TEST. Hyundai i20 1.4 CRDi - Velký krok kupředu

Po delší odmlce tu máme na test dalšího Hyundaie, tentokrát jsme si vzali reklamou hodně propagovanou novou generaci modelu i20. Plní očekávání jsme převzali klíčky od nejsilnější naftové verze s motorem 1.4 CRDi o výkonu 90 koní a byly jsme zvědavi, co je pravdy na tom, že nová i20 udělala mílový krok kupředu.

Design

Když si porovnáme novou generaci s tou minulou, Hyundai provedl s novou i20 doslova divy. Proti minulé verzi vypadá nová i20 dynamičtěji, nechybí jí špetka drsnosti a sebevědomí. Musím uznat, že minulá generace se mi nikdy moc nelíbila, ale nové podání tvrdého konkurenta české Fabie se mi líbí naopak hodně.

Mezi největší změny v oblasti designu dozajista patří nová přední protáhlá světla s LED diodami pro denní svícení, zadní úzká kombinovaná světla nově disponují za příplatek taktéž technologií LED a za největší designovou bombu považuji černý C-sloupek, který vozu náramně sedne. Tohle se prostě Korejcům povedlo a chyby se na vzhledu i20 hledají jen stěží.

Interiér a výbava

Při prvotním usazení do kabiny na mne dýchl dobrý dojem. Tak například středový panel s naprosto přesně zpracovanými ovladači, které jsou navíc příjemné na dotek, tohle nemá ani současný manažersky zaměřený model i40. Oproti tomu kožený volant je stále typicky korejský a právě u jeho provedení a vzhledu bych čekal možná ještě o něco větší změnu. Látková sedadla jsou vcelku pohodlné a dostatečně tvrdé a usadí se do nich i rozměrnější postavy. Cestovat se v nich dá vskutku dobře, jenže dlouhé trasy o délce několik stovek kilometrů už prozradí, že i20 prostě není dálniční křižník a větší sourozenec i30 na tom je o něco líp.

V nejvyšší testované výbavě nechyběl ani dvouose nastavitelný multifunkční volant. Ten nabízí širokou možnost nastavení, jen při jeho nastavování musíte trochu víc zabrat, protože odpor posuvné mechaniky je možná až přehnaně velký. Podstatnou částí výbavy jsou i výškové nastavitelné přední bezpečnostní pásy, které ani v dnešní době nejsou u všech automobilek úplně standardem. Jelikož je i20 spíše druhým autem do rodiny, hodně potěší intuitivně umístěné úchyty Isofix pro dvě dětské autosedačky, za což Hyundai chválíme. Podstatným údajem je i zavazadlový prostor, jenž v nové generaci nabídne skvělý základní objem 326 litrů. Ten je ovšem vykoupen absencí klasické rezervy, místo ní najdete pod platem lepící sadu s kompresorem.

Co se týče samotného prostoru pro posádku, je až s podivem, jak i20 dovede klamat tělem. Zvenku by jste si řekli, že se do kabiny sotva vejdou čtyři dospělý, ale oni se tam opravdu vejdou a nikdo přitom není utlačován. Nový model je totiž se svou délkou 4035 mm o tři a půl centimetru delší než jeho první generace. Se svou výškou 180 cm a „komfortním“ nastavením sedadla jsem se tak posadil celkem obstojně i sám za sebe. Místa nad hlavou je vpředu i na zadních sedačkách taktéž dostatek, do výšky 185 cm zde nebude mít nikdo problém, potřebné místo možná dovede ubrat až příplatkové panoramatické střešní okno. 

V nejvyšší výbavě nechybělo ani kompletní elektrické ovládání všech oken, dešťový senzor, vyhřívaný volant, automatické bi-halogenové světlomety, asistent pro jízdu v jízdním pruhu a nebo zadní parkovací senzory. Hyundai však dost šetřil na stahování bočních oken a automatický dojezd nabídne jen okno řidiče, ostatní okna ho nedostala, což je v nejvyšší výbavě škoda. Už delší dobu také v testovaných autech pokukuji po stropních madlech, která především v některých koncernových modelech mají tichý „dojezd“ a nebouchnou o střechu. V Hyundaii se na to zdá se taktéž zaměřili a světe div se, do nové i20 je inženýři taktéž instalovali. Někdo by si řekl, že je to zbytečný detail, ale právě detaily dělají vůz tím, kterým ho chce výrobce a také zákazník mít. 

