akcelerace, kdy si můžete přesně počkat, až ručička otáčkoměru doběhne k červenému poli, a pak ji stiskem prostředníčku nekompromisně poslat o 1000 otáček níže. Při podřazování je to o něco horší, protože již nestačíte sledovat kontrolní přístroje, a tak naslepo čekáte, jestli jste náhodou páčku nestiskli dvakrát, na což reaguje motor buď zakvílením, nebo nereaguje vůbec. Na druhou stranu je však i podřazení celkem plynulé, aby bylo dosaženo kýženého efektu brždění motorem před zatáčkou.

Autor textu a foto: Jiří Kaloč

Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 0 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy