V testu Kie Rio jsem zmiňoval jak nasycený je B segment. Od řidičské Mazdy 2, přes neprůstřelně precizní Polo, až po agilní Opel Corsa. No a v Čechách první housle hraje Fabie, která má ze všeho kousek. Rio nabízí velký interiér, co ale taková i20?
Design
Široké, ale úzké světlomety, specifický tvar čelní masky, nízký profil vozu a černý C-sloupek navozují pocit, že je auto výrazně větší, než jak velké ve skutečnosti je. Auto působí daleko lepším dojmem, než i20 první generace. Mnoho dekorů, zajímavé křivky a tu a tam nějaký originální prvek. Vše se snoubí v líbivý celek a právě to je jedna ze zbraní. Vedle sterilní Fabie a Pola, bude i20 vždy vypadat lépe. Sice mě za tuhle větu nebudou mít u VW a Škodovky rádi, ale je to tak.
Interiér
Hyundai si dal s interiérem záležet. Bohužel, asi ne až tak moc. Tvrdý plast ve výplni dveří, kde si opřete loket trochu zamrzí, stejně jako tvrdý bok středového tunelu a to i v místě, kde na něj naráží řidičovo koleno.
Na ostatních místech mě tvrdý plast neuráží. Ani tam vlastně není potřeba. Nic nevrže a neskřípe. To však neplatí pro prosklenou střechu. Ta je sice skvělá, a zvláště pak v létě, protože se její jedna polovina dá otevřít, ale přináší i několik neduhů. Prvním z nich je skřípání a vrzání při přejezdech nerovností, na kterých se karoserie dostává do krutu. Druhým neduhem je horší torzní tuhost. No a poslední je nezanedbatelný přesun hmotnosti směrem nahoru.
V sedadlech se sedí pohodlně a naprosto přirozeně. Ostatně dobře umístěné pedály a široký rozsah nastavení volantu potěší každého, kdo rád řídí na krátké ruce a dlouhé nohy. Řidič má mimo jiné vše pod kontrolou a až na výhled šikmo vzad, má dobrý výhled z vozu.
Chválím i velký úhel otevření zadních bočních dveří, které tak usnadní manipulaci s dětskou autosedačkou. Vzadu se ale pohodlně posadí nejen děti, ale i dospělý průměrného vzrůstu. Jednou z nevýhod je menší zavazadelník. Kdo má rodinu, ať se raději poohlédne jinde. 326 litrů je sice na tento segment poměrně hodně, ale nezapomeňte odečíst 25 litrů, které jsou vyhrazené pro rezervu. Více než menší objem nás potrápila vysoká nakládací hrana, opět tu je řešení. Kdo chce hlavně auto s kufrem, nebo obráceně, má možnost nakouknout do showroomu Škodovky.
Motor a jízda
Osvědčený atmosférický čtyřválec 1,4 CVVT jsem proháněl už v Riu. Zde fungoval naprosto stejně, ač měl o 6 kW méně. Zdravá síla a náznak chuti po otáčkách v dnešních dobách turbodmychadel zní trochu jako stará pohádka. Motor je kultivovaný a s lehkou i20 si poradí obstojně. Jenže jako nejsilnější motor v nabídce nabízí skutečně tristní dynamiku a ve srovnání s Fabii 1,2 TSI (81 kW) působí i20 jako líný velký soused z Nošovic.
Motor zdatně spolupracuje s šestistupňovou převodovkou. Ta má přesné a akorát dlouhé dráhy, což jen přispívá k dobrému dojmu, jaký ve vás auto evokuje. Progresivní brzdy a čitelná spojka jen dosvědčují, že Hyundai na odladěnosti auto výrazně pracuje. Vše by tak nasvědčoval ke zdárnému konci, kdy vyřknu slova chvály, jenže to se nestane, ne u současné i20.
Elektrický posilovač už dnes nepřekvapí. Na naprosto necitlivé řízení jsem si už také zvykl, ale kdo kalibroval řízení, mi zůstává záhadou. Krokový chod vás okamžitě rozhodí. Cítíte jednotlivé stupně, po kterých přeskakuje řízení. Málokdy se tak podaří vykroužit oblouk plynule bez korekcí. Bohužel i na rovince musíte jemně korigovat řízení.
Přitom podvozek je odladěný docela rozumně. Korejci našli smysluplný kompromis mezi komfortem a jistotou v zatáčkách. Auto odfiltruje kde jakou nerovnost a až příčné ostré hrany nerovností se přenesou až do interiéru. V zatáčkách působí i20 překvapivě jistě a jediný problém jí dělá utažená stopa nebo vyšší rychlost při nájezdu do zatáčky, kdy velmi rychle přechází v nedotáčivý smyk.
Hyundai přitom mohl udělat jen několik změn a i20 by byla hned daleko lepším autem. Přitom třeba spotřeba během týdenního testu nepřesáhla 6,2 litru. Ve městě se i20 drží bezpečně pod 7 litrů (a to i bez start stopu), mimo město se blíží hranici 5-ti litrů a na dálnici lehce přes 6,5.
Resumé
Nová i20 je skvělým úkazem toho, jak se stále Hyundai posouvá. Mezigeneračně se i20 změnila k nepoznání. Kvalitnější kabina, jistější jízdní vlastnosti a dospělý design udělají hodně. Stále se ale v Koreji nevyhnuli chybám. Největší prohřešek je řízení, ostatní jsou drobnější chyby.
Jenže mezigeneračně se změnila i cena. Dříve byla i20 výrazně levnější než Fabie. Dnes jsou na tom téměř totožně a nejsem si tak zcela jist, jestli jsou její dovednosti až tak dobré, aby na mladoboleslavského souseda stačila…
Celkové hodnocení: 84 %
Základní cena vozu: 239 990 Kč
Cena testované verze: 385 980 Kč
KLADY
- dospělý design
- kvalitní interiér
- schopnost podvozku filtrovat nerovnosti
ZÁPORY
- výhled šikmo vzad
- krokové řízení
Motorizace:
zážehový atmosférický řadový čtyřválec
objem: 1368 cm3
nejvyšší výkon: 74 kW při 6000 ot./min.
největší točivý moment: 133 Nm při 3500 ot./min.
palivo: benzín
Výkon:
nejvyšší maximální rychlost: 184 km/h
zrychlení z 0 na 100 km/h: 11,6 s
spotřeba (město/mimo/kombinovaná): 7,5 l / 6,5 l / 7,0 l
Rozměry:
objem zavazadlového prostoru: 326 litrů
objem palivové nádrže: 50 litrů