Motor a jízdní dojmy

Jak bylo v úvodu zmíněno, pod kapotou auta pracoval silný naftový čtyřválec o objemu 1.4 litru CRDi, jenž s výkonem 90 koní a točivým momentem 240 Nm dovedl s vozidlem slušně hnout. Aby byly výkony co nejlepší, Hyundai nabízí k tomuto motoru manuální šestistupňovou převodovku, jejíž řazení je zas o něco přesnější a snad jen zpátečka by mohla jít zařadit snadněji

Jízdní výkony jsou s motorem 1.4 CRDi více než dostačující, motor začíná svůj tah dokazovat už někde kolem  1500 otáček za minutu a síla přestane polevovat až kolem hranice 3000 otáček. I s plně obsazeným autem jsem neměl problém vyjet táhlá dálniční stoupání, při kterých se i leckteří konkurenti zapotí. Stačilo podřadit na pátý převodový stupeň a i20 si spokojeně ukrajovala dálniční kilometry kopec nekopec. 

Silný naftový čtyřválec si přitom nenárokuje přehnané množství paliva. Kombinovaná spotřeba za dobu testu dosáhla při průměrném jízdním tempu pouhých 5,1 litru na 100 km. Při hodně úsporném stylu jízdy, využívání setrvačnosti z kopců a minimalizace předjíždění, jsem se dokonce dostal na hodnotu 4,4 litru, což při objemu nádrže 50 litrů slibuje hodně slušný dojezd.

Povozek je dá se říci hlavní předností nové generace, protože je tvořený vpředu vzpěrami McPherson a vzadu se usadila vlečená ramena spojená zkrutnou příčkou. Každou menší nerovnost vůz vyžehlí s přehledem, z míry ho vyvede až přehnaně hluboký výmol či nerovnost. Tehdy má tendenci zadní náprava odskočit a teprve tehdy se do kabiny dostane větší rána.

Kdo se rád ostře projíždí po okresních silnicích, nová i20 pro něj nebude zřejmě to pravé ořechové. Především za to může trochu necitlivý elektrický posilovač řizení BLAC-MDPS s elektromotorem a permanentním magnetem, který mi do rukou podával jen malé množství zpětných informací. Prakticky se dá říci, že jediná opravdová informace, která se k vám při ostrém průjezdu zatáčkou dostane, je případný neotáčivý smyk, kdy už vidíte blikající kontrolku systému ESP a slyšíte typické „broušení“ předních pneumatik. 

Volant se ani po vzoru německé konkurence nevrací tak rychle do středové polohy a část sekundy zůstává ve své poloze. Ostrá jízda tak malému Hyundai nic neříká a jako ryba ve vodě se cítí hlavně ve městě a nebo v klidném tempu i na okreskách a dálnicích. Jeho podvozek se přehnaně nenaklání a vůz dobře drží stopu, ale díky cílovému zaměření od něj nikdo sportovnější chování čekat nemůže. 

Resumé

Po týdenním testu musím uznat, že nový Hyundai i20 je dobrý soupeř pro současnou konkurenci. I když se na něm najdou chyby, které nejdou tak úplně odpustit, ve výsledku je to dobře zpracovaný, hezký a kvalitně vybavený vůz, jenž se zcela jistě bude líbit hlavně ženám. Ty v něm převezou jak velký nákup, tak i své malé děti a s naftovým motorem 1.4 CRDi se nikdy nestane, že by byly brzdou provozu.

Celkové hodnocení: 84 %

Základní cena testované verze: 379 900 Kč (1.4 CRDi Comfort)

Cena testované verze vč. příplatků: 424 900 Kč

KLADY

- moderní design

- bohatý vnitřní prostor

- velký zavazadelník

- zpracování interiéru

- úsporný a živý naftový motor

ZÁPORY

- nekomunikativní posilovač řízení

- nemožnost dokoupit xenonové světlomety

Motorizace  
vznětový čtyřválec DOHC 16V
objem: 1396 cm3
nejvyšší výkon: 90 koní při 4000 ot/min.
největší točivý moment: 240 Nm při 1500 - 2500 ot/min.
palivo: nafta
 
Výkon
nejvyšší maximální rychlost: 175 km/h
zrychlení z 0 na 100 kmh/: 12,1 sekundy
spotřeba dle výrobce (město/mimo/kombinovaná): 4,7 l /3,4 l / 3,9 l
objem palivové nádrže: 50 litrů

Doporučit článek

Diskuze:

Počet příspěvků: 0 Přidejte vlastní názor…

Další zprávy